Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Vánoční období+láska=depka

18. 12. 2013 v 22:21Off-line vanner  (20/174/56)
Už se pomalu blíží Vánoce a tudíž i vánoční prázdniny, o kterých mám vždycky soustu času na přemýšlení o životě a budoucnosti. Vánoce jsou pro mě prostě nejdepresivnějším obdobím roku....obdobím očekávání a zklamání....snů a nesplněných přání...obdobím, kdy mají být rodiny a milovní pohromadě....

Když kolem sebe vidím ty zamilované párky a šťastné lidi, kteřé nasávají vánoční atmosféru jak feťák toluen, je mi z toho všeho špatně. Já jsem sám, nešťastně zamilovaný teenager čekající na to, až se ozve...

Hmotné dárky, které dostávám k Vánocům pro mě nemají téměř žádnou emocionální hodnotu, takže nejen, že mě vnitřně nenaplňují, ale ještě se při jejich rozbalování musím přetvařovat.

Jediný dárek, který si k letošním Vánocům přeji, je být s milovanou osobou...jenom se k sobě přitulit...a ležet v obětí...beze slov...jen cítit teplo toho druhého...slyšet hlasitý tlukot srdce...pozorovat pravidelný výdech a nádech...

Ale asi chci moc...jsem moc velký srab na to, abych navrhl setkání a zjistil, jak to s našimi vzájemnými city je...
...raději budu žít ve sladké nevědomosti, než abych narazil
...raději si budu nalhávat, že ke mě také něco cítí...než abych se zeptal
...raději se budu do nekonečna trápit než být šťastný

protože cena prohry je moc vysoká

Představujeme naše rádce…

Poradna je tu pro vás - můžete se zde ptát na své problémy, zvídavé dotazy nebo jen necíleně diskutovat či radit druhým.

Radek Řadu let se věnuje problémům ve vztazích a milostném životě.
18. 12. 2013 v 22:32Off-line johnj  (32/186/86)
Cena prohry?
Že by se třeba objevil někdo jiný, kdo tě bude milovat a bude ti to dávat najevo?
Toho se bojíš? :)
18. 12. 2013 v 23:24Off-line Artemian  (25/183/69)
Ve Tvém věku není sebemrskačství ani sexy, ani hrdinský čin... tak proč to děláš?
Chceš být zajímavý? Chceš aby Tě tu lidé politovali?
Myslím, že se nedočkáš ani jednoho. Když se neumíš sebrat a neumíš si jít za svým cílem tak s enediv, že upadáš do depresí. A to říká člověk, který má v chorobopisu nenavratně napsáno : MANIODEPRESIVNÍ PSYCHÓZA.
18. 12. 2013 v 23:29Off-line vanner  (20/174/56)
Rozhodně se nelituju, nechci být zajímavý a ani nechci, aby mě lidi litovali...jenom jsem se potřeboval vypsat...nějak ze sebe ventilovat svoje pocity...
Souhlasím - 5   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
18. 12. 2013 v 23:45Off-line firsttime  (18/-/-)
Nič v zlom ale mne už je z týchto pubertálnych trápnych kecov zle už...dajte s tým pokoj... si kúp denníček ak sa potrebuješ niekam vypísať...
18. 12. 2013 v 23:53Off-line johnj  (32/186/86)
Když v tom zakoupeném deníčku se těžko hledá spřízněná duše. Někdo, kdo má stejné starosti a kdo ti dokáže porozumět. Už jen ten samotný pocit, že někdo takový je a že mu můžeš napsat, je pro někoho velkou úlevou. :)
19. 12. 2013 v 00:09Off-line ThomPrag  (38/180/76)
Myslím, že je to tak, jak píše johj. Takže vypsal ses, fajn, ale dál by s tím chtělo něco dělat. Ale to už je jenom na tobě ;-)
Období Vánoc není pro všechny stejný a každý ho neprožívá ve veselí a radosti, to si kolikrát neuvědomujeme...
19. 12. 2013 v 00:14Off-line vanner  (20/174/56)
Budu rád, když mi tady někdo poradí, co mám dělat...
19. 12. 2013 v 00:17Off-line ThomPrag  (38/180/76)
Změň tohle:
Ale asi chci moc...jsem moc velký srab na to, abych navrhl setkání a zjistil, jak to s našimi vzájemnými city je...
...raději budu žít ve sladké nevědomosti, než abych narazil
...raději si budu nalhávat, že ke mě také něco cítí...než abych se zeptal
...raději se budu do nekonečna trápit než být šťastný

