Podle čeho vybíráte partnera
Asi zaklad, je porozumeni, schopnost tolerance, vztah , alespon ten nas neni o sexu, neni hlavne o sexu...rozhodne neni o rodine a vzdelani partnera, neni o jeho prijmech...spise kratce receno souzneni ducha....proste citime ze k sobe patrime...
Souhlasím - 5 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Charakter, charisma a inteligence, alespoň průměrný vzhled, nezženštilý, pracovitý a nedopuštějící se módních faux paus, konzumace alkoholických nápojů v ojedinělém množství, oči.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím - 3
Nahlásit
Nejvíce a hlavně podle vzhledu,protože je vůbec první krok k tomu,aby jsem s tím člověk nevázal kontakt :) Věci jako charakter,charisma,inteligence,jsou druhořadé :)
Souhlasím - 9 • Nesouhlasím - 7
Nahlásit
Já se snažím nedat na první dojem. Denně se stýkám s desítkami lidí v práci, tak myslím, že už docela vím, na co se zaměřit.
Při úplně prvním kontaktu, zpravidla psaný projev nebo telefonní hovor, je alfa omega vyjadřování. Jednoznačně mě odradí gramatické chyby nebo chudá slovní zásoba. Nečekám básníka s lexikální znalostí, ale čekám člověka, který se umí vyjádřit.
Na první schůzce je pro mě důležitý včasný příchod. Když mi jde vstříc, všímám si jeho chůze, pohybů hlavy a ramenou. Někde hluboko v hlavě vnímám poměr jeho ramenou a pasu a celkový dojem - není v zimě oblečen málo, případně jestli se na schůzku se mnou nezapomněl umýt a učesat... Blíží se ke mně a vidím ho detailněji. Koukám na rysy ve tváři, na oči. Pak mu podávám ruku a představím se. Jak mi podá ruku on, podá li ji, jak se představí. Rytmus a tempo řeči, intonace, přízvuk a melodie. To jsou velmi cenná vodítka. Navrhnu kávu nebo víno. Čekám na jeho reakci. Opět si všímám jeho reakce. Není příliš bázlivý nebo naopak příliš dominantní? Posadíme se v kavárně, přichází personál. Nechám ho objednat si. Co si dá, jak mluví s číšníkem, objedná mi, nebo se mě zeptá nebo to nechá zcela na mě? Opět je v tom kus o jeho temperamentu a povaze. Pokračujeme konverzací. Nechám ho chvíli, aby se mnou zapředl rozhovor. U toho sleduju, jak sedí, jak drží šálek s kávou a sklenici vody. Sleduju samozřejmě případné vedlejší činnosti - telefonuje s někým příliš dlouho, je dlouho na toaletě nebo dokonce navazuje kontakt s hosty u vedlejších stolů? Při konverzaci se nikdy neptám na osobní věci. Snažím se zjistit, co ho baví, čím žije. Jestli máme něco společného... U placení se nikdy nenechám pozvat a nezvu.
Při loučení je zlomový moment, kdy se buď loučí s tím, že mi zavolá, nebo se ptá, kdy mě uvidí. V tento okamžik mu buď dám najevo, že nemám zájem, nebo si domluvíme druhou schůzku.
Je to tak, že si po hodině u kafe nepamatuju ani jméno, ale vím přesně, jaký má oči, jak se pohybuje, umím podrobně popsat jeho gesta... A jestli je inženýr nebo dělník není důležité. Dokonce ani nevím, kolik má peněz nebo z jaké pochází rodiny, jednoduše to pro mě není důležité. Hodně dám na neverbální projev, na jakousi kulturnost a slušné vychování. Vždycky jsem si říkal, že pokud na první schůzku přijde o půl hodiny později, pak se není schopen dohodnout, kam půjdeme, u kafe volá s kámoškou dvacet minut a pak je dalších dvacet na toaletě, načež se oboří na číšníka, že čeká už deset minut na dvojku bílýho... Tak to přesně není můj typ :D
Při úplně prvním kontaktu, zpravidla psaný projev nebo telefonní hovor, je alfa omega vyjadřování. Jednoznačně mě odradí gramatické chyby nebo chudá slovní zásoba. Nečekám básníka s lexikální znalostí, ale čekám člověka, který se umí vyjádřit.
