Nevím co dělat a čím mám začít

Musím přiznat, jsem jako personalista, takové elaboráty nedočtu, jsou k ničemu. Příště stručně a výstižně.

Napiš mi do zpráv prosím autore textu, pokusíme se najít nějakou naději, jak Tě z toho vysekat! :-))

Je na čase dospět, je na čase stát se větším sobcem, pracovat na sobě. Vůbec to nejjednodušší z toho všeho, co jsi napsal, je ten pupek. Doporučuju každodenní 5km procházku svižnou chůzí bez ohledu na počasí. Máš na to 2 měsíce, za tu dobu můžeš být bez pupku. A při té procházce si můžeš srovnat věci v hlavě.
Hodně štěstí!

Podstatné je, že máš vůli se sebou něco dělat. Vše další řekli kluci výše. Johnj tě skvěle podpořil pro dohlednou dobu. Mar_kr ti říká, že psychiatr tě nezachrání, má pravdu: "ty sám", to je vůle, kterou jsi projevil, nikoli osamocení. Sám u toho nebudeš, už díky Ratkinovi.

Vše důležité bylo již řečeno výše...Moc ti držím palce a přeju ti at to zvládneš důstojně a zvítězíš...Kdyby si chtěl a potřeboval si se mnou o tom mluvit tak mi taky napiš...Ozvu se ti hned jak si to u sebe přečtu...Hlavně nemysli na nejhorší!!!Zdraví tě a hodně sil přeje Luboš.

Zacal bych tim, ze si najdes nekoho, kdo s tebou bude chodit do posilky. nebo behat. nebo jezdit na kole. endorfiny ti zvednou naladu a snad i nakopnou k dalsim uzitecnym aktivitam. vyhoda toho sportu je, ze ti automaticky zlepsi naladu nemusis o tom premyslet ani se na to soustredit, prijde to samo jako chemicka reakce v organismu

Vrhnut sa na sport a poriadne, nie nejake prechadzky, ale nieco co da fest zabrat a pravidelne casto. Posilka, kolo a pod. A potom si k tomu mozes najst aj partnera.
Inak ides len po spirale do priepasti. Cigarety, alkohol, trava, s tym skoncuj za kazdu cenu.

Anonym (Tělo bez duše)_ chlape jestli ti to pomůže napiš mi na email: . Budu se snažit ti pomoct.

Asi to bude ode me znit drsne, ale chyba je v tobe.

Cloveka nekdy potka situaci, nebo vic situaci, ve kterych musi obstat. Nekdy jsou takovy situace na sebe retezene, az se zda, ze smula nebere konce. Vsechno jsou to ale zkousky.

Moje rada: Zacni u sebe. Nehled na ostatni, jak sam vidis, nejsou ti nic platni. Najdi sam sebe; a je docela jedno kde a v cem. Muzes byt dobry herec, nebo matematik nebo podnikatel. Najdi si neco, v cem budes pilovat svoje schopnosti. Odstrihni si ode vsech tech, kteri pro tebe nejsou prinosem, jednoduse s nimi prerus kontakt. Je-li to mozne, nenech na sebe pusobit ani rodinne prislusniky, paklize te shazuji a delaji ti zle. Jestli to zatim mozne neni, nauc se cestu nejmensiho odporu. A v tichosti pracuj na sobe. Vzdelavej se, cti nove veci, zajimej se o deni okolo sebe. Celou situaci prevrat ve svuj prospech. Z terce se stan pozorovatelem v ustrani. Dobre sleduj, jak se lidi chovaji, hledej jejich motivy a pohnutky. Brzy zjistis, ze nejsou o nic vetsi, nez oni sami. On uz pan Exupery napsal, "... ze jen nizci lide ponizuji druhe...". Je to svata pravda. Alkohol, drogy a cigarety nedoporucuji. Cloveka sice rozptyli na chvili, rano ale byva horsi nez vecer...

Hele, jdi na to od lesa. Nehledej zadne slozitosti, zadne neprekonatelnosti. Veci jsou v zasade jednoduche a prime, jen my sami si je komplikujeme. Vnitrni sila, to je presne to, co ted potrebujes a presne to, co ti druzi posmevacci a sikanatori nemaji. Najdi ji v sobe, jak jsem psal vyse, tise ji opatruj, hlad ji jako kote, pecuj o ni jako o malou kvetinu. A ona bude silit a rust. A spolu s tou vnitrni silou prijde i rovnovaha, klid a jistota. A tohle vsechno zanedlouho bude videt, zacnes p***ahovat podobne jiste lidi. Lidi, kteri nemaji zapotrebi ublizovat, ponizovat, jednoduse proto, ze si jsou jisti sami sebou a nepotrebuji si nic dokazovat.

Priprav se ale na to, ze cesta k vnitrni sile je trnita, narocna. A az to budes chtit vzdat, zakousni se jeste vic a prekonej svuj strach. Tim zdolas jednu zkousku. A po te prijdou dalsi a dalsi. A s kazdou z nich budes jistejsi a odolnejsi. Je to vsechno otazka casu a discipliny, zadna kouzla ani zazracne leky ti nepomohou. Pripadna antidepresiva ti jen uklidni chemickou rovnovahu v mozku, coz by asi stalo za uvahu. Stale je ale vetsi dil prace na tobe samem, sam to mas ve svych rukou!

Moc drzim pesti, klidne mi napis.

Tohle není psychiatrický případ, tam se chodí s horšími problémy. Tohle je pouze krizové období. V tomto období se tloustne nebo naopak hubne, člověk je unavený, nic ho nebaví ani veci, které běžně dělal rád. Vzdává se nadějí a je raději zavřený v pokoji. Je to jen přechodové období a může trvat treba půl roku. Na psychiatra to ale není ani náhodou, protože to by musel být problém s okamžitým a expresním sesypáním.

No, ať už jste študovaní v oboru nebo ne, zamotali jste mu hlavu ještě více... :-)

Ono trochu toho zdravého smutku a splínu nikomu neuškodí. Zábava a pařby neutečou aspon se tělo nast**tuje a zregeneruje. Většina když je přepadne takovej pocit se vidí hned na psychiatrickém lůžku nebo rovnou v kazajce, to by ty léčebny musely pěkně praskat ve švech.