Takže přestaň být srab, navrhni setkání, mluv narovinu, ptej se... ;-)
19. 12. 2013 v 10:31Off-line JorgeCZ  (28/187/75)
Absolutně chápu tvoje chmurné myšlenky, protože teď zažívám něco velmi podobného. Taky sem si myslel, že letos na Vánoce nebudu sám, poněvadž sem poznal člověka, se kterým mi bylo fajn a měl sem pocit, že i jemu je, ale teď to spíš vypadá, že namísto toho společného sledování filmů, obětí a tulení se budu opět sedět u počítače nebo já nevím co... A upřímně obdivuji ty borce, co ti radí ať s tím něco děláš, ať se zeptáš atd. Asi nechápou, že každý není takový suverén aby k napochodoval k člověku, kterého má rád a začal z něj tahat rozumy a že pro každého není případná "prohra" pouze další nezdařený pokus ve stylu "tak co už, jedem dál, přijdou jiní, lepší, celá hromada".
19. 12. 2013 v 11:32Off-line igni  (28/192/130)
Ja to taky chapu, sice mi pride, ze na takove veci mas jeste par let cas, ale stejne. mas pravdu, ze pro hodne z nas by byl nejvetsi darek najit partnera, se kterym to budeme sdilet ;)
19. 12. 2013 v 12:03Off-line Andrey2012  (26/187/68)
No když už ne s přítelem dají se Vánoce trávit se sigle přáteli nebo rodinou....vždycky je možnost.....Trávit Vánoce u kompu? To si radši vezmi rohypnol...probereš se na štěpána a nemusíš řešit nějaký program:-D
19. 12. 2013 v 12:17On-line tom3942  (21/-/-)
Ty prostě musíš , přestat s takovýmhle stylem uvažování a utápět se v depresích , probrat se a normálně žít , mnoho jiných lidí , také nemá partnera a psychicky se z toho neskládají, nehledě na to že jsou na tom někteří lidé mnohem hůře, jsou nemocní, nebo jiné závažnější problémy, to je důležité mít na paměti a zapřemýšlet nad tím :)
19. 12. 2013 v 12:50Off-line J20  (23/184/90)
Jsi velmi složitý člověk a ti to mají velmi těžké, jestli máš rodinu, tak sám nikdy nebudeš a partnera si také časem najdeš. Dokážu pochopit tvou frustraci, ale už jsi dost velký, aby jsi vánoce nebral tak sentimentálně. Každý si najde někdy partnera, ale nesmíš na to tak strašně tlačit. Mnoho lidí nemá ani tu rodinu...
19. 12. 2013 v 14:26On-line onlip  (53/182/72)
Ad vanner: Chlapče, do určitého věku (22) jsem na tom byl podobně, takže rozumím. Až pak přišlo zjištění, že jestli se nemám oběsit, musím naprosto změnit přístup k sobě a okolí. Přeskočím všechny peripetie, možná jsem ten obrat až přepískl, doba kolem 30 byla ve všech směrech divoká, přesto z ní zbylo mnoho krásných zážitků, slabší jsem už vytěsnil, špatné nikdy nebyly. Teď, v padesáti, mám dva hodně dobré kamarády:
Jeden je o 19 let mladší, absolutní hetero, nádherný kluk, vnitřně bohatý, se kterým velmi rád trávím čas, ač bez sexu. Jak jsme se sbližovali a jak jsem mu postupně dával najevo, že jsem do něj po uši zamilovanej, to by dalo na knížku. Všechno postupně přijal, jen jsme si hned na začátku museli ujasnit, že sex nebude - ale o tom svém každý mluvíme velmi otevřeně. Já mu někdejší vstřícnost oplácím tím, že už řadu let poslouchám, jak je to s holkami obtížné. Někdy je to je na zabití. Jestli chceš někoho totálně odradit, znechutit, neustále opakuj, jak je všechno obtížné, ba neuskutečnitelné. Jen síla toho vztahu mi dovoluje taková období přečkat.
Druhý kluk je o 16 let mladší, pro mě opět skvostný, charakterově i vnějškem. Poznal jsem ho před deseti lety, dlouho trvalo, než jsem ho - člověka, který měl dívku a naprosto nejevil znaky mého zaměření - oslovil. Dnes spolu naplňujeme to, co píšeš ve čtvrtém odstavci. Jak říkáš, ta objetí jsou ze všeho nejhezčí, ale zdaleka nezažíváme jen to.
Pochop mou reakci jako informaci o tom, že naděje, možnosti, budoucnost, to všechno tu vždycky je. Jen si na to budeš muset třeba počkat. V názorech, jak k tomu dospět se s druhým kamarádem lišíme. Já soudím, že je třeba se k tomu probojovat vnějším úsilím, on je toho názoru, že stačí jen pozitivně myslet a přijde to samo. Ať už je to jakkoli, vnímej tam to "pozitivně myslet".
19. 12. 2013 v 19:27Off-line vanner  (20/174/56)
Vím, že bych měl změnit styl uvažování, být více pozitivní a mít více sebevědomí...ale prostě nevím jak na to...mám v sobě zakódované, že prostě nemůžu být šťastný, že pro mě není nic dost dobré...
Souhlasím - 2   •  Nesouhlasím - 2  Nahlásit
19. 12. 2013 v 20:49Off-line Likaini  (18/-/-)
Tak nějak jsem se v tomto textu úplně poznal :O
19. 12. 2013 v 21:01Off-line johnj  (32/186/86)
Vanne, proč pro tebe není nic dost dobré?
19. 12. 2013 v 21:44Off-line Sheppy  (21/184/75)
Je nas takovych asi vic :D ale ja se aspon upnul na neco jineho a nemyslet na to ze se budu v necem takovem utapet to by me odrovnalo asi taky takhle :D
24. 12. 2013 v 16:24Off-line Artemian  (25/183/69)
Milý anonyme, mladí staří... to je fuk se trápí zcela zbytečně. A zrovna tohle je příklad klasického typu zpráv, kde se dotyčný snaží o to aby byl politováníhodný. Sám v příspěvku přiznal, že vše vzdává - tzn. že se trápí zcela účelně a cíleně. Sebemrskačství je typ sadismu sebe sama. Utápění se ve vlastních mukách mu může třeba dělat i dobře. S takovými lidmi jsem se setkal už mnohokrát. Sám jsem byl pacientem na psychiatrické klinice, kde se podobné i horší případy řešily. Takže vím o co dotyčnému jde, aniž by si to on sám přiznal.

