Skutečný příběh: Napřed láska, poté strach a znásilnění

Magazín › Gay › Skutečný příběh: Napřed láska, poté strach a znásilnění 30. 12. 2014 / Autor: Pavel V.

Jmenoval se Patrik. Mladý krásný kluk, který si docela nedávno uvědomil, že je homosexuál. Plný odhodlání a sebevědomí se rozhodnul začít se seznamovat. Navštěvoval bary a internetové gay seznamky. Nikdy ještě s klukem po sexuální stránce nic neměl, jen se oťukával. Vždy, když mělo dojít k osobní schůzce, nikdy na ni nedorazil. Trpěl neustálým strachem do doby, než se rozhodl jít s pravdou ven.

Netrvalo to dlouho, a Patrik se začal scházet s klukem, který byl jen o pár let starší než on. Byl již zkušenější a Patrik byl šťastný, že si nemohl přát nikoho lepšího. Společně chodili do barů, kina či jezdili na společné výlety. Po nějaké době se Patrik rozhodl ke svému klukovi přestěhovat. Nikdy nebyl šťastnější, bylo to sotva pár měsíců, co vyšel se vším na povrch a už má kluka který to s ním myslí vážně? Často si připadal jako by jen snil. Společně si začali předělávat byt, aby byli oba spokojení. Patrik si našel zaměstnání, představil přítele rodičům a opravdu doufal, že našel toho pravého a lásku na celý život. Vše tomu vlastně i nasvědčovalo.

Idyla končí

Po pár měsících společného bydlení se začaly objevovat první nesváry. Patrikův přítel ztratil práci a během dne, kdy on chodil do práce, seděl jeho přítel doma a užíval si s přáteli alkoholového opojení. Přišly první hádky a první slzy. Patrik jej moc miloval, proto to hodil za hlavu a věděl, že až si přítel najde práci, vše se vrátí do pohody. A budou šťastní jako dřív.

Ilustrační foto (foto: © Depositphotos.com/big_like)

Práci si opravdu Patrikův přítel našel a nakonec lepší, než si mohl vůbec přát. Postupem času se vypracoval na vedoucí post a dočasná sláva mu stoupla do hlavy. Začal si myslet, že vlastní všechno. Jako by byl jeho celý svět. I když se nadále chodili bavit společně, tak v Patrikových očích již nebylo vidět to štěstí, jako na začátku vztahu.

Neustále jej přítel okřikoval. Hej přines mi to. Co tak blbě jako čumíš? Jestli se ti něco nelibí, tak jdi klidně domů, ty tupej dělníku. Nadávky a hádky na veřejnosti se stupňovaly. Patrik se trápil a byl rozhodnutý ze vztahu odejít. Bohužel si nezvolil správný den. Přítel se vrátil z baru a našel Patrika zoufalého a plačícího v posteli. Snažil se mu vše vysvětlit, i když s křikem, ale jinak to nešlo, protože se již dlouho dobu trápil. Nesetkal se ovšem s pochopením, ale čekalo jej pár facek.

Patrik už nějakou dobu s přáteli nechodil ven, nekomunikoval s nikým. Nevěděl, jak z toho vztahu ven, svého partnera stále ještě miloval a věřil, že je to jen špatné období. Násilí se začalo stupňovat. Z facek se přešlo na kopání, škrcení a tahání za vlasy. Rány pěstí, znásilňování a ponižování bylo na denním pořádku. Vždy, když se to stalo, jeho přítel prosil s pláčem, aby mu odpustil, že se to již nikdy nebude opakovat. Patrik vždy odpustil a věřil, že se ta samá situace nikdy nestane. Nikdo neviděl náznaky žádného týrání, všichni viděli jen ten šťastný pár jako dříve.

Ten večer se to stalo

Jeden večer, když vyrazili společně na oslavu narozenin, se vše zvrhlo. Jednalo se o narozeniny jejich homosexuálního kamaráda. Patrik si povídal s přáteli, když najednou uviděl, jak se jeho přítel líbá s jiným klukem. Musel zakročit. Šel za svým přítelem a začal na něj řvát. Dostal ránu pěstí až upadnul na zem. Poté ho čekali kopance do hlavy, další rány a nadávky. Trvalo to snad více než deset minut, než někdo zakročil a uklidnil situaci.

Patrika odvezla sanitka se silným otřesem mozku. Až v nemocnici se přišlo na to, že byl delší dobu fyzicky i psychicky týraný. Jen to nedokázal nikomu říci. Tím večírkem se vše změnilo, musel s pravdou ven i před policií. Byl téměř denně bit, několikrát znásilněn a ponižován i jeho kamarády. Žil v neustálém stresu a napětí. Zhubl bezmála dvacet kilogramů, ale nikdy se nesvěřil své rodině ani přátelům. Jak později řekl, styděl se za to, že neustále rozhlašoval, že potkal lásku svého života.

Jeho přítel byl již známá firma a Patrik nebyl jediný, ke komu se takhle choval. Dostal tři roky natvrdo. Trvalo ještě spousty měsíců, než se dal Patrik dohromady, dlouhé měsíce docházel k psychiatrovi, aby se dal celkově dohromady.

I dnes, když nějaké roky utekly, Patrik stále nevěří mužům a seznamuje se jen velmi těžko. Do ničeho se nežene. Třeba ho to jednou opustí a bude zase šťastný. Bolí ho to o to více, že se jednalo o první lásku a ty jsou vždy nejkrásnější.