Jsem ležící a hledám...

Dobrý den, :-)

Dovolte, abych se představil. Jmenuji se David Hodan a je mi 26 let.

Užívám si života za ne zcela obvyklých podmínek, ale užívám. Od narození trpím
genetickou vadou způsobující onemocnění vedení periferních nervů (viz. http://www.c-m-t.cz/). I s tím jsem se však mohl věnovat škole, do které jsem (asi jako jediný blázen u nás ) chodil velice rád. Po základce jsem šel studovat střední průmyslovou školu elektrotechnickou.

Přišla však první „STOP-ka“ a studium jsem musel ukončit. Přestoupil jsem tedy na střední odbornou školu poštovní, kde jsem začal studovat obor " Informatika v ekonomice ". Školu jsem studoval dva roky. Byly to pro mě nejlepší roky života. Možná i tím, že jsem si v té době mohl ještě relativně užít ještě spoustu věcí, které už mne v životě asi nepotkají.

Nezvaný host, zvaný bacil, dorazil nezván a přinesl s sebou komplikovaný zápal plic, který mě upoutal na plicní ventilátor, bez kterého bych už nemohl žít. Rok a půl jsem " pendloval " mezi domovem a nemocnicí. Teprve v prosinci 2009 ( po půlročním pobytu v nemocnici ) jsem dostal od Ministerstva zdravotnictví domácí plicní ventilátor.

Jsem rád, že všechny ty nepříjemnosti, které jsem po tu dobu absolvoval jsou fuč.

Od mala se mi lidé a hlavně vrstevníci smáli – že mam velkou hlavu, ohnuté ruce, zohavené nohy, hrb na zádech a další. Děti po mě házeli nejen svačiny, ale i nůžky a kružítka a sypali mi odpadky na hlavu. To bylo denně. Když jsem pak vyhrál jednu mezinárodní Soutěž, bylo to ještě horší – už mi šikanovala i třídní. Na první střední jsem byl jako socka, což mi dal jasně najevo i ředitel.

Bohužel jsem díky tomu utrpěl mentální újmu, mimo jiné týkající se i sexuality - Tím chci říct, že jsem nikdy neměl možnost nějak „intimněji“ poznat ani holku, ani kluka. Z toho tedy pramení ona „psychická“ bisexualita. Doufám, že ti nevadí má otevřenost :-)

V roce 2010 jsem poznal jednoho EMO kluka z Děčína, kterej byl moc fajn, a ochotně se bavil, přes FB. O rok později se rozešel s přítelkyní, a podřezal se. Ihned jsem mu začal pomáhat alespoň psychicky, protože jsem ho měl jako jedinýho známýho rád. Pak se mi ale začal vyhýbat. Na konec jsme se v Lednu osobně sešli, a on mě pak uplně ignoroval. Práci kterou jsem mu našel ignoroval, ačkoliv ji strašně chtěl. Za dárek k narozeninám pomalu ani nepoděkoval. a víš, co mi na konec řekl?

Že jsem pro něj nic neudělal ;-)

Od té doby jsem opět úplně sám.

Ač postižený, snažím se žít jako zdravý Hledám normálního a slušného kluka (orientace nerozhoduje) kterej by aspoň trochu intimně pokecal. Nikdy jsem kvůli svému postižení nikoho na sex neměl (vlastně ani žádné přátele), tak mě pár věcí zajímá. Sledovat porno mě nebaví, chybí mi ona "interakce".
Lidi mi říkají, at si pro to založim FAKE holčičí profil, ale já chci být sám za sebe.