Tím, že mu bude každý mazat med kolem huby, mu nikdo nepomůže... naopak, dosáhne tím svého abude tímtostylem "obtěžovat" další kolem sebe. Jenomže to mu přinese vvíce zla než dobra. Kamarádi/rodina se otočí proti němu, jelikož se začne utápět sám v sobě v začarovaném kruhu. Možná to bude pokračovat i komplexem Barona Prášila - bájnou lhavostí, neboli přehnaným fantazírováním.
Nevím jakou máš zkušenost s psychologií a psychiatrií ty, ale z vlastní zkušenosti vím, že pořádná rána přes nos (myšleno obrazně) dokáže člověka probudit.
Pokud se chce svěřit, je lepší si dojít za psychologem, nebo nejlépe za psychiatrem, který mu může jeho problémy pomoci vyřešit. Psycholog či psychiatr ho vyslechne a pomůže mu najít tu správnou cestu. Není žádná ostuda mít svého psychiatra a psychologa. Ze zákona má každý občan právo na jednu takovou návštěvu odborníka a to ZADARMO! Měl by toho využít a dokonce se i dozví proč se mu tohle děje. Z mého osobního hlediska tam je blok, nejspíše z krátké minulosti. Ale nepřísluší mi titul Dr. abych mu to potvrdil.

=========================================================

A TEĎ K TVÉMU INFANTILNÍMU ÚTOKU:
Chudák ten který se mnou chodí... máš pravdu, chudák ten. Proto s nikým nejsem, jelikož nepotřebuji aby se někdo díval na to, jak se mi nepravidelně díky mé diagnóze mění nálada. Bydlím sám, jelikož do těchto "záchvatů" mánie či deprese nechci zatahovat okolí, jelikož to není nic hezkého. Kluky odbývám běžně, kvůli jejich dobru.
Představ si stav, kdy se cítíš zcela v pohodě... ani smutně, ani vesele, prostě taková ta normální nálada, kterou má 99% populace každý den. NORMÁL

Představ si stav, kdy je ti fakt zle. Kdy cítíš psychické propady, těžké úzkosti, že se sotva nadechneš, máš nutkání nekontrolovatelného pláče, pak i vzteku. Nic Tě na světě nedrží a zkoncovat se životem je tak jednoduché. DEPRESE

