Svěření se...

Ahoj! Takže začnu od začátku. V poslední době jsem se cítil mizerně. Neměl jsem žádného kamaráda a tak jsem v tom byl sám. Nakonec jsem se ale začal trochu víc bavit s jedním bývalým spolužákem (ze základky, teď jsme na střední). No a zjistil jsem že je to super člověk a později jsme se dostali do fáze kdy jsme si dostatečně důvvěřovali a začali mluvit i o svých problémech. Zjistilo se že jsme na tom oba psychicky špatně. Nikdo neví že jsem gay, tak jsem uvažoval, že on je jediný u koho mám potřebu se svěřit, nebo mu spíš důvěřuju víc než komukoli jinému. Jsme ale oba z vesnice (takže mám strach že se k tomu tak bude stavět) a já se bojím jeho reakce. I tak netuším jak na to, mám mu říct snad "jo, ahoj, no...víš, já jsem na kluky". Jak jste to udělali vy se svým prvním přiznáním a jak by jste mi poradili?