Genetika alebo nie?

Já žádné traumi nezažil :-D Takže 100% vrozené :-D

Já posledně četl toto http://xman.idnes.cz/…an-styl.aspx?…

Vždycky jsem byl rád, že jsem na kluky a nikdy nepochopil, proč se někdo zabývá tím, jak k tomu vlastně došlo. Bojím se doby, kdy nějaký "vědec" přijde na to, že to způsobuje gen ABCD, jehož úpravou třeba i v těhotenství dojde k "narovnání" sexuální orientace. Doufám, že v té době už tady nebudu...

Asi to nějaký vědecký a genetický důvod mít bude :D nějak mě to netrápí, ale udělat ze mě někdo heteráka, tak bych mu něco udělal :D

Myslím, že je to částěčně genová záležitost, výchova (především pak vztah matky-syn a celkově k ženám v dospívání), prostředí... Kolem tohoto ale budou vždy dohady.
Myslet neznamená vědět. A tak já jen "vím, že nic nevím".)

Thom prag :) mozno zmenia aj teba a zapaci sa ti to :D

To bych pak to trauma musel mít tak hluboko v dětství, že si to už nepamatuju, páč u mě se homosexuální chování projevovalo kam mi paměť sahá :D Jó jasně, ako malej sem chtěl pusinkovat holky, ale to jenom proto, že jim to vadilo a utíkali předemnou a kdyby to chtěli, tak bych já utíkal před nima :D Orientace je prostě vrozená, stejně ako vkus, taky si nevyberem jestli se nám budou líbyt macatý, hubený, malý, velcí, vlasatí , holohlaví. Jedinej problém kterej sem měl bylo, že sem si kvůli traumatu s pár klukama dlouho nechtěl připustit, že se mi líbí i černovlasí kluci a zesílený strach z prvního sexu. Jediný moje trauma mě naopak odrazovalo od kluků a občas dokonce i nutilo přát si být heterákem :( Takže sem měl akorát důvody nechtít být gayem a né nechtít být heterákem. Ale to co sem prostě změnit nejde a ani to nechci.

Uz jsem to tu nekde psal. Puvod homosexuality neni stale presne objasnen. Jak jsi spravne napsal, existuje vic teorii.

Jednou z nich je prave neurohormonalni, tj. ze u plodu, ktery se narodi jako homosexual, dojde k odchylce ve vyvoji nervoveho systemu. Nejedna se o vadu ale o variaci. Tato variace je zapricinena hormonalnim systemem matky. Jina teorie, psychosocialni hovori o vlivu vychovy a prostredi na dite, o prejimani zenskych vzoru a navyku. Dalsi mluvi prave o geneticke podminenosti. A tak dale.

Osobne si myslim, ze nejpravdepodobnejsi je kombinace vsech teorii, protoze homosexualni chovani neni vysadou cloveka. A tezko predpokladat, ze ptaci jsou natolik psychosocialni vnimavi, aby prejali vzory samicek. Presto bylo u ptaku pozorovano pomerne caste homosexualni chovani.

Urcite bych nerekl, ze homosexualita je pouze vrozena. Vrozenych vlastnosti ma totiz clovek celou skalu a ne vsechny se behem zivota projevi. Takze to muze byt vrozena zalezitost, ktera se pod vlivem vychovy a vzoru rozvine, nebo naopak potlaci. Obdobne jako treba hudebni sluch nebo sportovni nadani.

Teorii, kterou uznávám já, tady již vyřkl Betonica. Nevím, jestli "Neurohormonální teorie" je oficiální název, pokud to vůbec je oficiální teorie, nicméně logicky mi nejvíce odpovídá a proto jí věřím.
Spočívá v tom, že plod prochází jistým vývojem v různých stádiích těhotenství. A konkrétně u homosexuality je tomu tak, že část mozku zodpovědná za sexuální orientaci se podobá spíše mozku opačného pohlaví. Těhotná žena je plná hormonů a jejich hladina během těhotenství různě kolísá. A tak se stane, že v určité fázi jsou zvýšeny estrogeny (tedy ženské pohlavní hormony), což má za následek ten, že právě ona zmiňovaná část mozku se vyvine spíše do ženské podoby - a homosexuál je na světě. Ale zase nebuďme extrémní! ;) Že kousek mozku je podobný spíše ženám neznamená, že se jako ženy musíme chovat. :)
Abych pravdu řekl, tak nevěřím tomu, že prostředí, ve kterém chlapec vyrůstá, může ovlivnit jeho sexuální orientaci. Já vždycky říkám, že já jsem si nevybral být gayem. A taky znám spoustu kluků (včetně sebe), kterým rozhodně mužský vzor nechyběl, ale přesto jsou na kluky. Nebo mám kamaráda, který celý život byl jen s mámou, nikdy žádného tátu neměl a přesto není gay.

