Tolerance gayů mezi studenty je stále lepší, ukazuje nový průzkum

Magazín › Gay › Tolerance gayů mezi studenty je stále lepší, ukazuje nový průzkum 04. 10. 2015 / Autor: psv

Agentura Median připravila pro organizaci Člověk v tísni nový průzkum o toleranci mladých lidí, respektive studentů, vůči menšinám – ať už z hlediska rasového, tak i sexuálního. A z výsledku průzkumu vyplývá, že mladí studenti jsou mnohem tolerantnější k sexuálním menšinám, tedy gayům, lesbám a transsexuálům, než před osmi lety, kdy se takový průzkum dělal naposledy.

Sexuální menšiny převážně lépe hodnotí studenti, kteří někoho s menšinovou sexuální orientací znají. Výjimkou jsou gymnazisté, kteří sice moc leseb, bisexuálů a transsexuálů neznají, ale hodnotí je pozitivně (např. díky hodnotové orientaci).

Velmi pozitivní vztah ke gayům má podle průzkumu 21 procent studentů, spíše pozitivní vztah pak 25 procent. Spíše negativní vztah má 12 procent a velmi negativní 13 procent dotázaných studentů vůči gayům ve svém okolí. Dalších 29 procent se nedokázalo rozhodnout pro žádnou odpověď. V rámci indexu, který byl součástí vyhodnocení průzkumu, se tak proti roku 2007 tolerance studentů vůči gayům posunula skoro o jeden bod směrem k lepšímu.

„U sexuálních menšin je podobně jako u cizinců hodnocení vysoce ovlivněno znalostí příslušníka některé z těchto menšin. U fyzicky postižených a starých lidí je souvislost znalosti a hodnocení menší – hypoteticky díky menší stereotypizaci těchto skupin v médiích, která ovlivňuje postoje lidí bez vlastní zkušenosti (skupiny lidí, které neznám hodnotím dle převládajících stereotypů),“ vysvětluje průzkum.

Oproti roku 2007 lze vysledovat pokles tolerance v otázkách, které souvisí s náboženským vyznáním – konkrétně s islámem. Výrazně klesl počet studentů, kterým by nevadilo mít za souseda muslima (64 % v roce 2007, 32 % nyní) a narostl nesouhlas s nošením symbolů víry do školy (v roce 2007 zcela nesouhlasilo 26 %, nyní 50 % studentů).

V sociální oblasti mírně pokleslo přesvědčení, že bezdomovci si za svou situaci mohou sami, naopak se vyhranily postoje proti nepracujícím. To může být spojeno mimo jiné s interpretací a zobrazováním důvodů těchto negativních společenských jevů ve veřejném diskursu - např. důraz na exekuce bytů a neexistenci sociálního bydlení jako důvodu bezdomovectví (vyšší sympatie k bezdomovcům jako obětí systému) a na druhé straně tendence vysvětlovat nezaměstnanost dobrovolnou nezaměstnaností („nemakačenkovství“) a přílišnou výší sociálních dávek i přes vysoký převis uchazečů o zaměstnání nad evidovanými pracovními místy v posledních 6 letech.