Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Martin: Zavřel jsem oči a představil si černovlasého kluka s melírem

20letý Martin (maggie) žije a pracuje v Praze. Chodil na ekonomické lyceum do Obchodní akademie Svatoslavova. Chtěl by se vášnivě zamilovat a mít milujícího přítele, je mu ale jasné, že bez hledání to nepůjde.

Kdy sis poprvé uvědomil, že jsi na kluky?

Myslím, že tohle u mě nastalo v momentě, kdy jsem chodil na základní školu, a kluci ze třídy řešili, jestli se jim líbí víc blondýnky nebo brunetky. Já chtěl být připraven na tuto otázku a tak když jsem šel jednoho dne do Delvity (obchodní řetězec Delvita byl v roce 2007 odkoupen Billou – pozn. red.), tak jsem na chvilku zavřel oči a já si představil černovlasého kluka s melírem. Myslím, že mi bylo v tu chvíli jasno, že minimálně na tuhle otázku mám pro sebe jasno a stejně tak mi bylo jasné, že ve třídě se moje představa ventilovat nesmí.

Takže co jsi klukům ve třídě odpověděl?

Tenkrát jsem odpověděl, že se mi líbí blondýnky.

Co následovalo?

Pak už přicházely stavy, kdy jsem někam jel nebo šel a nějaký kluk se mi líbil a tak jsem si o tom chtěl s někým promluvit. To se mi sice nepovedlo, ale vzhledem k tomu, že jsem nevěděl o gayích vůbec nic, tak jsem si myslel, že jsem takový jediný, a když jsem pak na internetu viděl a četl, tak jsem se uklidnil a přestal se touto otázkou zabývat.

Komu jsi to řekl poprvé?

Úplně první osobou, které jsem o své orientaci řekl, byla moje spolužačka ze střední a bezvadná kamarádka Erička. Odvažoval jsem se asi měsíc a její reakce byla prostá: „Já si to myslela.“

Když jsem věděl, že mě za to neodsoudila, tak jsem to začal pak říkat dalším a dalším lidem a to už bylo v pohodě. Paradoxně to neví tatínek a zbytek celé rodiny kromě maminky a bratra. Jejich reakce byla ne úplně pozitivní, takže jsem nějak ztratil potřebu tohle říkat dalším členům své rodiny.

Jak jsi to mamce řekl?

Myslel jsem si, že našim to oznámím tak, že až mě něčím naštvou, tak jim hodím na stůl dopis, ve kterém to všechno bude napsané s tím, že jim řeknu: „Tak tady máte důvod.“ Tak se ale nestalo.

Měl jsem tehdy přítele a naší společnou fotku na PC jako tapetu a tak jsem se rozhodl jednoho večera, že to mamince řeknu, tak jsem se jí optal, zda by mohla přijít a když vešla, ukázal jsem jí tu fotku. Ona se mě zeptala, jestli tím chci říct, že jsem na kluky a já odpověděl, že ano.

Pak jsem jí řekl o tom dopise, a že jsem jí to prostě chtěl říct, neb jsem začínal mít čím dál víc dojem, že jí lžu. Přečetla si ho a řekla, že si to tak nějak vždycky myslela, jen že jí to mrzí a asi tomu nechtěla podvědomě věřit, doufala, že to pravda není.

Kdy jsi to řekl bratrovi?

Následně jsem to řekl i bratrovi, který u toho seděl a ten na to řekl pouze: „No tak doufám, že to jednou pochopíš a budeš mít normální rodinu, jako se ženou.“ Na to se nedalo udělat nic jiného, než se zasmát… Trvalo asi rok nebo dva, než se s tím u mě moje maminka smířila, což se stalo ve chvíli, když jsem jí volal a ona na mě do telefonu řvala doslova: „Mě už je jedno koho prcáš, ale chrápat budeš doma!“ V tu chvíli bylo jasno. Tatínek to do dnešního dne neví.

Jak tě berou dnes?

Mamince nevadím já, ale upřímně necítí se zrovna nejlépe v přítomnosti kohokoliv jiného stejné orientace… 

Co tě přimělo jít s „pravdou ven“?

