Cvičení naboso v tělocviku

Nevím jak ostatní ale mě je docela příjemné chodit bos, zvlášť u vody poblíž pláže či v trávě. Je to takovej... pěknej pocit. Ale že kdybych musel cvičit bos, tak to bych se na to vykašlal.

Ne,napíše nám,že nemáme cvičební úbor a do další hodiny donést seminárku -_- :D

Ne, ale já bych s tím problém neměl.. Rád chodím bos.. Vždy nás vyrazí a musíme opustit hodinu.. :D

Já nevim, já tam byl za tři roky tak dvakrát..

Co je na tom divného cvičit bos... Já cvičil bos pravidelně -_-

Nemuseli, nějak často se to nestávalo. Když tak to člověk uhrál na bolest hlavy, že je mu blbě apod - my jsme ale neměli lemply ve třídě :D Povětšinou jsme stejně hráli fotbal nebo dělali atletiku a to fakt není pro bosé nohy. :)

Co vím tak na základce to u nás tak fungovalo kdo neměl botky. Já na boso nikdy necvičil museli jsme mýt i bílou podrážku krásné chvíle.

No ja si nepamatuju, ze by to tak bylo, ale na stredni se to snad nikomu nestalo. a kdyz se delaji nejake sporty, tak to na boso nejde, ne pokud, jsou ostatni obuti, to pak hrozi nejakej uraz.

U nás se muselo cvičit na boso, protože v ponožkách to klouzalo :D

Na základnej škole nás nútili cvičiť aj bosých, na strednej konečne normálnejší pedagógovia, pochopili že bosému človeku sa môže šmyknúť pri behu, noha zlomená, radšej nás nechali sedieť na lavičke s poznámkou

Nešlo jen o tělocvik (tam byl problém i s trenkami a tričkem, barvy byly dané). Štvala mě mj. povinnost "jít se přezout" při vstupu do školy, resp. navštívit šatnu; typ kecek, které jsme tehdy nosili venku i vevnitř, si školník těžko mohl pamatovat. Vyřešil jsem to chozením naboso, což obnášelo cestu mým městem, meziměstským autobusem a sídlem mé školy. U vchodu do školy jsem si nohy na rohoži očistil, při první hodině se přišel vyučující podívat, jestli je to pravda - a tím to haslo, škola nenašla (nebo nehledala) řešení.
Zpětné myslím, že i tehdy bylo kolem mnoho vstřícných lidí, kteří chápali naše pubertální šílení a že celkový vzdor není důvodem k odstřelu. Na matu***ním večírku mi můj nejmilejší astmatický profesor důchodového věku řekl: Když jsem tě viděl, jak mě na cestě k autobusu předbíháš bosý, věděl jsem, že je jaro.
K tělocviku: Myslím, že kluci, kteří to žrali, hráli míčové hry záměrně naboso, aby jim to neklouzalo, a tělocvikáři je za to obdivovali. Na tyči jsme šplhali bosí téměř všichni.
Můj nejbližší kamarád dělá naboso skoro všechno - seká kosou louku, vyvenčuje psa, obdělává své políčko - pro mě absolutně dobrý člověk. Rád mu ty ochozené paty ošetřuju.

V tělocvičně cvičím bos pravidelně, nenosím přezůvky ani ve škole, chodím v ponožkách. Učitelé mně to tolerují, ale máma nadává že mám špinavé ponožky.

Pajcin: Učitele chápu, matku, i tebe. Synovy ponožky naznačují, jako by po městě chodil v ponožkách bez bot. Mám ho zastřelit, donutit ho, ať si to vypere sám, přihodit to běžného prádla?

Já jsem párkrát cvičil v ponožkách. Bylo to na základce běžné. I na gymplu. Vždycky byl aspoň jeden kluk v ponožkách. Když jsme byli na stadionu venku, byl jsem jednou úplně bos. Ale jeden kluk zase byl venku na tělocvik v ponožkách. On chodil v ponožkách ve třídě, vůbec neměl přezuvky. A ještě si pamatuju, že byl jednou kluk ve třídě úplně bos.

Choď co nejvíc v ponožkách. Já toho lituju, že jsem chodil v ponožkách málo. Dnes bych chodil v ponožkách po škole i na tělocvik. A v létě bos.

U nás se tuším ani neřešil cvičební úbor a přezůvky a když jsem si vzal boty z venku, tak to nikdo neřešil. Teda aspoň na střední. Jinak na základce bos a to mi vadilo, protože mi bylo na nohy zima :D

To je přímo životní problém ,cvičit bosí.Vždyť je to zdravé.

Mno já takhle cvičil dost často na zš a nebyl jsem sám he he :-D