Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

První láska, první pád

02. 04. 2013 v 20:38Off-line Anonym (Stiglik)
Nikdy by mě nenapadlo, že i mě jednou potká situace, kdy už nebudu schopný vidět cestu. Protože mi přijde, že přátelé, které mám nejsou schopni pochopit na emoční úrovni co je ve mě za boj. Snad se najde někdo zde, kdo si něčím podobným prošel a…
Měl bych být trochu přesnější o co jde.
Ke konci prázdnin v roce 2012 jsem někoho poznal. Nikdy jsem neudělal to, abych se hned do někoho bezhlavě zamiloval, ostatně ani to nešlo. Tento kluk však přišel a smetl mi všechny představy a pravidla, která jsem měl nastavená.
Bohužel jak už to tak bývá, nevyšlo to… někde se stala chyba a od už od 14 dne po rande jsem věděl, že to jde do kytek. Nevěděl jsem však, co čeká mě za horror a jak moc se v tom ještě vymáchám – a stále máchám.
Tím že mi nakonec bylo řečeno, že druhá strana věci nevnímá tak jako já to mělo skončit. Namísto toho přišlo období, kdy jsem si připadal jako bez duše – bohužel oba jsme se ještě dlouhou dobu scházeli a ….. Na mě si to velice rychle začínalo vybírat svou daň. Kdy jsem začal extréme pít, kouřit, brát prášky na nervy. Měsíc od měsíce se to jen horšilo, až jsem se dostal do stavu, kdy jsem si řekl dost – takhle to přeci nejde. Ukončil jsem veškerý kontakt, ale nepomohlo to, protože on jsi mě nějak našel, a když věděl, že jsem citově vázaný… přemlouvat mě dlouho nemusel.
Tento neúnavný kolotoč, trvá už půl roku. Mezi tím jsem žil ještě ve stresu z toho co si na mě připraví, protože nakonec se začalo ukazovat, že mnou vysněný kluk asi nebude mít tak čistou duši jak jsem si myslel, že má.
Dneska už vím, že běžně svádí zadané kluky (Vysvětlení stálo za to), nežije zrovna dvakrát zdravý gay život a mohl bych zvesela pokračovat dál, ale tím bych tu možná dal i někomu až moc dobré ECHO.
Je to toho tolik…
Momentálně je situace taková, že jsem byl sám sebou donucen k opuštění iB, Facebooku, změně čísla a všeho virtuálního. Ano, je to krok někam dál, ale citovou stránku to neřeší a tím se snad dostávám k závěru.
Kdy nastane doba, kdy se nebudu chodit bát si lehnout, kdy už na něj nebudu donucený myslet a nebude mě to bolet? Nebudu se muset strachovat, že až jej někde jednou potkám, že mě to zraní zase? Je něco co mohu aktivně udělat pro klid v duši okamžitě?
Začínám mít strach, že dopadnu na psychiatrii nebo podobném zdr. zařízení. Kde mi už ale budou zachraňovat holí život.

Představujeme naše rádce…

Poradna je tu pro vás - můžete se zde ptát na své problémy, zvídavé dotazy nebo jen necíleně diskutovat či radit druhým.