U maminky zafungoval pocit, že jí čím dál víc lžu a to jsem nechtěl. U ostatních to je asi chtíč čistého štítu anebo pohodlnost v ohledu snazší a otevřenější konverzace.

Kamarádům jsem to leckdy ani říkat nemusel, přišli na to sami, anebo jsem to podával způsobem: „Ahoj, já jsem ten teplej“ a oni: „Těší mě, já jsem ta/ten hetero (nebo taky teplej)“.

Jak berou tvoji homosexualitu kamarádi a kolegové?

Kamarádi i kolegové i bývalí spolužáci to brali a berou dodnes v pohodě, v drtivé většině si z toho děláme srandu anebo funguju jako odpověď na spoustu otázek od většinou heterosexuálních kamarádek, které moc gayů neznají a zajímá je, jak to chodí mezi námi.

I když uznávám, pár spolužaček se nechovalo úplně nádherně vůči mně, ale to já vlastně vůči nim taky ne, nevím, zda byly nesympatie zrovna z tohohle důvodu, byť tam asi i tohle svoji roli hrálo. Jinak horší reakce jsou spíš u lidí, kteří mě neznají, ale tak to je normální, řekl bych, když projdu okolo, promiňte ten výraz, „vymaštěnců“ a „vyhulenců“, který když mě vidí, tak zabublá něco ve stylu „ooo teplo tu je“ nebo tak něco…

Měl jsi nějaké problémy po coming outu?

Pokud mě paměť neklame, tak žádné komplikace ani nepříjemné situace v souvislosti s mým coming outem jsem neměl. Pokud už něco bylo, tak to buď nějak moc nesouviselo s mojí orientací anebo nebyly tak závažné. Díky Bohu…

Setkal ses s odporem například od nábožensky založených lidí?

Nejsem si vědom, že bych znal někoho věřícího, se kterým bych se bavil, tedy že by to věděl. Ostatním do toho nic není. Ale že bych jel třeba autobusem někam a hloupě hleděla jeptiška, tak to se mi opravdu nestalo.

Co bys poradil klukům, kteří jsou ve stejné situaci, jako jsi byl ty?

Pakliže víte jistě, že jste na kluky, pak Vám asi nezbývá jiná možnost. Dřív nebo později s tím ven jít budete muset, ve lži se žít nedá moc dlouho, je to hrozně omezující a musí si člověk dávat strašného „majzla“ na to, s kým je, kde je, co dělá, komu píše, jestli ho někdo slyší apod.

Jste to pořád Vy, pořád stejní Vy a pořád budete, nestyďte se za sebe. Pokud Vás někdo má fakt rád, pak ne proto, že by si myslel, že jste na holky, ale kvůli tomu, jací jste. To se tím, že řeknete světu svůj příběh, nezmění. Lidé to pochopí, ono jim taky nic moc jiného nezbyde a Vám se bude fakt lépe dýchat.

Věřte si a nevzdávejte to, spousta lidí z toho má obavy, jak to dopadne a hodně lidí má doma rodiče nebo jiné lidi, kteří, jak jednou řekl můj strýček, by buzíky vyplynovali – a jak vidíte, pořád žiju i já, i můj strýček.

V čem tě tvoje orientace omezuje?

Myslím, že teď už v ničem, snad jen to, že těžko někoho oslovím v autobuse, když nevím, jak je na tom dotyčný, ale jinak se domnívám, že asi v ničem.

Přináší ti tvoje orientace nějaké výhody?

Výhody je silné slovo, ale občas slyším od mých kamarádek větší pikantnosti, než které by se dozvěděl heterosexuální kamarád s tím, že mě těší, že mi to říkají a je těší, že je někdo chápe.

Dal bys klukovi pusu na tramvajové zastávce plné lidí?

