Platonické zamilování
10. 03. 2014 v 08:28
Anonym
Anonym Co si vážení myslíte o platonickém zamilování?Poznal jsem byť přes net kamaráda který se mi moooc líbí,má čerstvě vztah a přesto jsem do něj nehorázně platonicky zamilovaný.Ví o tom,ale bojím se že díky tomu jak to přeháním s citami k němu že jej ztratím.Co si o tom myslíte či mi poraďte co s tím mám rozumně dělat?
Kdysi jsem platonicky miloval mladšího kluka než jsem byl já,jen o něco sice... ale, byla to hrůza na psychiku. On se sice ke mně furt choval fajn ale nikdy k ničemu nedošlo. A snad jsem byl i rád, bál jsem se, že by se tím naše kamarádství zničilo. věděl o mně že jsem na kluky a v poklidu mi řekl, že to chápe ale, že je na holky. Ale ty bezesné noci. Jo bylo to dávno, ale dodnes na to vzpomínám i když jen občas.
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Jeden krat so to prezil. skor ako laska to bol vybuch a zial moja prehnana zaslepenost a tlacenie na pilu to skazilo.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Kazda laska aj kratka sa trvalo zapise a obcas si clovek spomenie.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Nevím, jestli to bylo platonické, když tam nešlo jen o vzhled, ale prožívám to samé. A zapomenout nechci. Chci se s ním dál přátelit, i když mne to trochu žere. :( A minulý rok v létě jsem se taky platonicky zamiloval. Ale tam to byla čistá zamilovanost do vzhledu. Taktéž samozřejmě neopětovaná :/
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