K té genetice - kdyby existoval gen přímo způsobující homosexualitu, tak by stejně nebylo možné jej potlačit. V dnešní době jsou genetické choroby nevyléčitelné. Dají se pouze potlačovat jejich projevy. A jsou nevyléčitelné proto, že ta genetická informace se nachází v každé buňce našeho těla (jsou jich miliardy). Proto vymýtit onen gen by znamenalo zasáhnout do každé buňky v těle, což neumíme a ještě dlouho umět nebudeme. Kdyby to bylo možné, tak už máme mimo jiné i lék na HIV/AIDS. (HIV se v podstatě naváže na naši DNA a když se buňky množí, množí tím také HIV. V momentě, kdy je člověk oslabený HIV propukne v AIDS a ničí imunitní systém.)

Takže můj (zaujatý) názor je ten, že homosexualita je přírodě přirozená. Ale někdy ve středověku se to církvi nelíbilo a tak z nás udělali pod-lidi.

No ta vaše teorie má jednu vadu, na plod nepůsobí hormony matky, ale jeho vlastní. Během vývoje plodu se vyvíjí i různé části mozku a u plodu se různě spíná tvorba testosteronu a estrogenu. A když zrovna při vývoji sexuální orientace působí na mužský plod estrogen, tak se z něj vyvine gay. Nebo když částečně oba hormony, tak bisexuál a podle toho jak moc který hormon na plod během vývoje sex. or. působil, tak je více či méně na jedno pohlaví, nebo když zrovna přesně polovinu času vývoje sex. or. jeden hormon a pak druhej, tak pak je z něj čistokrevnej bi. Mozky lidí sou vlastně takovou chimérou mužských a ženských částí. Proto taky třeba může bejt gay nácek a heterák slečinka...

No to není úplně pravda. Když je vše v pořádku, tak se dá říct, že matka na dítě nepůsobí (po té hormonální stránce samozřejmě; jinak matka na dítě působí vším, protože dítě je závislé na její stravě, kyslíku, imunitě, na všem) a dítě se vyvíjí podle svého vlastního programu, tedy se řídí vlastními hladinami hormonů. Ale když se u matky ta hladina hormonů zvýší víc, než je v těhotenství obvyklé, tak něco přes tu placentu projde. Když dáš matce injekčně nějaké pohlavní hormony, tak děcko to odnese taky - těhotná žena čeká holčičku, dáš těhotné ženě testosteron a klitoris plodu bude mít tendence se vyvinout v žalud. Stejně tak jako když je matka závislá na heroinu, tak dítě je taky.

A jestli je někdo nácek nebo šampón už moc nesouvisí s nitroděložním vývojem O_o

No tak asi sem to od tebe pochopil špatně a doplnil to.

A souvisí, myslim to tak, co se týče převažujících mužských anebo ženských částí, to samý platí aj u holek, kde jedna si hraje s pannenkama a druhá se věnuje kickboxu...

@Ligerisek: Na dite nepusobi hormony matky, ale jeho vlastni? Aha. A kde se tvori v zarodku starem nekolik hodin nebo dnu ci tydnu, kdyz jeste nejsou vyvinuty indokrinni zlazy??? Premyslej, nez neco napises :)

Betonica: ty taky trochu přemejšlej, v tej době cos popsal eště ani nemá ten mozek, natož, aby se mohli začít programovat jeho základní programy :D

Ty "programy" tam jsou už od té doby, co splynula spermie s vajíčkem a tehdy se už začaly realizovat a v podstatě vývoj plodu jde podle genetického předurčení. Co ale geny neovlivní v tomto případě je právě ona hladina hormonů. Jinak první co dítě začíná vyrábět samo je krev a to v 6. týdnu těhotenství. Některé hormonální systémy začínají fungovat v týdnu 8-9.

Myslel sem hardwareový programy co se vyvíjej za pomoci těch hormonů, samozřejmě to, jak ty hormony působí je v genech.

Ani jedno ani druhé. Kluk se jako gay narodí to je fakt. Ale to že si gay za to geny nemůžou (né přímo) To že si gay má nasvědomí sama příroda a zjednodušeně se dá říct, že je to jakási pojistka. Ale je to dost složité. Gay není tedy ani výtvor nějaké chyby a ani výtvor náhody. Prostě to tak příroda zařídila, a podle všeho to funguje dobře.

Jen jedna věc homosexualita a homosexuální chování jsou odlišné věci. Heterosexuál může být ovlivněn vnějším prostředím tak, že se může chovat jako homosexuál, ale pořád bude heterosexuál.

Líbí se mi článek, který sem dal Harc. Naráží na důležitý fakt naší genetické výbavy - epigenetiku. Hormonální hladina tak může být úplně stejná, ale z jiných důvodů může být zvýšena či snížena citlivost. Výsledek bude nějakým společným působením koncentrace hormonů, poměru koncentrací hormonů vůči sobě, míry citlivosti buněk k hormonům, míry odpovědi buněk...