Pokud bych do něj byl zamilovaný nebo ho miloval, pak s tím nemám problém, reakce jsou mi v tom případě jedno, vidím jen jeho. Pokud by to měl být kamarád nebo známý, tak pokud by to měla být třeba pusa na tvář, tak nejspíš taky ano, ale rychlá a pokud možno, tak s nějakým hlasitějším gestem, které by mě vyvádělo z obliga a pokud bych se měl s někým jen tak líbat, tak ne – byť když tohle na ulici vidím, tak mi srdce blahem zaplesá, tak já tohle nedělám, nemám-li k tomu patřičný důvod. Nevím, zda se bojím nebo se mi jen nechce.

Máš více kamarádů mezi gayi nebo heterosexuály?

Víc kamarádů mám mezi gayi, víc kamarádek mám mezi heterosexuálkami. A naprosto pochopitelně si rozumím s tím, s kým se bavím.

Koho považuješ za gay ikonu?

Myslím, že nikoho. Nemyslím si, že lze označit někoho za gay ikonu a pokud ano, tak ne jednoho. Každý má své oblíbence a každý má své ikony a vzory. Já osobně nikoho za ikonu v homosexualitě asi nemám.

Jak vnímáš českou/slovenskou gay scénu?

Řekl bych, že se to pomalu a jistě lepší, jen si myslím, že ideální to bude až za dlouhou řadu let, protože pořád jsou mezi námi lidé, kteří nedokáží pochopit, že jsou lidé, kterým se líbí něco jiného, než jim samotným. Ale myslím, že se to zlepšuje a teď jsme na tom rozhodně o hodně lépe, než jsme bývávali před padesáti lety.

Co bys vzkázal lidem, kteří nemají rádi gaye?

Pravděpodobně to, že stejně, jako se jim hnusí představa sexu mezi dvěma muži, tak že gayům se může hnusit sex se ženou a stejně tak to, že pořád jsme lidé, jen se nám líbí něco a někdo jiný, než jim, není to nic, za co bychom měli být linčování nebo diskriminováni.

Jakou nejvíc gay věc jsi kdy dostal?

Návlek na penis ve tvaru tváře slona s tím, že do chobotu by měl přijít právě penis. Pro informaci jsem to nikdy nepoužil a momentálně ani nevím, kde tuhle vychytávku mám…

Jakou nejvíc gay věc by sis přál?

Romantickou lásku s večeří a koupelí při svíčkách. Jen nevím, jestli to je zrovna nejvíc gay věc…

Jak vnímáš internetové seznamování?

Vzhledem k tomu, že ho dnes a denně používám, tak pořád tak nějak tajně doufám, že všem tam o sex nejde, i když nutno dodat, že i já jsem si tam nejeden sex našel. Ale pořád tak nějak doufám, že se tam pro mě najde někdo, kdo o mě bude stát, kdo by mě měl rád takového, jaký jsem a bral všechny moje úchylnosti, ať už jsou jakékoliv, stejně tak jako já jeho.

Myslím si, že se někdo takový určitě někde jednoho dne objeví a domnívám se, že je to svým způsobem i jedna z velkých možností pro spoustu lidí, jak se seznámit, pokud třeba nemají moc možnost se pohybovat mezi lidmi, kde by na někoho mohli narazit osobně.

Takže jací kluci se ti líbí?

Mladší, roztomilí, ale chytří…

Souhlasíš s registrovaným partnerstvím/sňatky a adopcí dětí?

S registrovaným partnerstvím ano, i s adopcí. Bral bych spíše asi normální manželský svazek, přece jen je to stejně vážené rozhodnutí dvou lidí o společné budoucnosti, jako u heterosexuálních párů.

A co se týče adopce dětí, tak tam jsem zastánce názoru, že lze vyvrátit všechny důvody, kvůli kterým ještě pořád není dovolená, jako například vidina vzoru opačného pohlaví, které v konkrétní rodině bude chybět (u lesbiček muž, u gayů žena) či možnost posměchu dětí v dospívání apod.

Nehledě na to, že to dítě by se mělo zajisté lépe v rodině, kde by se o to dítě rádi snažili, kdyby mohli, kde by si to dítě oba přáli a kde by tomu dítěti dali vše, co by mu jen na očích viděli a milovali jej, než v rodině, kde se objevuje například alkoholismus nebo drogy či násilí, čímž se pochopitelně nezabývá každý, což není dobře.

