Neschopnost mít radost, panika

Na tyto tvé otázky ti měli odpovědět lékaři - specialisté, které jsi navštěvoval.

Nedokázali mne konkrétně odpovědět na moje otázky ... Tvrdili, že stav se srovná, když začnu užívat AD ,.. což vzhledem k mému věku nechci .. Diskuzi jsem založil s nadějí, že tady je někdo, kdo něco podobného prožil a dostal se z toho ...

Vetsina lidi co znam se touhle diagnozou vyporadala prave diky AD.

Ok, díky za reakci...

Ber to proste tak, ze o spouste nemoci zatim jeste nevime co je spoustecem...ale nastesti je umime alespon lecit....

Musíš brát antidepresiva, jinak můžeš zajít tak daleko, že se už těžko budeš vracet. Zajdi za doktorem ať najde to nejšetrnější antidepresivum ,,, jinak budeš v pořádným maléru

Toje obyčejné nechutenství . Mě to dohnalo do blázince , když sem si vzal Barbituráty z toho.

Navrhoval bych vyzkoušet meditace, třeba i najdeš nějaké odpovědi

Antidepresivům se směje každej ležák a stacík s Karlova po Bohnice. To mu nepomůže. Jelikož sem pracoval ve zdravotnitví tak vím že Antidepresivům se smějou i doktoři po psychiatrii.

Určitě bych antidepresiva nedehonestroval... Pokud ti je opravdu zle, máš panické ataky tak jedině oni ti mohou pomoci. Ale jde si na nich zvyknout, takže to není dlouhodobé řešení. Správně se snažíš najít příčinu. Tou může být ledacos. Stres, špatnej spánek, alkohol, drogy, citové problémy... Zajdi k psychologovi a hledej co ti dělá radost. Změň životní styl, pravidelně jez, spi (nemoc, ne málo)...

Já byl taky vždy zastánce meditace, duchovní vyrovnanosti a toho, že myšlenky , tvoří realitu ale ale, ne každý tohodle umí využít. Taky jsem furt jedné nejmenované osobě říkal, a´t to nebere, že meditace pomůže, je to pravda, ale když tomu člověk nevěří a neumí to použít, tak tím spíš člověku přitížíte. Ten člověk nebral prášky a byl na tom hůř a hůř až to začínalo být špatné, šlo už i o zdravý či život člověka z té deprese a myšlenek, co ho napadali . Nakonec jsme sním zašel k doktroj a našli se celkem šetrné léky, které skutečně pomohli a pomáhají, vím, prášky jsou sračky ale někdy mohou pomoci. Když se člověk pak dostane zas do normálu ,,, může začít i jinak ale základ je to dostat pod kontrolu ,,,

Vvšem děkuji za reakce, vynechám psychiatra, a navštívím psychologa, .... je mně jdno, jestli si ho budu muset platit, já už chci, aby to skončilo ...

Psycholog nepomůže , pomůže kolektiv lidí co jsou na tom uplně stejně. Zažádal bych být tebou o skupinové terapie. Ze začátku můžeš začít jako stacionář. Bejvá u toho legrace :-) To je lepší než tlumící léky.

Centaur: Poradíš mne, jak a jaký způsobem se tam dostat?

Kam dostat ?

Psycholog nepředepisuje léky... Psycholog hledá příčiny co ty stavy nast**tovalo a taky pomocí terapií se snaaží ulevit. Určitě ppsycholog ano. Jen je třeba hledat podle recenzí a zkušeností a ne jít k prvnímu...

Aj ja to takto mam :) .... casom si zvyknes.. ja som v tomto stave uz cca rok .... a skus sa diagnostikovat na sociofobiu ... :)

Je to panicka porucha ja ji mel (mam) taky, na to co to zpusobilo musis prijit sam, ale to muze trvat velmi dlouho a do te doby se zblaznis a na PP se nepredepisuje AD ale primo lek k tomu urceny, ja mam Citalec 10mg, ten zabranuje vzniku a pokud mas pocit, ze ti ten stav naskoci, tak na to mam neurol 0,25mg (sedativa) ten te uklidni. Pokud si rikas, ze prasky brat nechces, tak ses na tom jeste DOBRE, ja to mel teda horsi, ja se na ty prasky tesil, protoze, nic horsiho zazit uz NECHCI.
http://ales-kalina.cz/…jeji-reseni/

Ja na tvojom mieste by som hladal zmysel zivota je to nieco co ta taha hore dava ti radost nejaky ciel nieco za co by si chcel bojovat proste zmysel preco zit ten ti zjavne chyba poznam ten pocit Lieky nepomozu iba spravia s teba zivu mrtvolu a potlacia tvoje pocity

Existencialna uzkost. Neber ad, nepomoze. Z pohladu hypotetickeho mimozemskeho pozorovatela je ludska bytost stvorena z dvoch polovic (za normalnych okolnosti muza a zeny). To som napisal len aby si pochopil co tym myslim. Proste ti chyba druha polovica aby si bol kompletny a dokazal celit tejto prijebanej dobe. Mas niekoho s kym by si mohol byt/fungovat? nemyslim sexualne...