Na první schůzce je pro mě důležitý včasný příchod. Když mi jde vstříc, všímám si jeho chůze, pohybů hlavy a ramenou. Někde hluboko v hlavě vnímám poměr jeho ramenou a pasu a celkový dojem - není v zimě oblečen málo, případně jestli se na schůzku se mnou nezapomněl umýt a učesat... Blíží se ke mně a vidím ho detailněji. Koukám na rysy ve tváři, na oči. Pak mu podávám ruku a představím se. Jak mi podá ruku on, podá li ji, jak se představí. Rytmus a tempo řeči, intonace, přízvuk a melodie. To jsou velmi cenná vodítka. Navrhnu kávu nebo víno. Čekám na jeho reakci. Opět si všímám jeho reakce. Není příliš bázlivý nebo naopak příliš dominantní? Posadíme se v kavárně, přichází personál. Nechám ho objednat si. Co si dá, jak mluví s číšníkem, objedná mi, nebo se mě zeptá nebo to nechá zcela na mě? Opět je v tom kus o jeho temperamentu a povaze. Pokračujeme konverzací. Nechám ho chvíli, aby se mnou zapředl rozhovor. U toho sleduju, jak sedí, jak drží šálek s kávou a sklenici vody. Sleduju samozřejmě případné vedlejší činnosti - telefonuje s někým příliš dlouho, je dlouho na toaletě nebo dokonce navazuje kontakt s hosty u vedlejších stolů? Při konverzaci se nikdy neptám na osobní věci. Snažím se zjistit, co ho baví, čím žije. Jestli máme něco společného... U placení se nikdy nenechám pozvat a nezvu.
Při loučení je zlomový moment, kdy se buď loučí s tím, že mi zavolá, nebo se ptá, kdy mě uvidí. V tento okamžik mu buď dám najevo, že nemám zájem, nebo si domluvíme druhou schůzku.
Je to tak, že si po hodině u kafe nepamatuju ani jméno, ale vím přesně, jaký má oči, jak se pohybuje, umím podrobně popsat jeho gesta... A jestli je inženýr nebo dělník není důležité. Dokonce ani nevím, kolik má peněz nebo z jaké pochází rodiny, jednoduše to pro mě není důležité. Hodně dám na neverbální projev, na jakousi kulturnost a slušné vychování. Vždycky jsem si říkal, že pokud na první schůzku přijde o půl hodiny později, pak se není schopen dohodnout, kam půjdeme, u kafe volá s kámoškou dvacet minut a pak je dalších dvacet na toaletě, načež se oboří na číšníka, že čeká už deset minut na dvojku bílýho... Tak to přesně není můj typ :D
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
@nadrzeny_pubos: Tak třeba ve Tvém případě není, co řešit. Tvoje "aby jsem" Tě vystihuje myslím přesně... Aneb jaký pán, takový krám :)
Souhlasím - 4 • Nesouhlasím
Nahlásit
Betonica: Tak tos mně dostal. :-) tak perfektně popsaný popis jsem snad nikde neviděl. Ano jisté maličkosti bych přehlédl ale zcela s tebou souhlasím. Dokonce bych řekl, že jsi ideální partner ale to musí posoudit ten koho máš rád. Každopádně je znát, že konverzace a způsob jak se člověk vyjadřuje a chová když jste spolu je excelentní.
Jinak zab mne neboť můj slovosled i psaní mají dost chyb ale je to tím, že DMO má vedlejší kraviny (schválně nepíši negace), hůř se píše i vidí a mozek nedokáže vždy najít správné slovo či dobrý slovosled.
Jinak zab mne neboť můj slovosled i psaní mají dost chyb ale je to tím, že DMO má vedlejší kraviny (schválně nepíši negace), hůř se píše i vidí a mozek nedokáže vždy najít správné slovo či dobrý slovosled.
Patnáctko, ty jsi zase chytrý...Bez charisma,charakteru a bez inteligence s ním ve vztahu být nemůžu.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Těžko poznáš jeho charisma,inteligenci předtím,než poznáš jeho vzhled:) Vzhled je první co u člověka poznáš :) ostatní věci,se ti poodhalí až později:)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Betonica to co je za návod ? Nakej pan puntičkář :D jinak souhlas s pubosem, když se mi člověk nelíbí, tak mě nezajímá ani ten zbytek.. u partnera
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Ja věčšinou hledam člověka s kterým si budu rozumět, mit nejaka spolecná temata aby se dal vyplnit cas mezi dvouma sexama. Ale taky je dulezite aby jsme se oba necitili divne kdyz je uplne ticho. Nerad potkávám hezouny protoze jsou pověčšinou hodně namyslený a když otevřou pusu tak to je věčšinou na zaplakání. A modní faux pas...holky spamatujte se....dyt práve vy kteří na to hledíte chodíte oblecený jako d***y z osumdesátych...
Jak psal Filip2580 porozumení je asi to nejhlavnější.
Jak psal Filip2580 porozumení je asi to nejhlavnější.
Budu upřímný- posuzuji vzhled, věk a vzdělání .