Zkrátka si myslím, že pro obojí je momentálně pořád špatně nastavená stopka. Dle mého názoru do tohohle problému nevidí detailně lidé, kteří o něm rozhodují. A například pan exprezident Klaus, ten svůj subjektivní názor o nenávisti gayů opravdu tak moc ostatním vnucovat nemusí. Ekonom je to velmi kvalitní, ale chybí mu trochu toho pochopení pro menšiny, snad se to zlepší, když mu pošlu propisku.

Zaujal tě Prague Pride?

Upřímně, když jsem o tom slyšel poprvé, trochu jsem se bál toho, co jsme si to vymysleli, abychom si to ještě nezkazili víc, než to je. Když bylo po, slyšel jsem, jaká perfektní akce to byla.

Když byl vloni druhý, nemohl jsem na něj jít, neb jsem v tu dobu byl mimo Prahu na akci, která se nedala odvolat. Vnímám jej spíše pozitivně, nemyslím si, že by to byla nějaká zrůdnost, jen mi to občas na těch záběrech z televizí nebo z fotek na Facebooku připadá trochu jako pochod v Brazílii, v Riu či kdekoliv jinde na maškarním. To vidím trochu méně pozitivně, jelikož si můj mozek nemůže odpustit názor, že čím více budeme bojovat za svá práva v upnutých černých latexových slípkách s make-upem daleko převyšujícím roční výplatu, tím méně se nám v našem daření bude snažit.

Na druhou stranu chápu, že aspoň v tuhle dobu se lidé, kteří by rádi takto chodili venku dnes a denně, mohou takto vyjít do ulic beze strachu o svůj život, ba naopak s tím, že se pobaví mezi svými na takové velké jedoucí party.

Jaké máš největší záliby a koníčky?

Co se týče mých zálib a koníčků, tak rád svůj čas trávím se svými kamarády či novými lidmi, které poznávám, ať už někde venku nebo jinde, rád spinkám (a že poslední dobou se mi to moc nevede) a taky rád zpívám (či se o to aspoň pokouším). Musím ale říct, že otázku ohledně svých koníčků moc nemám rád, protože je nikdy nedám dohromady všechny, anebo si nemyslím, že jsou relevantní. Zkrátka – když můžu, trávím svůj čas rád s lidmi, které mám rád, bavím se s nimi, anebo relaxuji. A to ať ve své postýlce doma anebo zpěvem kdekoliv jinde…

Jak jinak ještě trávíš svůj volný čas?

Je-li ta možnost, tak se většinou snažím svůj volný den vyplnit přáteli, mění se jen kdo to je, kde to je a co se děje. Anebo jedu navštívit své příbuzné.

Kde pracuješ?

V současné době se živím v Praze v gastronomickém závodě, kde jsem na oddělení se sušenkami, které většinu času vkládáme do stroje, který je balí. Baví mě na tom vidět svůj pokrok, vzhledem k tomu, že tam nejsem tak dlouho a když pak vidím, že u toho dokážu stát čím dál delší dobu a celkem mi to jde, tak je to hřejivý pocit u srdce k nezaplacení. Ta práce má jen málo vad, menší z nich je ta, že u sebe nemůžu mít během pracovní doby téměř nic – telefon, hodinky, pití, jídlo, atp. A ta největší bude asi fakt, že jelikož bydlím v jižní části Prahy a práci mám v části severní, tak mi trvá přes hodinu cesta, takže kdyby to bylo blíž mému domovu, nezlobil bych se, ale jinak si nestěžuji.

Takže neuvažuješ nad změnou?

Jsem od přírody v tomhle línější typ člověka, takže pokud to půjde a nebude nějaký velký problém, měnit práci se mi chtít asi nebude. Budu si raději lenivě stěžovat, než abych musel shánět nějakou jinou.

Čeho bys chtěl v životě dosáhnout?

