Hledám lásku

V dnešní době skoro nemožné :( V Praze snad ještě jo..

Je to strašný být sám

:(

Už jste 3 roky bez někoho? Že tu máte takové deprese? :D To se zlepší, chce to naději ;)

Je to těžký vidět pozitivně

Jakto že nemáš nikoho? Promiň, ale to je zhola nemožné. Musíš někoho mít. A proč nemáš sny? Šikana? Měl bys mít více energie v 19.

Vado. Já od 13 nemám štestí v ničem, ale stále mám pozitivní myšlení

Fajn, tak to jsem rád. Hodně štěstí ti přeji.

Chlapci ste mladi, tak to nereste. Budte s kamarady, uzivejte si mladi a vztah zacnete resit pozdeji. A pokud ho tak mermomoci chcete, tak snizte naroky. Zacnete hledat i mezi starsimi, snizte naroky na vzhled, ktere urcite mate obrovske, jako kazde mlade ucho. A pak se nekdo najde.
Jedine o co vas poprosim, tak pokud najdete hodneho, mileho cloveka, ktery se vam moc nelibi a nebudete s nim byt, tak to neprotahujte a ukoncete to co nejdriv. Necekejte na to, az najdete nekoho lepsiho, protoze kdyz s vami bude dyl a pak se s nim rozejdete kvuli jinemu, zlomi mu to srdce ;)

Prajem ti niekoho fajn samota je zla a kto ta bude milovat a ty jeho fesak

Paradox... hodně kluků je samo, skoro všichni hledají, ale nenachází... :-\

Nehledejte lásku, to je nesmysl. Pod tím si představím akorát tak nucené spárování dvou volných, kteří se vlastně vůbec nemusí, vůbec se nemají rádi, ale budou si na to hrát, protože nechtějí být sami. Hrůza.
Hledejte si kamarády a klidně i milence a když budete otevření, s některým to přeroste v lásku a krásný vztah. ;)

Panic4ever: de to, ver mi ;)

Ja sice uz ztratil, ale nasel sem ji. resp. ona nasla me, aspon sem si to myslel. byl sem zamilovany uz prestim, nez sme si dali prvni pusu, ale stejne to nakonec nevydrzelo, aspon z te druhe stran :(

A kdo nehledá?

Tak byli sme. Ja sem byl celou dobu, dokonce i po rozchodu. Ale on bohuzel ne :( no taky doufam, ale nevim jeslti se zvladnu zase takhle bezhlave zamilovat, kdyz si vezmu, jak me to pak ranilo :(

Hele, bolelo to strasne, byl sem z toho uplne vedle dva tydny, melsem problem spat (spal sem tak necelych 5 hodin denne) a vazne mi bylo celou dobu na nic, i kdyz sem se na okoli usmival. vecery sem ze zacatku probrecel, potom uz sem jeom smutne lezel a premyslel na tim, co bylo. Ale z druhe strany, obdobi co sme byli spolu bylo nejstastnejsi v mem zivote, proste tak stastny a v pohode sem se nikdy predtim necitil... Nevim jestli to stalo za to trapeni, ale bylo to proste uzasne ;)

Chce to trpelivost, soudruzi