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Vzhled je určitě prvním faktorem na nějž se chytáme. Ovšem důležité je zda "Onen vzhled" není vyumělkovaný. každý chápeme krásu jinak. Může se nám líbit hezký svalnatý sportovec ale když s ním promluvíte, zjistíte, že vlastně není o čem mluvit. Takže vzhled ve spojení se schopností dobře komunikovat, jistá míra zájmů a nebýt zahleděn jen do sebe. Samozřejmě i sex je důležitý, ale asi nebudete hned na první schůzce probírat své fantazie. Pokud najdete společné rysy tak to ostatní půjde také. Vzhled bez toho aby jste si rozuměli je spíše jen ztráta času a nebo pro ty co mají zájem jen o krátký vztah.
@Last33: To neni navod. Popsal jsem, jak se k tomu stavim ja. Prirozene se to cele meni podle situace, vzajemne interakce a dalsich veci. Zaklad je ale stale stejny. Ver mi nebo ne, v neverbalnim projevu je skryto hodne podstanych drobnosti, ktere maji velkou vypovidajici hodnotu. A pak muze mit ten clovek tvaricku jak z casopisu a image kluka z plakatu, ale co naplat, kdyz se neumi chovat... Co s nim?
@fogacer: Asi jsi mě vzal příliš za slovo :) Neočekávám brilantní psaný projev plný jinotajů. Úplně stačí, když jsou ta slova o něčem a hezky se čtou :)
No ale můžu si z toho udělat návod jak bych se měl chovat na schůzce .. držet správně skleničku a usmívat se :D Na tohle fakt nekoukám a ani mě to nezajímá.. a taky nechápu jak to můžeš stíhat všechno sledovat :D ale neberu ti to
@Last33: Tak navod si z toho samozrejme udelat muzes, ale bude Ti k nicemu, protoze jsem popsal jen jednu z mnoha situaci. Spis jsem doufal, ze tim nekoho inspiruju.
Urcite nestaci, kdyz budes drzet hezky sklenicku a usmivat se. Neni treba se na to nejak extra soustredit. Staci pozorovat, vsimat si. Neni to nic tezkyho. Urcite se Ti stalo, ze jsi neco citil a nevedel presne co. Nekde hluboko v hlave sis neco myslel, akorat o tom vedome nepremyslel. Priste to zkus. Udelej si takovy maly test. Nic za to nedas, o nic neprijdes. A treba Te vysledky presvedci, ze stoji za to naucit se cist v lidech.
Abych ale pridal aktualni postreh zalozeny prave na pozorovani. Ted jsi se postavil do ofenzivne opozicni role. Domnivam se, ze o cele veci nevis nic moc, ale z nejakeho duvodu, hajis svuj nazor, jakkoli ho neopiras o relevantni argumenty. Tohle tvrzeni opiram o skutecnost, ze jsi dva moje obsahle prispevky smetl ze stolu velmi zjednodusujicim tvrzenim, ktere navic melo za cil marginalizovat vse vyse napsane. Skoro bych rekl, ze jsi clovek, ktery nerad slysi veci, se kterymi nesouhlasi a v pripadech, kdy jsi argumentacne v koncich, uchylujes se k zesmesnovani a bagatelizaci. Z ceho to prameni, se muzu jen domnivat...
Urcite nestaci, kdyz budes drzet hezky sklenicku a usmivat se. Neni treba se na to nejak extra soustredit. Staci pozorovat, vsimat si. Neni to nic tezkyho. Urcite se Ti stalo, ze jsi neco citil a nevedel presne co. Nekde hluboko v hlave sis neco myslel, akorat o tom vedome nepremyslel. Priste to zkus. Udelej si takovy maly test. Nic za to nedas, o nic neprijdes. A treba Te vysledky presvedci, ze stoji za to naucit se cist v lidech.
Abych ale pridal aktualni postreh zalozeny prave na pozorovani. Ted jsi se postavil do ofenzivne opozicni role. Domnivam se, ze o cele veci nevis nic moc, ale z nejakeho duvodu, hajis svuj nazor, jakkoli ho neopiras o relevantni argumenty. Tohle tvrzeni opiram o skutecnost, ze jsi dva moje obsahle prispevky smetl ze stolu velmi zjednodusujicim tvrzenim, ktere navic melo za cil marginalizovat vse vyse napsane. Skoro bych rekl, ze jsi clovek, ktery nerad slysi veci, se kterymi nesouhlasi a v pripadech, kdy jsi argumentacne v koncich, uchylujes se k zesmesnovani a bagatelizaci. Z ceho to prameni, se muzu jen domnivat...
Souhlasím • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.