Kolik knížek jste přečetli?

Je to ostuda, jak málo lidi čtou, přiznávám se bez mučení, k tomudle jo, (k orientaci ne, ha ha ha ha, to není co přiznávat)
čtu časopisy a noviny, delší věci mi dělaj problém, čet jsem "neautorizované" životopisy Oliviera Toscaniho a Michaela O´Learyho v originálech (tedy italsky, anglicky), protože to jsou borci a zajímalo mě to...
už vidím Galilea a Busstera jak zběsile googlujou, ha h aha ha ha

Krom odborný literatury a schemat nečtu skoro nic...teď teda čtu korán....

Počítají se i datasheety:D, pokud ano tka to bude veliké číslo:), číst mě baví ale musím se k tomu dokopat

Stovky... Vždy mám pri sebe nejakú knihu, ktorú otvorím zakaždým, keď musím trochu čakať. Ja však ani nevidím veľké plus v tom koľko, skôr v tom čo. Mám rád fantasy. Aj keď skutočne dobrého fantasy je veľmi málo. Taktiež ruská literatúra je úchvatná. No nepohrdnem ani filozofiou, Kant, Schopenhauer. Čítam ale aj rôzne báje, dejiny, náučné, životopisné... odborné. Čítam všetko... :)

Moc ne :) radši píšu než čtu ;)

Stovky. Nejvíc fantasy a scifi a prokládám to naučnými.
Dřív jsem četl pořád. V současné době mě to vždy po dvou až čtyřech knížkách předstane bavit, takže se mi střídají několika týdenní cykly kdy a. hodně čtu - b. hodně koukám na seriály či filmy - c. hodně hraju hry. A tak pořád dokola :)

Za studií přes 300 ročně, teď zhruba 50 za rok - nepočítaje v to odbornou literaturu. Čtu všechno, co mě zaujme v recenzích, doháním neznalost některých starších titulů, objevuju pro sebe polskou literaturu min. století, samozřejmě jsem vždycky rád, když narazím na dobrý text s gay motivy.
I můj otec čte v 85 letech přes deset knih ročně - a čte je nahlas, protože matka na to už nevidí.

No tak já čtu od malička.
Jako první byla kniha, Kvak a Žbluňk jsou kamarádi. Bylo o dvou žabácích, co si nejdřív lezli na nervy, ale pak se skamarádili a tropili hlouposti. Mohu doporučit. :D
Pak jsem zkoušel číst od A.E. Pooa Jámu a kyvadlo. Ale to jsem nedočetl, děsně jsem se bál. Hrozná kniha!
Taky jsem četl Čachtickou paní. To se mi moc líbilo. Dramatické, ale i zamilované a dobrodružné.
Zkoušel jsem číst Bibli, ale je to hrozná nuda. Hlavně starý zákon. Moc jmen, to se nedá zapamatovat. To bylo pořád: Pepík je syn, Josefa a to je potomek Břéti, jehož otec byl ... a takhle na celou stránku.
No a jinak klasiku, Doktor od jezera hrochů, Saturnin, Jak jsem vyhrál válku. Jo a pak taky knížku Karla Krila. To jsou básničky, ale až asi na dvě, jsem to znal v podobě hudebních textů.
Zvláštní, skoro jsem nečetl, ale umím o tom hodně napsat. :D
Ale na internetu jsou rozbory skoro všech knih, včetně stručného obsahu. Ke zkouškám to stačí. :)

No a stou Biblí se pojí takový příběh.
Četl jsem ji v 19. Jednou jsme zdrhl s klukama z roty do hospody a když jsme se vraceli, přes plot zpátky vyhmátl nás dévéťák. Takže ráno jsme měli rande s velitelem roty a ten usoudil, že opuštění posádky, v době bojového rozdělení, je třeba odměnit několika dny vězení. Nemaje zlí úmysl, jsem položil otázku, jestli si tu Bibli můžu číst i v base.
Kluci bouchli smíchy a plukovníkovi tedy jen cukali koutky.
Pak se nechápavě zeptal, co to jsem za vojáka a poslal nás všechny, cituji jeho slova, "Děte do p***le vy magoři".
Ale v každém případě, Bible má sílu. Do basy jsme nešli.

Galileolevi: Já jsem reálně začínal na Kocouru Modroočkovi, vzpomněl jsem si, jak nám ho ve školce četli před poledním spánkem. Ta knížka mě na doživotí strhla ke čtení. Ale když jdu hloub, bylo to leporelo O veselé mašince. To je zase nepřímý vzkaz pro klucinka, ten by ji měl mít jako výchozí položku v odborné literatuře.

Hooodně moc

Čtu hodně a rád. Teď jsem se zrovna dostal k Padesáti odstínům svobody (poslední z trilogie: Padesát odstínů) a vřele doporučuji. Jinak čtu tak nějak všechno od sci-fi přes romantiku až po horor či pohádky :)

Nepočítám, ale moooooc a další přibývají :-D

Onlip: No jo, ty čteš první ligu. To, co jsem vyjmenoval je vše, co jsem přečetl. Jinak jsem se připravoval ke zkouškám z internetu. :)
Dělal jsem školu nedávno.

Galileolevi: Myslím, že rozumíš, že mi nikdy nešlo o účast v jakékoli lize. To, že víc čtu, je možná důsledkem dohánění něčeho, co hledám v životě. Když jsem říkal svému vlídnému letitému středoškolskému češtinářovi, co čtu, řekl mi: Časem přijdeš na to, že stačí číst jednu knihu.

Onlip: Jednu knihu říkal?
Tak to jsem jeho člověk. :)
Se mi zvedlo sebevědomí. :D