Jsem docela zmatený
03. 01. 2015 v 01:20
Anonym
Anonym Mám přítele, začalo to teprve nedávno a jsem s ním strašně rád. Nemáme skoro nic společného což je větší sranda. Trávím s ním moc rád čas, ale objevilo se tady menší "ale".
Bylo to na Nový rok, seznámil mě s přáteli. Byl mezi nimi kluk, který mě vážně zaujal. Byl vysoký, vypadal dost roztomile a měl fajn styl.
Když jsme šli už v podnapilém stavu na ohňostroj, tak jsme se všichni objímali, křičeli jsme, skákali po sobě...prostě zábava a svoboda.
Bylo to tady...půlnoc...všichni jsme se začali pusovat a objímat a když už mi zbylo popřát to nejlepší tomu kamarádovi, tak jsme si s úsměvem popřáli a políbili se. Nevím jak on, ale já, já jsem cítil něco. Něco co mě vyvedlo z míry.
Když jsem se na něj podíval oba jsme se na sebe usmáli a pak už nic. Byly jsme v jednom baru tam jsem na něj koukal, ale pak jsme se od nich oddělili a já na něj pořád myslel.
Ten den ráno jsme se ještě viděli. Seděl jsem tam koukal na něj a usmíval se. On taky. Ale já nevím co si mám myslet. Je to přece dobrý kamarád mého přítele. Nechci tady vypadat nerozhodně, ale můj kluk není furt schopný říct "Miluji Tě." a já se necítím jako jeho kluk, ale jako kamarád, kterého má rád.
Na toho kluka od té doby neustále myslím. Docela se za to stydím. Nevím, co si myslí ten kluk. Je to takový zvláštní pocit.
No, tak to je můj příběh o který jsem se chtěl podělit.
Napište tady k tomu cokoli.
Bylo to na Nový rok, seznámil mě s přáteli. Byl mezi nimi kluk, který mě vážně zaujal. Byl vysoký, vypadal dost roztomile a měl fajn styl.
Když jsme šli už v podnapilém stavu na ohňostroj, tak jsme se všichni objímali, křičeli jsme, skákali po sobě...prostě zábava a svoboda.
Bylo to tady...půlnoc...všichni jsme se začali pusovat a objímat a když už mi zbylo popřát to nejlepší tomu kamarádovi, tak jsme si s úsměvem popřáli a políbili se. Nevím jak on, ale já, já jsem cítil něco. Něco co mě vyvedlo z míry.
Když jsem se na něj podíval oba jsme se na sebe usmáli a pak už nic. Byly jsme v jednom baru tam jsem na něj koukal, ale pak jsme se od nich oddělili a já na něj pořád myslel.
Ten den ráno jsme se ještě viděli. Seděl jsem tam koukal na něj a usmíval se. On taky. Ale já nevím co si mám myslet. Je to přece dobrý kamarád mého přítele. Nechci tady vypadat nerozhodně, ale můj kluk není furt schopný říct "Miluji Tě." a já se necítím jako jeho kluk, ale jako kamarád, kterého má rád.
Na toho kluka od té doby neustále myslím. Docela se za to stydím. Nevím, co si myslí ten kluk. Je to takový zvláštní pocit.
No, tak to je můj příběh o který jsem se chtěl podělit.
Napište tady k tomu cokoli.
Moje zkušenost říká, že napíšeš poutavému kamarádovi, jestli půjde na rande, a on ti odpoví, že se omlouvá, ale není na kluky. Bohužel. Jaký důsledky to může mít pro tvého "kamaráda", to si vymysli sám :)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Rady dle zkušeností pozbívají účinku. Platí pravidlo, že to co máme toho si nevážíme a začneme až ve chvíli, kdy o to přicházíme. V první řadě si rozmysli jestli ti za to stojí ukončit, něco v čem ti vyhovuje být a nebo jestli tě to nudí a hledáš něco nového. Další pravidlo by mohlo napovídat, že "kamarád mého přítele" je pro mě tabu. Tyto známosti většinou končí divokého ukončení stávajícího vztahu a chvilkovím románkem s tím, kuli kterému byl vztah ukončen. Na závěr příjde lítost. Samozřejmě jsou tu i vyjímky ale vyjde to pouze ve 3 případech z 10. Netuším kolik ti je let, ale pokud o tom přemýšlíš tímto způsobem nebude ti víc než 30 let. Rozmýšlej rozvážně.
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Jsou lidi, co neumi moc dat najevo svoje city....treba jestli je tvuj p***el kozoroh jako ja, tak s tim bude mit velky problem.....je dobre si s nim o tom vazne promluvit.....on i ten kozoroh se to dokaze casem naucit, kdyz chce
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Tak v tom pripade nemas co ztratit a pozvi toho noveho na rande
Tak jestli je na kluky tak to je jednodušší. Já si kolikrát myslel, že po mě někdo kouká, ale nakonec mě nechtěl do postele, jenom se seznámit. Pokud nemusíš řešit orientaci, je celý problém jasnější. Myslím, že ostatní radí dobře.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
03. 01. 2015 v 11:28 Anonym
Anonym Jenomže já se bojím pozvat ho na rande, protože by to mohl říct tomu mému, fakt mám z téhle strany strach. Uvidím, co se z toho vyklube. Jako pozval bych ho hned z fleku, ale představa, že to píše hned tomu mému mě děsí.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Proč tě to děsí? Příjde mi, že nemáš, co ztratit, pokud svého přítele bereš jako kamaráda.
Asi bych si nejdřív promluvil ze svým přítelem, jak to mezi námi vidí on.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
03. 01. 2015 v 12:05 Anonym
Anonym Filip.2580 ani nevíš jak jsem se o to snažil, ale je to jako bych trpěl samomluvou.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
V mládí máme tyto problémy, ve stáří jsme rádi když nám fungují metabolismy. Které ať si domyslí každý sám. Stáří toť doba vystřízlivění aspoň u některých.
KAMARÁDSKÁ SCHŮZKA - krásný sebeomlouvačský výraz říkající: nechystám se zahýbat, ale co kdyby...:-)
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