Eee... chcel som tym povedat ze ti pomoze ak nebudes sam a budes sa moct niekomu vyrozpravat a ten ti potom povie ze to, ze si myslis ze sa na teba divaju je len tvoja haluz. Menejcennost vobec neries pokym nemas tri ruky alebo len jedno oko :-)

Antidepresiva=největší sračky na světě... Neber to, hele mám něco podbného taky se bojím, ale ne tak jak ti popisuješ že se vyhýbáš všem... Ale bojím se, a taky mám pocit ze na mě každej kouká směje se mi a tak... Nevím co s tím dělat už to u mě trvá tak 5-6 let a zhorsuje se to, ale zatím to nedošlo do stadia kdy by to bylo nezvladatelné..... Přeju ti hodně štěstí! ;) a hlavně se nenech ukecat do AD kámoška to bere a oni se tvářej že pokůžou vypadá to tak, ale vnitř tě ničej....

AD se předpisuje když má pacient delší dobu psychiatrické léčení kdy mu bude potvrzená psychická porucha dřív ne. Před užíváním léků následuje dlouhodobá terapie a kolotoč dalších věcí. Určitě mu nedají léky do druhého dne , to by si pak takhle mohl chodit každej pro AD i do pekařství když de pro housky.

Já měl středně těžkou depresy a při středním stupni následuje stacionář ( docházení do kliniky přímo a to už se nerovná pokecu u kafe s psychiatrem jako v prvním stupni. ) Na to co tady popisujete někteří a radíte mu AD aniž by jste si prošli procedurou osobně, by jste museli být už dávno hospitalizovaní dle popisu vašich potíží. A to už se neberou jen AD ale mnoho dalších léků ve kterých se AD ztratí jak nic. Na to, aby jste prožívali jen procento z toho co skutečné deprese jsou, by jste museli být v naprostým zoufalství a už vůbec by jste neměli chuť datlovat a chatovat. O léky si taky nemůže pacient říkat u sezení jak o 10 deka vlašskýho.

Dle mých zkušeností a toho, co tazatel píše, tak si myslím, že AD budou jasná volba. Sám jsem se potýkal mnoho let s úzkostí, ataky a občas i agorafobií. Došlo to místy moc daleko, poté mi byl nasazen Citalec a vše se změnilo, začal jsem mít radost z maličkostí a celkově jsem se docela změnil k lepšímu. Nyní jsem asi půl roku bez prášků a zkouším, zda se mi to nevrátí. Zatím je to v cajku...AD neber jako nutné zlo, je to lék, který ti ovlivňuje tvorbu serotoninu a pokud je to se serotoninem v nepořádku, proč nenasadit léky, které to mohou změnit? Navíc, nikdo netvrdí, že je musíš brát do konce života :-)

Antidepresiva jsou nutné zlo. Bude vám po nich blbě od žaludku, točit se hlava, jsou to driláky... ale jsou momenty kdy jedině oni vás postaví na nohy. a=AD nevyřeší daný problém, ale vrátí vás do stavu kdy máte sílu ho řešit.

Na ty otázky by ti mohl pomoci právě psycholog a na deprese a úzkosti prý pomáhá tzv. kognitivně-behaviorální terapie.

Tohle moc dobře znám. Mám stejný problém. Úzkost, nedůvěra v lidi, každej mě má jen za suchara, ale je to tím, že mi strašně záleží na kvalitě a pevnosti mezilidskýho vztahu a nesnášim plitký vztahy, jaký znám ze školy. Proto jsem se uzavřel do sebe a začal lidem nedůvěřovat.
Dokonce moje šílenost byla tak hrozná, že jsem si řekl, že nikdy nikoho nechci mít a chci žít sám, bez kamarádů a vztahů, sám se sebou. Aspoň budu mít čas na svoje záliby a vzdělání. Nevěřím, že někdy potkám člověka, s kterým bych měl vtah tak loajální, jak si představuju. Ale nějak jsem se se svým osudem smířil a nauči se žít i přes to trápení a brát se takového. Je to svým způsobem škoda, ale i přesto to má něco do sebe. Zkus hledat podobné lidi. Můžeš mi napsat a popovídat si o tom.

Anonym napis mi :)

Pro mě je jistým řešením třezalka, v jakékoli podobě. Sypaná přes cedník, v nálevových sáčcích, napřímo... Sbírám si ji i sám. Uklidní, neuspí.

Napiš mi :)

Žádný impuls, tohle je porucha mozku. na to jsou léky