Bydlení s partnerem
26. 02. 2014 v 18:09 Anonym
Po jak dlouhé době vztahu jste začali bydlet se svým partnerem? Změnilo se něco zásadního, je to teď horší, lepší? Takové ty klasické otázky :-) Díky za odpovědi :-))
No já chodil s klukem přes půl roku a pak jsme se rozhodli bydlet spolu. Oba jsme měli vlastní byt a to dojíždění bylo naprd. Jinak záleží jací jste povahově. Vždy se můžete dohodnout na tom kdo co bude dělat a jak budete zvelebovat své hnízdečko. Ale doporučuji obezřetnost, je dost těch co hledají partnera jen proto aby měli kde bydlet a ze sladkých milých schůzek se to může změnit. Pokud se dobře znáte záleží na obou z vás kdo se ke komu nastěhuje. Jde i o práci či rodinu. A také to jak se budete podílet finančně na chodu domácnosti.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Ale pokud máte byt oba. Tak bych doporučoval, pokud se nastěhuješ k němu svůj neprodávat. Alespoň né hned. Ono vztahy jsou jiné když bydlíte spolu než když dojíždí jeden za druhým. Ale záleží na tobě zda to finančně utáhneš nebo utáhnete. popř. můžeš byt i pronajmout osobě jež dobře znáš a víš e by t nezničí. Ale společné bydlení je fajn. Lépe se poznáte a i vztah bude plnější. Ale jak jsem psal, neuspěchat to.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Ještě dodávám, že se nám osvědčilo nemít společnou kasu. prostě každý mějte své peníze zvlášt a spolu financujte nájem,energie a nákupy do domácnosti (potraviny,hygiena atd). Ono je lepší když můžeš sám rozhodovat o svých penězích a ne se pak doma hádat o hlouposti.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Tak my /30,47/ již po po pár měsících zvilili bydlení spolu ve městě a v jeho bytě, je menší...koupili jsme nové dveře do ložnice, abychom měli trochu soukromí když jeden z nás pracuje déle a druhý spí. Jinak já mám dům jinde a nikdy bych se nevzdal, trávím tak tak 1/3 svého času. kasu u nás drží můj muž, přeci jenom je na finance šikovnější a umí hospodařit lépe....ale to je vždy na lidech a na důvěře jakou k sobě mají a na charakterech.....
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
To je ruzne, zalezi na lidech, nekoho to jeste zblizi, nekdo pride na rozdily, na veci co jim na tom druhem vadi, kdyz si s nim kazdy den a ten vztah se rozpadne. ale tak jako tak, smysl to ma, protoze bud vas to zoceli, nebo by se to rozpadlo driv nebo pozdeji.
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Přesně igni - v minulém vztahu to byl vlastně důvod našeho rozchodu, kdy jsme já nerozdechvával některý věci, nebudu je tu vytahovat, ale byly to totální nesmysly.....v nynějším vztahu to byl skoro fofr a byl to tak samozřejmé jako dýchání, ani jsme to nijak neřešili, prostě je nám spolu velmi dobře, skutečně moje polovina duše. A vzhledem k tomu, že já mám zázemí i jinde, je to takové ideální bych řekl, což e asi každému nepoštěstí...je to dáno i věkem nás dvou...když člověk najde to pravé, pak jde všechno nějak samo :D
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Tak my se k sobě nastěhovali po sedmi měsících vztahu. Už před tím u mě hodně často přespával a když mu skončila nájemní smlouva, tak už prostě neprodlužoval a přišel ke mně. A změnilo se, že teď jsme spolu 24 hodin denně, když spolu i pracujeme. A je to suprové moci každý den vedle přítele uléhat a každé ráno se vedle něj probouzet a pak ho budit... ;)
Souhlasím - 6 • Nesouhlasím
Nahlásit
Igy: píšeš,že jste spolu 24 hodin denně (tzn.jak píšeš, že dokonce spolu pracujete?) .A co ponorková nemoc. Přeci jen nikoli nezvyklé ale ojedinělé. Jinak souhlasím a blahopřeji.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Není nad to s partnerem bydlet, ale být spolu 24 hodin denně, to myslím není dobré :-)
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Richarde, take jsem se toho bal, uz se nebojim, prinasi to strasne moc vyhod, a je to damozrejmne o vzajemne toleranci, porozumeni....
Akorát se připravte, že se spolu budete míň bavit i běžných věcech a hlavně o "novinkách", když se budou ve větší míře dít při společném času. U introvertů jako my to nevadí, ale extroverti by s tím měli počítat a nějak to vyřešit.
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Igy: to je právě ta potíž, pokud jsou dva spolu celý den i noc ztrácejí témata k hovoru. Ovšem vycházky, sport, záliby apod. to může trochu vynahradit. Ale ponorkové nemoci se asi ta dvojice časem nevyhne. Ale někdy stačí když ten jeden partner např. musí někam odjet (rodinná sešlost kam partner není vždy zván) na pár dní. A on ten návrat domů po kratké době může zase vlít úsměv a radost, zase je na chvíli o čem se bavit. Presto do určitého stereotypu časem padne každý pár, ale ne vše je na škodu. Chce to hledat témata k hovoru.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Asi podobne tomu, kdyz nekdo ma praci, o ktere doma nechce mluvit, ja hlavne vidim vyhodu v tom, ze na sebe mame dost casu, jeden z nas nemusi cekat ma druheho, a temsta k hovoru, dorazi o vikendu....
No není to zas taková dlouhá doba kdy jsem musel práce zanechat a přesto. pokud najdeš svého přítele v práci a zakukáte se do sebe je to jiné. my jsme byli s partnerem co se týká práce zcela odlišní a protože jeho nebavily počítače a řízení provozu tak vlastně nebylo o čem se bavit. Je naštěstí dost témat o nichž jsme se mohli bavit.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Fogacer: No ono partnera si člověk většinou najde tam, jde tráví hodně času a vybírá si mezi lidmi, se kterými ten čas tráví a je mu s nima dobře :-D
Ja ešte skúsenosť nemám ale moc by som chcel bývať spartnerommusí tobyť krásne , ale byť spolu 24 hodín denne asi moc dobré nie je :)
No já partnera s nimž jsem byl 18 let našel kupodiu náhodou. Šel jsem se bavit a kámoš nedorazil a já seděl u baru jak d***l sám, v městě které jsem neznal. A pak to bylo. Jo mnoho lidí říká kde kde hledat a já, nebo spíše on mne našel někde jinde a nečekaně.
Tak my jsme spolu zatim jen mesic, a urcite nelitujem, vsak v praci pracujem, tedy az na vyjimky, ktere ale stoji za to.... A spise je to dobre u v tom, ze treba po praci hned nekam vyrazime, odpada ruzna pracovni doba, ruzne pracoviste...
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.