Orientace:
gay
Partner:
vážný vztah
Hledám:
kamarádství
pokec
pokec
Ve věku:
od 25 do 40 let
Založen:
09. 03. 2014
Návštěv:
2 656 ×
Přihlášen:
30. 01. 2017 v 18:35
Kraj:
Zlínský kraj
Okres:
Uherské Hradiště
Bydlím:
v domě
Vzdělání:
jiné
Práce:
jiné
Postava:
štíhlá
Oči:
modré
Základní údaje
Znamení:
kozoroh
Etnikum:
běloch
Alkohol:
příležitostně
Kouření:
málo
Drogy:
už ne
Styl
Délka vlasů:
krátké
Barva vlasů:
tmavě hnědá
Úprava vlasů:
lak • pasta
Tetování:
mám
Brýle:
nosím stále
Vousy:
bradka
Náušnice:
nemám
Piercing:
tam dole :P
Osobnost
Povaha:
introvert
extrovertDochvilnost:
nedochvilný
dochvilnýPořádnost:
nepořádný
pořádnýZženštilost:
nezženštilý
zženštilýTechničnost:
netechnický
technickýPohled na svět:
pesimista
optimistaPožitky:
idealista
materialistaUpovídanost:
tichý
ukecaný
O mně
Jsem člověk, který se snaží být užitečný pro ty ostatní.. :) (pak nabývám dojmu, že můj život a má existence má smysl)
Jsem milovník hudby, filmu, knih a přátel. (Ne vždy v tomto pořadí)
Jsem sám. (..a třeba se to jednou změní)
Nejsem naivní. (Není mi 15 a na svůj věk mám v mozku vše uspořádané)
Nejsem sexuální maniak, ale ani jeptiška (tím nechci říct, že jdu s každým, za tímto účelem si tady profil nezřizuju..)
Nejsem majetnicky ani materiálně založený. (upřednostňuji jiné hodnoty)
Miluji zábavu. (společně i singl)
Miluji mamky paprikáš. (fíha luxusní a jednoduché)
Miluji rychlou jízdu. (tím neříkám, že musí být v autě)
---------------------------------------------------------
Báseň stařenky
Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena
s divnýma očima a napůl šílená.
Odpověď nedá vám, jídlo jí padá,
nevnímá, když po ní něco se žádá,
o světě neví, jen přidělává práci,
boty a punčochy napořád ztrácí.
Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat,
už potřebuje však krmit a přebalovat.
Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?
Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.
Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.
Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let
s bratry a sestrami slád život jako med.
Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích,
dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.
V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím,
co skládala svůj slib za bílou kyticí.
A když mi bylo pár let po dvaceti,
já chtěla šťastný domov pro své děti,
Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí,
jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.
A je mi čtyřicet, synové odchází,
jenom můj věrný muž pořád mě provází.
Padesátka přišla, ale s ní další malí,
co u mě na klíně si jak ti první hráli.
Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu,
mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.
Život jde dál, mé děti mají vrásky
a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.
Příroda krutá je, i když byl život krásný,
na stará kolena nadělá z nás všech blázny.
Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen,
kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.
Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije
a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.
Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá,
vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.
Málo bylo těch let a netáhla se líně,
já smířila se s tím, že všechno jednou mine.
Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte,
neuvidíte seschlou stařenu...
Teď už - MĚ uvidíte!
Jsem milovník hudby, filmu, knih a přátel. (Ne vždy v tomto pořadí)
Jsem sám. (..a třeba se to jednou změní)
Nejsem naivní. (Není mi 15 a na svůj věk mám v mozku vše uspořádané)
Nejsem sexuální maniak, ale ani jeptiška (tím nechci říct, že jdu s každým, za tímto účelem si tady profil nezřizuju..)
Nejsem majetnicky ani materiálně založený. (upřednostňuji jiné hodnoty)
Miluji zábavu. (společně i singl)
Miluji mamky paprikáš. (fíha luxusní a jednoduché)
Miluji rychlou jízdu. (tím neříkám, že musí být v autě)
---------------------------------------------------------
Báseň stařenky
Poslyšte, sestro, když na mě hledíte,
řekněte, koho to před sebou vidíte.
Ach ano, je to jen ubohá stařena
s divnýma očima a napůl šílená.
Odpověď nedá vám, jídlo jí padá,
nevnímá, když po ní něco se žádá,
o světě neví, jen přidělává práci,
boty a punčochy napořád ztrácí.
Někdy je svéhlavá, jindy se umí chovat,
už potřebuje však krmit a přebalovat.
Tohleto vidíte? Tohle si myslíte?
Sestřičko, vždyť o mně vůbec nic nevíte.
Budu vám vyprávět, kým vším jsem bývala,
než jsem se bezmocná až sem k vám dostala.
Miláčkem rodičů, děvčátkem, tak sotva deset let
s bratry a sestrami slád život jako med.
Šestnáctiletou kráskou, plující v oblacích,
dychtivou prvních lásek a pořád samý smích.
V dvaceti nevěstou se srdcem bušícím,
co skládala svůj slib za bílou kyticí.
A když mi bylo pár let po dvaceti,
já chtěla šťastný domov pro své děti,
Pak přešla třicítka a pouta lásky dětí,
jak rostly, už mohli jsme uzlovat popaměti.
A je mi čtyřicet, synové odchází,
jenom můj věrný muž pořád mě provází.
Padesátka přišla, ale s ní další malí,
co u mě na klíně si jak ti první hráli.
Však začala doba zlá, můj manžel zesnul v Pánu,
mám z budoucnosti strach, někdo mi zavřel bránu.
Život jde dál, mé děti mají vrásky
a já jen vzpomínám na ně a na dny lásky.
Příroda krutá je, i když byl život krásný,
na stará kolena nadělá z nás všech blázny.
Tělo mi neslouží, s grácií už je ámen,
kde srdce tlouklo dřív, dnes cítím jenom kámen.
Však vprostřed zkázy té mladičká dívka žije
a srdce jí, byť hořce, tam uvnitř pořád bije.
Vzpomíná na radost, na žal, co rozechvívá,
vždyť pořád miluje a nepřestala být živá.
Málo bylo těch let a netáhla se líně,
já smířila se s tím, že všechno jednou mine.
Otevřete oči, sestřičko, teď, když to všechno víte,
neuvidíte seschlou stařenu...
Teď už - MĚ uvidíte!