5 přiznání gayů: Jak plánuji vlastní coming out?

Magazín › Gay › 5 přiznání gayů: Jak plánuji vlastní coming out? 12. 07. 2015 / Autor: Jan Červenka

Coming out je v životě gayů, leseb a bisexuálů zlomový okamžik, kterým si projdou většinou v období dospívání. Najdou se ale lidé, kteří se ke své orientaci přihlásí ještě před patnáctinami. Přečtěte si příběhů nevyoutovaných gayů, kteří si svůj coming out zatím pouze představují.

1. Coming outová párty

Nemám strach udělat coming out, protože si myslím, že rodina to vezme dobře. Nějací kamarádi to už vědí a také všechno v pohodě. Mým snem je uspořádat soukromou party v nějakém klubu, pozvat hromadu lidí a zhruba v půlce všem přítomným oznámit, že jsem gay. V ideálním případě bych si za sebou na pódium pozval i svého přítele. Na něco takového si ale musím nejdřív našetřit, takže coming out ještě počká.

2. Budu se muset opít

Ještě nemám dopodrobna naplánováno, kdy, jak a komu přesně se svěřím, ale je jasné, že se předtím budu muset něčeho pořádně napít. Říkání vážných věcí mi moc nejde a zrovna tohle téma patří k těm nejvážnějším.

3. Čekám na přítele

Moji kamarádi už dávno všechno vědí, ale rodina ještě ne. Chci ale počkat, dokud nebudu mít vážný vztah s klukem. Přeci jen si myslím, že bude lepší, když rodina uvidí, že sice jsem gay, ale že hledám lásku a ne úlety na jednu noc.

4. Dort

Jednou jsem četl o coming outu holky, která upekla dort s nápisem „I am gay“ a nechala ho rodičům na stole v kuchyni (vloni to udělal i mladý kluk – pozn. red.). Lákalo by mě udělat něco podobného, ale nevím, jak by rodiče reagovali. Každopádně prvním krokem bude naučit se péct dorty. Byla by škoda dřít se s dortem, který by skončil v koši, třebaže by rodiče přijali moji zprávu kladně.

5. Až se mě máma zeptá...

Nejsem dost odvážný na to, abych se přiznal sám od sebe. Jako pravděpodobnou variantu tedy vidím tu, že budu dělat takové ty typické gay věci – nakupování hadrů, poslouchání popu, účesy – a budu doufat, že si toho budou rodiče všímat. K tomu přidám absolutní nezájem o holky a jen budu čekat, až se mě máma zeptá, jestli náhodou nejsem nějakej „jinej“.