Další otázkou je, zda to lze měnit. Epigenetika je v podstatě změna genové exprese v závislosti na okolním prostředí (u plodu matka). Transpozóny, tzv. skákající geny, jsou hodně aktivní v germinální linii a svými skoky utlumují či aktivují geny a regulační sekvence. Je tedy teoreticky možné, že genetický základ dítěte je ovlivněn okolním prostředím (skrze matku). Takový slabý odvar lamarckismu, cílená mutační aktivita.

Dostáváme se tak k otázce, která tu ještě nepadla - proč to? Dnes je "snadné" pochopit, že se gay již gayem narodí, a jak k tomu asi došlo na úrovni genů. Evoluční biologii tu ale nikdo nenaťukl. Mutace vznikají náhodně a až přírodní výběr říká, zda je mutace výhodnou či nevýhodnou. Je tedy možné, že homosexuální mutace je pouhou slepou, (zatím) nevyužitou uličkou evoluce.

http://is.muni.cz/…_variace.txt
"zda má tento biologický jev evoluční opodstatnění jako adaptace nebo vedlejší produkt nějakého velmi užitečného jevu zvyšujícího fitness, či zda se jedná o část odchylky od průměru, která existuje sama o sobě."

Třeba tenhle článek http://www.osel.cz/index.php?… poukazuje na evoluční výhodnost homosexuálů v rodině / tlupě. Velkým otazníkem pro mě je, zda může matka ovlivnit vývoj plodu v homosexuála v závislosti na prostředí - na složení její tlupy. Na rozdíl od plazů nemůže savčí samička ovlivnit pohlaví dítěte, ale epigenetickým působením by mohla ovlivnit jeho orientaci, jeho úlohu ve společnosti.

Jak by matka mohla epigeneticky ovlivnit plod v průběhu jeho vývoje? Není to úplně od věci. Epigenetika se v celém vývoji uplatňuje dost mocně. Nicméně tady by muselo už v momentě ovluace být jasné, že mamina bude mít gaye. :) Je to rozhodně dost zajímavé a obsáhlé téma pro vývojovou biologii. Jak bylo výše řečeno, záleží nejen na hladině hormonu, ale taky na počtu receptorů pro ten hormon. Což právě může epigenetika i transpozony ovlivnit.

Nedávno jsem četl, že stresované matky rodí stresované potomky. Experimentálně to ověřovali na myších. Geny, které zvyšují odpověď na stresové podněty byly přenášeny na plazmidech. Experiment provedli tak, že matku myš naučili mít strach z něčeho (myslím pachu, to už si nepamatuju). Myš měla malé myšáky, kteří ačkoli se se stresorem jejich matky nikdy nesetkali, hned na něj začali reagovat stresově. Poté vajíčka stresované matky implantovali nestresované myši, která ale porodila opět stresované mláďata.

Jinak taky věřím tomu, že homosexualita je evolučně výhodná. Přece jen člověk není samotářský tvor. Prý ta výhoda spočívá v tom, že homosexuální jedinci věnují vyšší pozornost potomkům svých sourozenců.

Honzak - i na tom něco může být a svým způsoben to ani nevyvrací to co jsem psal já. Jen s tím rozdílem že podle tvého názoru by se nejednalo o pojistku, ale o evoluční slepou uličku.

Fakt, že by matka mohla ovlivnit orientaci plodu je taky zajímavá, a dokázal bych si to i představit v tlupě kde je hodně mužů a málo žen k výchově potomků, ale to se jen těžko dá přenést na matku žijící ve 20 tisícovém městě plné mužů i žen. Tady by mi ten prvotní faktor dost chyběl

Já mám takový názor že je to vrozené i dědičné ... Jelikož mám z otcovi strany v rodině 2 homosexuály ... myslím si že je tam i nějaké procento dědičnosti :)

Za nejpravděpodobnější je považován názor, že homosexualita potomka je způsobena hormonálními poměry v těle matky. Na to, zda je homosexualita takto "postiženého" jedince ve chvíli narození pevně daná, či zda je nutný ještě jakýsi "spouštěcí mechanismus", se názory různí. Nicméně výzkum stejnopohlavních jednovaječných dvojčat, u nichž se v identickém prostředí projevila prokazatelně opačná sexuální orientace, neprokázal (ani nevyloučil) vůbec nic, stejně jako genetický výzkum.
Zastánci "teorie dědičnosti" také nebyli úspěšní, protože zvýšený výskyt homosexuality v některých rodech přímo vyvrací dlouhodobě prováděný statistický průzkum sexuálního zaměření potomků homosexuálních rodičů.
Za posledních sto let byla vyslovena celá řada teorií, z nichž většinu se podařilo vyvrátit. V současnosti se do zjišťování příčin nikdo moc nehrne, protože od roku 1992, kdy došlo k vyřazení homosexuality z Mezinárodní klasifikace nemocí, je jakýkoli výzkum finančně naprosto nezajímavý.

Čtu průběžně různé názory, ale u sebe nakonec připouštím všechny možnosti.