Radek Řadu let se věnuje problémům ve vztazích a milostném životě.
02. 04. 2013 v 20:49Off-line Dominik98  (18/195/80)
To stejně skončíš pokud si takovim zk***ysinem necháš kazit chod života...
02. 04. 2013 v 21:33Off-line Umbaros  (25/180/75)
No jo, první opravdová láska. Možná zkus najít nějakého psychologa a promluvit si s ním o tom. Třeba by ti dal nějakou radu. Jinak nevím co víc s tím dělat. Čas to všechno zahojí. Hlavně, že si na to přišel sám, že je to z**d, to je vždycky první krok :)
02. 04. 2013 v 21:41On-line igni  (28/192/130)
Skonci to ve chvili, az si najdes nekoho kdo tu diru po nem vyplni. Nekoho s kym se budes citit v bezpeci. tehdy to opravdu skonci.
Souhlasím - 7   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
02. 04. 2013 v 21:41Off-line violin.concertoII  (24/177/60)
Tak první věc je se nějak zaměstnat. Není to žádný lék a nepomůže ti to vyřešit tvojí situaci, ale chvilkově ti to pomůže nemyslet na ty problémy a třeba na chvíli setřít úzkost. Vzhledem k tomu, jak s tebou emočně mával, to asi nebude zrovna jednoduché. Můj kamarád mi například po rozchodu, po kterém jsem byl zničený doporučil, ať si vytisknu fotku svého ex a házím na ni šipky - je to blbost, ale pomáhá to, protože je důležité, abys nějak ventiloval pocity, které se ti k němu rodí. Můžeš se taky pokusit o menší kognitivně-behaviorální pokus - kdykoliv začneš myslet na něj a na to, co ti udělal, řekni si "stop" (nebo si to i představ - velká zeď, velký červený nápis apod.) - a pokus se myslet na něco jiného. Z vlastní zkušenosti vím, že když myslíš, že na něco nesmíš myslet, tak na to právě myslíš.
Dál bych doporučil program Žlutá sova, je to taková online "terapie" asi za 90 korun, může ti to dost pomoc, ale taky nemusí.
I když se to nezdá, utnutí kontaktů a vyhýbání se je skvělý první krok. Sice nic neřeší, ale je to tak trochu prevence před zhoršením. Nedoporučil bych ti, aby ses k tomu pak vracel s tím, že ti to pomůže. Každý člověk je individuál a tak ti to třeba pomoct může, ale mně osobně to bylo vždycky na škodu. Takže utnutý kontakt je skvělý.
Pokud jsi z Prahy, můžeš zkusit navštívit krizové centrum RIAPS a chodit tam k psychologovi. Pokud by ti nabídli, že tam můžeš nějaký čas zůstat, být tebou bych to zvážil, slyšel jsem, že během týdne tě naučí tvou životní situaci zvládat mnohem lépe. Taky můžeš zkusit jakéhokoliv jiného psychologa, na poliklinikách většinou nějaký bývá, takže i to můžeš zkusit (klinické psychology většinou hradí pojišťovna).

Kdy nastane doba, kdy už se nebudeš bát, to je otázka. Záleží to na tobě, na tom, jak zvládáš stres, jaké máš obranné mechanismy a taky co děláš proto, aby ses dal do pořádku. Vážně bych být tebou zvážil odbornou psychologickou pomoc - pravděpodobně ti to dá mnohem víc než amatérská pomoc diskutujících zde v poradně.

Může ti taky pomoct obklopit se přáteli a bavit se s nimi. Záleží na tobě, jestli ti dělá dobře, když o tom mluvíš - pokud jo, postěžuj si, zanadávej si, pokud ne, bavte se o něčem jiném, ať přijdeš na jiné myšlenky.

Je to určitě na delší dobu, ale časem bude líp.
02. 04. 2013 v 22:02Off-line Ivan.ch  (26/170/75)
Dojemny pribeh zhroucene buznicky, ktere dvoutydeni znamost ci pseudovzah znicil zivot...vyndej si hlavu z p***le a vzpamatuj se, pac z takovyhle pribehu tady skoncim jednou na psychiatrii ja, nejenom ty
Souhlasím - 2   •  Nesouhlasím - 12  Nahlásit
03. 04. 2013 v 05:22Off-line BlackSwan  (19/183/-)
Podle mě to moc řešíš i já měl svou první lásku taky sem byl zamilovanej jako labuť taky to skončilo a taky sem to nebral až takhle jo 3-5 dní sme byl mimo ale pak to bylo fajn .... A to jsem nejcitlivější znamení zvěrokruhu .. .zbytečně se trápíš ... :) Je to jenom ve tvojí hlavě a děláš si to sám :)
03. 04. 2013 v 14:27Off-line Mlhosh  (27/178/67)
Ja som vo voľnom čase študoval múdrosti. Videá, knihy, články. Najmä filozofiu Toltékov. Pre každého to nemusí byť to pravé, ale v mojom prípade to zásadne pomohlo. Pokiaľ nechceš len čakať, kým to časom prejde (lebo časom naozaj všetko prejde), tak rozširovanie obzorov ti ublížiť nemôže a mozog zamestnáš inými podnetmi.
05. 05. 2015 v 12:45Off-line sirEragon  (50/182/78)
Anonym jsi li silný jedinec ustojíš to, jsi li slaboch vzdáš to. A vo tom to je.
05. 05. 2015 v 13:28Off-line TwojTatko  (95/230/40)
Spáliť mosty,nadať mu tak hnusne,až sám nebude mať potrebu sa ti ozývať :D Asi ťažko sa cez to prenesieš,pokiaľ sám nespáliš všetky mosty a on už nebude mať potrebu ťa kontaktovať...
Přihlaš se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
 
OnloadOnload
Copyright 2011–2016 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Vytvořili: Zdeněk Večeřa a  Michal Kutňák,  design: Lukáš Churý
Onload