Heteráci jako kámoši...

Nestalo páč heteráci mě neberou, že je hetero poznáš už od pohledu

No, stalo.. :D Bohužel... A víc než jednou... Mám na takovéhle věci hold smůlu :D :D :) Jinak jsem to řešil stejně jako ty.. :)

Ano, zamilovat se do hetero kluka - jedna z nejhorších věcí. Drželo mě to víc jak 2 roky. Ale časem to zmizlo někam po povrch a je to v pohodě. :)
Nicméně není to důvod, proč se nebavit s hetero klukama. Mám hetero kámoše, za nikoho a nic bych je nevyměnil a vzhled je jen bonus, který není potřeba řešit ;)

2 roky jj, ja uz skoro u 3, ale ke pravda, ze uz to neni tak hrozny jako driv....ale je to porad :)

Tak teď jsem se ztratil... Kevis: ty píšeš že je těžko pozná že gay je hetero... Ale jak mu chceš rozmluvit že se do hetera nezamiluje? To je takovej paradox, nemyslíš? Píšeš že gay se nemusí poznat že je opravdu gay.... To bys musel napsat že se hetero chová jako gay, a pak by se do něj zamiloval a časem by zjistil že je hetero ale chová se jako gay... Teď to dává smysl... Musíš se trochu nad tím zamyslet.. On píše že do hetero se nezamiluje, protože pozná že je to hetero ale ty píšeš pravý opak že gay se nepozná... To ale s tímhle už nemá nic společného... Jak mu chceš rozmluvit že nepozná hetero když pšeš že nepozná gaye...Takový paradox, nemyslíš? :D

No Jasně ze byl a ne jednou. ... jenže on je asi bi protoze on ma holku a sam s tim začal po treninku ve sprše:-D

Ne, heterák je prostě heterák. Je zbytečný ho balit, zbytečná ztráta času, energie, všeho. Zajímají mě spíš čistokrevní gayové (i bisex raději ne) :)

Take priatelstvo sa zakonite musi pokazit. ak je to totiz naozaj dobry kamarat laska je len otazkou casu. technicky to nemoze fungovat takze je to odkazane na nezmar a sklamanie. rovnako heterak sa skutocne nemoze dlhodobo priatelit zo zenou.

@Tien213: To je blbost. Ke kamarádovi jsem začal mít city až po 4 letech co jsem ho znal. Pak to chvilku skřípalo a teď už 3 roky se spolu normálně přátelíme bez nějakých zábran nebo trapných situací. Mám hetero kamarády, jsem mezi nimi jediný gay a nikdy jsem neměl city k nikomu z nich, jen k tomu jednomu a to si s nimi rozumím se všemi. Mám nejlepšího kamaráda, se kterým sdílím tolik zájmů jako s nikým jiným a stejně tam nikdy nebyl ani náznak nějakých citů. A podle tebe by z toho zákonitě muselo něco vzniknout.
Takže tak.

Me se to teda nikdy nestalo. Nerikam ze sem o nekterych kamaradech nefantaziroval ale jasne sem vedel ze to je tak vsechno co muze byt. takze sem s tim, ze bych se do nejakeho z nich zabouchl, nikdy problem nemel. ;)

Mám aj heterosexuálnych aj neheterosexuálnych kamošov. Uvažovať však o vzťahu s heterosexuálom mi však príde ako nútiť geja, aby mal vzťah s holkou. S heterosexuálnou holkou kedykoľvek, ak chce aj ona, s tým problém ako bisexuál nemám :)

Proste sú to ľudia. Vyhranení heteráci však môžu byť len dobrí kamoši, heteráčky kamošky aj partnerky. Človek by mal jednoducho rešpektovať druhého človeka, to, kto je a do ničoho ho/ju nenútiť. To je základ akéhokoľvek vzťahu. Ak sa niekto správa ako nadržaný i***t, nemôže sa čudovať, že príde o akéhokoľvek kamoša či kamošku, nezávisle od sexuality či identity kohokoľvek zo zúčasnených.

Ze je hetero poznas uz od pohledu? Tak to jo hej, mozna pred 50lety :DDDDD Dneska nekteri heteraci jsou prihratejsi nez normalní buz...

Nikdy by mě nenapadlo se zamilovat do hetero kámoše.....beru je jako svou rodinu, prostě jako bratry.....přišlo by mi to fakt divné, kdybych o nich smýšlel jinak než jen o kámoších :D

Anonym (xxxx): Pro mě je samozřejmostí, že jsem vztahy s hetero kluky měl - a mám je dosud, s věkem se jen mění jejich povaha. Od 19 let víceméně nejsou tělesné. Závazek jasné hranice je základem, není výrazem doprošování se. Svému ultrahetero kamarádovi po léta vykám, i když je výrazně mladší. Nebrání mi to předat mu klíče od domu, svěřit mu bezpečnostní kód, své psy a kytky a přát mu, ať dobrodiní našeho domu se svou dívkou užije.
Majk.Peace: Mě nenapadlo se zamilovat (do výše zmíněného), to přišlo, jako když přijdou 30. narozeniny. Najednou to bylo tu. V mém případě výsledek toho, že už člověk o druhém hodně ví, vidí mu do morku kostí, a přesto, nebo právě proto si ho každým dnem víc cení. A že to pak kurevsky bolí, jak naznačuje uzvazne, to bolí. Jistě, právě v těch 19 jsem logikou událostí dospěl k vnitřnímu zákazu jakkoli se přiblížit dalšímu klukovi, vědom si svých sebedestruktivních schopností. Po pěti letech to vyústilo v manželství. Které řešení (by) bylo horší? Dnes už mi mysl i emoce zase, teď už svobodně, pracují v proklukovském režimu. Neřeším, jestli je hetero, nebo homo. Musím ho mít pro něco rád. S dětmi o svých dvou hetero kamarádech a jednom milém mluvím, ovšem že bez intimit. Jsou spokojené, že jsem spokojený (že neprudím), že domů netahám novou maminku, že spokojený je i domov. Tien213: Platonický vztah, ani přiznaný, přátelství nepokazí, naopak. Pravda, prověří ho. Věřím, že slabší povahy utečou. V tom případě mám štěstí na velmi dobré lidi.

Ja nemám problémy ako vy... mám kamošky a s chalanmi heterákmi sa nebavím :P

Normál, v poho. Nevědí o mě že jsem na kluky, takže sem tam líbačka a obíračka. naprosto super vztahy s heteráky