Patrik: Jsou v Irsku pěkní muži? Dublin je multikulturní místo!

Magazín › Rozhovory › Patrik: Jsou v Irsku pěkní muži? Dublin je multikulturní místo! 01. 07. 2015 / Autor: Matěj Nový

Patrik (ilustrační foto) je 19letý muž, studující střední školu v Ostravě. Nebojí se nových věcí, studium bere jako zkušenost i výzvu, nedávno byl na stáži v „duhovém Irsku“. Pohovořili jsme s ním…

Je ti 19 let a vím, že jsi nedávno byl na studijní stáži v Dublinu, můžeš nám říci, co vlastně studuješ, jak ses k tomu dostal a co jsi v Irsku vlastně studoval?

Studuji střední školu v Ostravě a dostal jsem se tam díky programu Erasmus. Prošel jsem výběrovým školním kolem, na které jsem byl navrhnut vyučujícími a následně jsem byl vyslán do Irska, kde jsem musel projít ještě pohovorem do práce. Jela nás celá skupina a někteří měli štěstí, že se jim pohovor vyhnul. Byla to studijní stáž zaměřená na praxi, kde jsem si vyzkoušel aplikovat teorii naučenou ze školy ve fungující firmě se svou kulturou.

Předpokládám, že v angličtině. Pak jistě jazykový základ z Ostravy musel být slušný. Měl jsi nějaké problémy s porozuměním a následnou prací a komunikací ve firmě?

Ano, celý program probíhal v angličtině. Měl jsem skvělého vedoucího, který nebyl rodilý mluvčí, a proto neměl skoro žádný přízvuk, takže to bylo naprosto bez problémů. Ale ze začátků jsem měl problém rozumět některým managerům, jelikož irský přízvuk je opravdu silný. Ale člověk si rychle zvykne. Na rozdíl od jejich písma, to jsem kolikrát nemohl přečíst ani na konci pobytu. Práce komplikovaná taky nebyla, vždy když jsem něco dělal poprvé, tak mi to bylo dostatečně vysvětleno a názorně ukázáno.

Tvoje zkušenosti mimopracovní a kulturní?

Zaujala mě nádherná příroda, ale musím uznat, že to aprílové počasí, kdy se během dne vystřídají klidně i 4 roční období, mě moc neoslovilo. Cestu jsem si nenašel ani moc k památkám. Irsko je hlavně o lidech. Hodnější národ jsem nepotkal. Snažili se vždy pomoc, vyjít vstříc, byli strašně milí. My jsme oproti nim mnohem více odměření.

Přímo se nabízí otázka sexuální orientace. Irsko také v poslední době schválilo jako první na světě homosexuální sňatky v referendu. Setkal ses v nějaké diskuzi s Iry s tématem problematiky sexuální orientace?

Nikomu jsem to neříkal, nepřišlo mi to podstatné a měl jsem k tomu referendu stejný přístup jako majorita okolí, vůbec jsem to nějak neprožíval a neřešil.

Celkově si myslím, že to byla zajímavá zkušenost, jak to hodnotíš ty, případně tvoje rodina a přátelé? Bral jsi to jako výzvu, nebo zkušenost?

Pro mě to byla hlavně zkušenost a další řádek v životopisu. Bral jsem to jako osobní zkoušku, jestli bych zvládl studovat v zahraničí vysokou školu a docela mě to motivovalo to zkusit. Přátele a rodina to moc neprožívali (smích).

Podělíš se o nějaký zajímavý zážitek?

Přímo jeden zážitek nemám, dechberoucí pro mě byly každodenní procházky k moři, a hlavně jsem měl úžasný kolektiv v práci, takže tam byla radost se vracet. Jsem se spolupracovníky stále v kontaktu a doufám, že se ještě někdy potkáme.

Program Erasmus je již letitý a funguje, doporučil bys ho jiným studentům?

Rozhodně bych ho doporučil, samozřejmě záleží vždy na určitém projektu. Některé jsou kvalitnější než druhé.

Jsou v Irsku pěkní muži?

Dublin je celkem multikulturním místem, takže každý si tam najde svoje. Je tam opravdu na výběr úplně z čehokoliv.

Je ještě jiná možnost, jak se dostat na Erasmus než přes školu?

Pokud by měl někdo zájem, tak existují výměny mládeže, popřípadě tréninkové kurzy pro pracovníky s mládeží, které jsou dotované z programu Erasmus a spoustu takových pobytů lze najít na eurodesk.cz. Je to evropská informační síť pro mládež.

Je pro tebe důležité místo narození a rodná zem?

Místo narození a rodná zem pro mě důležité nejsou, jsem hodně otevřený člověk a rád sbírám zkušenosti. Ale i přesto musím konstatovat, že z dlouhodobého hlediska bych v některých kulturách žít nechtěl, protože mi nejsou blízké, ale krátkodobá zkušenost je obohacující.

Co bys vzkázal našim mladým i nemladým čtenářům?

Mladým čtenářům bych vzkázal, ať neváhají a najdou si nějaký Erasmus program, protože je to cesta, jak za minimální náklady procestovat svět a ještě se přitom rozvíjet! Těm, kteří se nevejdou do věkového limitu programu, bych určitě doporučil EVS.