Prošvihnuté seznámení
15. 03. 2013 v 23:56
Anonym
Anonym Štve mě jedna věc... :/ Osobně si myslím že MY máme s něčím podobným hooodně velkou nevýhodu... Takže k věci (možná vám to bude připadat jako zpověď nebo něco takového, takže se nedivte :D )
Bylo to minulý měsíc, nějakou středu... Zrovna jsem šel se svými dvěma kamarády (jsou to snoubenci) po škole do kfc - Brno... A jak jsme tam došli, tak já šel vybrat nějaké volné místo, tak jsem si šel sednout k oknu. Oni mezi tím kupovali... Pak jsem si všiml že na mě z opačné strany zíral jeden dost hezkej kluk, kývl na mě hlavou a já jsem nevěděl co mám dělat (neznal jsem ho... :) Normálně si tváře pamatuji ze všeho nejvíc :) ) Takže jsem se otočil a během chvilky jsem se na něj znova podíval, on trochu zrudnul a taky se otočil... Pak došli kamarádi a jedli jsme. Nenápadně jsem se tam párkrát podíval a viděl jsem pokaždé jak se na mě dívá zklamanýma očima. V duchu jsem si vyčítal že jsem nejspíš udělal chybu... Schválně jsem to natahoval (nevím proč, možná proto abych si ten pocit že o mě někdo možná stojí déle užil) Byl jsem tam s nimi asi přes půl hodiny, možná hodinu... Zajímavé je že on už dávno dojedl ale furt tam byl a furt se na mě koukal (jo abych nezapomněl, musel tam být chvíli přede mnou, a jinak tam měl nejspíš mamku :) ) Jak jsme se rozhodli že už půjde, tak jsme se začali balit. Já nenápadně jsem se znovu podíval na něj jak zareaguje, A on se nějak divně podíval a otočil smutně očima (aspoň se mě to tak zdálo) Tak jsme pomalu šli a on zrovna šel taky.. Pak chtěl nejspíš za mnou (aspoň se mě to tak zdálo) ale jak se kamarádi přiblížili, tak trochu změnil směr a šel normálně ven... Pak jsem si to vyčítal... A věřil jsem že se ještě při nějaké lepší příležitosti uvidíme.. Ale Brno je velký... To je jak hledat ''v kupce sena''.. Do teď jsem ho ještě nepotkal a už je to tak asi měsíc... A od té doby cítím takovou prázdnotu, samotu ale i zároveň to naplnění že jsem konečně poznal jaký to je...
Co říkáte na to? Stalo se vám taky něco podobného? Co bych měl dělat? :)
Bylo to minulý měsíc, nějakou středu... Zrovna jsem šel se svými dvěma kamarády (jsou to snoubenci) po škole do kfc - Brno... A jak jsme tam došli, tak já šel vybrat nějaké volné místo, tak jsem si šel sednout k oknu. Oni mezi tím kupovali... Pak jsem si všiml že na mě z opačné strany zíral jeden dost hezkej kluk, kývl na mě hlavou a já jsem nevěděl co mám dělat (neznal jsem ho... :) Normálně si tváře pamatuji ze všeho nejvíc :) ) Takže jsem se otočil a během chvilky jsem se na něj znova podíval, on trochu zrudnul a taky se otočil... Pak došli kamarádi a jedli jsme. Nenápadně jsem se tam párkrát podíval a viděl jsem pokaždé jak se na mě dívá zklamanýma očima. V duchu jsem si vyčítal že jsem nejspíš udělal chybu... Schválně jsem to natahoval (nevím proč, možná proto abych si ten pocit že o mě někdo možná stojí déle užil) Byl jsem tam s nimi asi přes půl hodiny, možná hodinu... Zajímavé je že on už dávno dojedl ale furt tam byl a furt se na mě koukal (jo abych nezapomněl, musel tam být chvíli přede mnou, a jinak tam měl nejspíš mamku :) ) Jak jsme se rozhodli že už půjde, tak jsme se začali balit. Já nenápadně jsem se znovu podíval na něj jak zareaguje, A on se nějak divně podíval a otočil smutně očima (aspoň se mě to tak zdálo) Tak jsme pomalu šli a on zrovna šel taky.. Pak chtěl nejspíš za mnou (aspoň se mě to tak zdálo) ale jak se kamarádi přiblížili, tak trochu změnil směr a šel normálně ven... Pak jsem si to vyčítal... A věřil jsem že se ještě při nějaké lepší příležitosti uvidíme.. Ale Brno je velký... To je jak hledat ''v kupce sena''.. Do teď jsem ho ještě nepotkal a už je to tak asi měsíc... A od té doby cítím takovou prázdnotu, samotu ale i zároveň to naplnění že jsem konečně poznal jaký to je...
Co říkáte na to? Stalo se vám taky něco podobného? Co bych měl dělat? :)
Že je to až moc dokonalá slohovka na pravdu :D
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 10
Nahlásit
To je krasne, preco sa nieco take nemoze stat mne? :)
Souhlasím - 5 • Nesouhlasím
Nahlásit
Mě nornálně na plnou hubu řekl hodně hezkej (a chytrej) kolega v open space office před cca 100 lidma, že jsem hodně krásnej kluk a jestli bych s ním dneska nešel na kafe. Vědět tenkrát, že jsem taky gay, tak bych šel :-D
Dodneška si říkám, jaký by to bylo kdyby....
Dodneška si říkám, jaký by to bylo kdyby....
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Tak do toho KFC choď častěji a třeba se někdy potkáte,jinak po celém městě ho nehledej,zkus tam chodit v tu středu ve stejný čas,třeba by ho napadlo to samé,ale spíš bych spoléhal na to, že má nějaký zvyklosti a chodí tam pravidelně, respektive že když má hlad tak zajde tam ;)
Souhlasím - 9 • Nesouhlasím
Nahlásit
Pokud je to ten pravej tak na něj určitě znovu natrefíš. :D
Ale příběh je to krásný. :))P
Ale příběh je to krásný. :))P
Souhlasím - 5 • Nesouhlasím
Nahlásit
Ksic: To je pravda, pokud mají být spolu, tak se zase potkají. Toho bych se nebál že ne :-)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Poznam to....aj mne sa to stalo..ked som mal 14 rokov a som siel busom na 9 hodinovu cestu a uplne vzadu sedel jeden chalan a stale sme sa divali tak nenapadne....a dovtedy som ho v zivote uz nevidel...a stale na to si spominam....
Nebyl sem to Já? :p to byl ten mekac u nádraží? :)
Dene: Tohle se ti stane ještě mnohokrát. A buď rád, že takové situace vyvstávají. Jednou se prostě rozhodneš a oslovíš ho třeba i před matkou.
Ale tak není vyloučeno, že když jsem napíšeš výzvu tak se Ti třeba ozve. třeba sem chodí...
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
