Vztahový učitel
31. 03. 2014 v 02:27 Anonym
Je mi 29 let a už 12 let jdu v zásadě ze vztahu do vztahu. Nejdelší vydržel 3,5 roku, nejkratší asi 3 měsíce. Čím jsem starší, tím více ve mně zraje poznání, že jsem učitelem svých partnerů. Až na výjimku byli všichni ode mě věkově starší a přesto v mnoha ohledech mnohem mladší.
Podobně jako ten současný, brzy budoucí. Je mu 34 let, učí na jedné vysoké škole. Kromě zkušenosti se vztahem na dálku a bydlením u maminky nemá příliš mnoho za sebou. Ve vztahu s ním jsem si uvědomil, jak moc se ode mě učí, přebírá moje postoje a názory. Zrcadlí mě ve všem, v dobrém i špatném. A teď, když se naučil to, co umím, mě opouští, podobně jako Ti předchozí.
Přemýšlel jsem, proč si vybírám tento typ mužů. Možná kvůli drsnému otci, který byl často mimo a pak řešil týdny absence agresí a "otcovskou výchovou". Nebo proto, že jsem sám velmi nejistý, i když se chovám a tvářím sebejistě, a potřebuju cítít, že mám navrch, ačkoli vnitřně si přeji být v područí. Důvodů mě napadá mnoho, ale nedovedu to rozklíčovat.
Někdy si říkám, že to takto asi má být, ale pak se nedovedu srovnat se ztrátou, která se opakuje cca jednou za dva roky. Nedovedu si vysvětlit, že ačkoli toužím po svébytném, pevném člověku, pravidelně mi do života přichazejí pasivní, introvertní a "maminčini" chlapíci, kterými v nitru duše opovrhuji pro jejich pohodlnost.
Podobně jako ten současný, brzy budoucí. Je mu 34 let, učí na jedné vysoké škole. Kromě zkušenosti se vztahem na dálku a bydlením u maminky nemá příliš mnoho za sebou. Ve vztahu s ním jsem si uvědomil, jak moc se ode mě učí, přebírá moje postoje a názory. Zrcadlí mě ve všem, v dobrém i špatném. A teď, když se naučil to, co umím, mě opouští, podobně jako Ti předchozí.
Přemýšlel jsem, proč si vybírám tento typ mužů. Možná kvůli drsnému otci, který byl často mimo a pak řešil týdny absence agresí a "otcovskou výchovou". Nebo proto, že jsem sám velmi nejistý, i když se chovám a tvářím sebejistě, a potřebuju cítít, že mám navrch, ačkoli vnitřně si přeji být v područí. Důvodů mě napadá mnoho, ale nedovedu to rozklíčovat.
Někdy si říkám, že to takto asi má být, ale pak se nedovedu srovnat se ztrátou, která se opakuje cca jednou za dva roky. Nedovedu si vysvětlit, že ačkoli toužím po svébytném, pevném člověku, pravidelně mi do života přichazejí pasivní, introvertní a "maminčini" chlapíci, kterými v nitru duše opovrhuji pro jejich pohodlnost.
Já sice takový nejsem ale znám dost kluků co jsou na tom stejně. Já jim říkám "učitelé lásky" protože se stýkají s "nováčky" a netouží po dlouhodobém vztahu, nebo touží ale neudrží si jej. je vás víc.
Mno, možná tě to trochu povzbudí, ale tím, že si to takhle uvědomuješ, tak máš šanci s tím třeba něco udělat. A ten příští už nebude další mazánek ;-)
Mimochodem, dětí žijících s rodiči déle, než by bylo zdrávo, je čím dál víc. Příčin je více, to sem už ale nepatří.
Mimochodem, dětí žijících s rodiči déle, než by bylo zdrávo, je čím dál víc. Příčin je více, to sem už ale nepatří.
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.