Chtěl bych umět kvalitně zpívat a stále rozšiřovat svůj rozsah. Je trochu nadnesené řešit, jestli mám rozsah takový nebo makový, když si o sobě nemyslím, že by mi to zrovna šlo, ale je fakt, že zpívám moc rád, baví mě to a rád bych pokořil to „nemožné“, o co se snažím, když to jde, tedy především zpěv vyšších tónů, než v normálním mužském rozsahu je. Nutno podotknout, že až se mi jednou podaří se dostat na tóny, které bych rád ovládal, pak budu nad míru spokojený a šťastný. Je to ale těžká snaha a výsledky se nedostavují hned. Nejspíše i proto, že nemám úplně možnost tohle trénovat denně, ale jen několikrát týdně a někdy ani to ne, takže o to se výsledky dostavují pomaleji. Když už se ale dostaví, rozzářím se.

Kdo je tvůj vzor a inspirace?

Z pěveckého pohledu mám několik pěveckých vzorů, a to protože poslouchám nejraději populární taneční hudbu a operu. Z taneční a populární hudby mám moc rád Nicki Minaj, Rihannu a Celine Dion, co se týče opery, tak za ČR mám oblíbenou Evu Urbanovou a ze zahraničí je to Natalie Dessay.

Písničky od Nicki, RiRi nebo Celine mě dokáží napumpovat energií a zvednou ze židle ve chvílích, kdy by se to žádalo, vykouzlí mi úsměv na tváři nebo vyjádří mé pocity. Obě dvě uvedené operní pěvkyně jsou sopranistky, v případě opery u mě funguje jednoduchý princip – čím vyšší tón, tím větší adrenalin prožívám. Všechny zpěvačky jsou podle mě velmi dobré v tom, co tvoří a být jednou na stejné úrovni, jako jsou ony, pak bych pravděpodobně prožíval to, po čem jsem nejspíš toužil jako maličkatý, když jsem si doma zpíval Helenku Vondráčkovou, čímž je zpěv pro skupinu lidí, kterým by se můj projev líbil.

Jak relaxuješ a jakým způsobem dobíjíš energii?

Procházkami s přáteli, válením se doma a zpěvem.

Kdybys teď mohl změnit tři věci, které by to byly?

Zřejmě by neměli nic společného s homosexualitou, pravděpodobně by to byla práce a finance, dále bych moc rád doladil svůj pěvecký výkon a projev a pravděpodobně bych ještě si přál změnit svůj rodinný stav z nezadaného do vášnivě zamilovaného a milujícího svého přítele, ale to těžko změnit mávnutím kouzelné hůlky například Minervy McGonagallové, kterou mám mimochodem rád.

Martinův profil: maggie

Onload

9 názorů ke článku

25. 08. 2013 v 16:38Off-line Titan24  (21/170/-)
Hodně sympatický, další zpěvák. :)
Souhlasím - 3   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
25. 08. 2013 v 18:30Off-line Anariko  (25/174/60)
Hele.. Martínek :3 Zapomněl si tam zmínit McGonagallovku :( :D
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 3  Nahlásit
25. 08. 2013 v 19:06Off-line colombo  (95/192/90)
Žít ve snech znamená tvrdý dopad v realitě. :-)
Souhlasím - 5   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
25. 08. 2013 v 19:41Off-line DarkRaven  (22/192/74)
Ajééj další známý :D :P
28. 08. 2013 v 17:21Off-line GuyYouKnow  (17/186/77)
29. 08. 2013 v 17:37Off-line KubikCool  (26/173/60)
radši mlčím
23. 09. 2013 v 12:57Off-line Betonica  (32/-/-)
Libi se mi, co rikas. Take jsem doma rekl, jak se veci maji proto, ze jsem nechtel lhat. Tak je to myslim nejlepsi...
21. 08. 2015 v 21:29Off-line TYPICO  (28/130/150)
Nic dobreho to neni
08. 05. 2016 v 09:42Off-line Vilem  (25/197/82)
Další zoufalý ošklivý kluk co se potřeboval zviditelnit vyplachem sraček ze sveho mozku.
Přihlaš se a okomentuj článek. Ještě nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
Onload
OnloadOnload
Copyright 2011–2016 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Vytvořili: Zdeněk Večeřa a  Michal Kutňák,  design: Lukáš Churý
Onload