Představ si stav, kdy pro tebe není nic problém. Jsi veselý, hravý a nebojácný... a to až nenormálním způsobem. Nekontrolovatelné stavy euforie a chvíle, kdy máš pocit, že když skočíš z okna, že to je ejdno, protože poletíš. Pracuješ třeba na 150% a je Ti to fuk, máš plno energie. MÁNIE

MANIODEPRESIVNÍ PSYCHÓZA je nemoc či porucha osobnosti, kdy se do normálu sotva dostaneš a většinou převládají obraty depresí/mánie. Díky lékům jako je Ansilan a Lithium, jsem dokázal držet stavy mánie a deprese v únosných mezích a častěji se dostával ke slovu i normální stav mysli. Poté jsem léky vysadil, odbyl jsem si abstinenční příznaky a začal jsem žít bez léků. Pouze alternativními metodami léčení - akupunktura, bylinky a meditace. Není to tak účinné jako léky, ale je to přírodní a vím, že to dělám sám pro sebe. Mám čistou mysl, nepokřivenou lékama. Pracuji na sobě na 100% abych byl v pohodě. A chce to hodně sebezapírání. Přetvařovat se, že je mi dobře, ikdyž vevnitř bych se zármutkem či vztekem nejradši rozerval. Sám sobě věnuji veškerý svůj volný čas a na partnera mi tedy nezbývá vůbec nic. A dělám to tedy nejenom pro sebe, ale i pro ty druhé. Nedokážu si představit, že by vedle mě byl člověk, který by celé tohle "prokletí" s emnou musel snášet. Dívat se vedle sebe na nějakou trosku v depresích či bohémského člověka v mánii. Ani jedna strana není uzpůsobená pro život ve dvou.

Myslíš si, že jsem tedy skutečně takový hajzl, že odbývám kluky, jenom pro nic za nic? Ne! Odbývám je protože, je chráním a není to žádný alibismus. Nikdy bych nedovolil aby se vedle mě někdo cítil špatně. Stačí, že se tak často cítím sám se sebou. Láska ke klukovi mi nikdy nic nepřinesla, naopak si toho vždy až příliš vzala... jednou to bylo podlomené zdraví, poté třeba i velká část bankovního konta. Takže je to zároveň i má vlastní ochrana. Což je vcelku ironie osudu... Maniodeprese je mi zároveň i obranou před vnějším zlým světem zlatokopek a hulvátů.

Zá svůj krátký život jsem si zkusil už dost na to, abych věděl co komu mám říct, jak být na koho tvrdý a nebojím se přiznat, že jsem se to naučil v Psychiatrické léčebně, kde se s člověkem nemažou. Není to žádné "ťu ťu ťu, ňu ňu, všechno bude dobrý" Naopak. Člověku tam řeknou co se stane, když se nedá dokupy, a mluví s ním způsobem, že se člověk ze všeho potom chce dostat sám za sebe a to je cesta k úspěchu. Žádné litování nikdy nikomu nepomůže. Člověk na sobě musí pracovat sám, jinak se troskou stane navždy.

Až si pistael příspěvku uvědomí, že chybu dělá on, a že ho litování přestane konejšit co udělá? Bude ztracený!
Proto by měl se sebou začít něco dělat dokud má v hlavě zdravý úsudek. Život se s nikým z nás mazlit nikdy nebude. A každý by si to měl uvědomit. V tomhle jsou si lidé všichni rovní... Gayové, Lesbičky, Transexuálové, bisexuálové, heteráci... VŠICHNI musí bojovat za svůj život. Nikdo druhý to za ně neudělá. Chce něco dělat pro druhé? Ať chodí darovat krev a jde darovat kostní dřeň. Já daruji krev běžně a po Novém roce jdu darovat kostní dřeň. A je to to jediné, co pro druhé budu nezištně dělat. Zbytek času věnuji prostě sobě - možná je to sobecké, ale drží mě to při životě.

Jak říká jedno staré cliché... Chceš mě soudit? Obleč si mé tělo, projdi si můj život, zakopni tam kde jsem zakopl já, prožij bolesti, radosti i strasti, které jsem prožil já a pak teprve řekni, že mě znáš natolik abys mě mohl soudit. Do té doby drž hubu a krok a starej se o svůj život. Máš ho jen půjčený.
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 2  Nahlásit
Přihlaš se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
 
OnloadOnload
Copyright 2011–2016 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Vytvořili: Zdeněk Večeřa a  Michal Kutňák,  design: Lukáš Churý
Onload