Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Porucha pozornosti

12. 06. 2015 v 14:16Off-line adam97  (19/188/97)
Ahoj, potřeboval bych inteligentní radu. Chtě bych se zeptat, kdy mě to přejde. O tři měsíce zpět mi umřela nečekaně máma :(:(, každý den hned po škole jsme si chvilku povídali jak bylo ve škole/práci, jak se máme a nějaké zajímavosti. Od té doby nic. S tátou a bratrem se o těchto věcech bavit nedá a kamarádi se o to moc nezajímají, prostě mi to chybí a jsem z toho špatnej. Tudiž otázka: Kdy to asi tak přejde? Nevíte někdo? třeba z podobné situace. Díky za normální, rozumné odpovědi.

Představujeme naše rádce…

Poradna je tu pro vás - můžete se zde ptát na své problémy, zvídavé dotazy nebo jen necíleně diskutovat či radit druhým.

Radek Řadu let se věnuje problémům ve vztazích a milostném životě.
12. 06. 2015 v 14:26Off-line THX1188  (33/183/90)
Ztráta blízkého, natož rodičů je vždy spjata s hlubokým duševním smutkem. Nepřejde to nikdy, jen se to časem otupí. Komunikovat o ztrátě blízkého je mnohdy přínosné, někdy ovšem neustálé připomínání je jen na škodu. Jistě by pomohl odborník, nakonec se s tím, ale budeš muset vyrovnat sám. Ač otřepaná fráze, tak jen čas pomůže.

Ve svém životě jsem přišel o několik velmi blízkých lidí v rodině, ta prázdnota zůstává, jen už mi to na mysl nepřijde tak často, o to je snadnější, ale pokaždé, když je mi to připomenuto, cítím stejný žal. Jezdím za nimi na hřbitov. Byl jsem tam v soukromí představit svého muže...náhrobku...možná úsměvné, ale mně to pomáhá. Jezdím se za svými milými, kteří již nejsou, prostě někdy jen vypovídat. Věřím, že mě vnímají. Každopádně svoje zpovědi k nim vnímám já a moje bolavá duše a pomáhá to.

Vydrž...
12. 06. 2015 v 14:55On-line onlip  (53/182/72)
Jak píše THX1188, to nepřejde nikdy. Pokud to půjde, zaklekni s hlavou dolů a breč. Prostě se z toho vybul jako malej. Pak si zvykej s tím žít. Pokud to dokážeš zvládnout, dokážeš pak dát i lidem kolem sebe to nelepší, co v tobě je. Tak tu bude matka stále s tebou, i v nich. A hlavně v tobě.
12. 06. 2015 v 14:56Off-line adam97  (19/188/97)
Díky
12. 06. 2015 v 19:56Off-line BussterX  (95/130/150)
Smrt matky jsem si uvědomil tak měsíc po pohřbu, nevímm jak to vysvětlit, prostě jsem zařizoval pohřeb a věci kolem dědictví a do toho chodil do práce a byl jsem jak v transu, jak v horečce nebo tak něco, bylo mně 23 let... otec umřel rok předtím... no a asi po měsíci jsem se z toho transu probral, najednou jsem si uvědomil že matce už nikdy neřeknu co sem jí říct chtěl... na hrob nechodím moc často, ale není tejden kdy bych si na ní nevzpomněl, a to je už 25 let po smrti... mno... zajímavý je že na pohřbu kluka se kterým jsme žili spolu 13 let jsem brečel, na pohřbě matky ne, ale jsou ve společným hrobě tak si to třeba vyříkali : )
12. 06. 2015 v 20:04Off-line Centaur  (37/175/-)
Ja na pohřbech nebrečím zachovávám si hrdost. osobně na pohřby chodím nerad a nebudu konat žádný co se mě týče.
12. 06. 2015 v 21:08Off-line BussterX  (95/130/150)
@Cantaur: šak jasně, na tvým pohřbu bych zachoval hrdost upe snadno :*
12. 06. 2015 v 21:09Off-line Centaur  (37/175/-)
BussterX : Tebe přežiju takže nebudeš mít ani šanci předvést svou hrdost :-D
12. 06. 2015 v 21:10Off-line BussterX  (95/130/150)
Ajo vlastně... o_O
14. 06. 2015 v 19:33Off-line Honza1996  (20/175/76)
Ono je to težký, to ti věřim, taky jsem nedávno někoho ztratil, ale pokud máš přátele, s kterýma aspoň můžeš trávit čas, tak si toho moc nevšimneš, ale v srdci ta mezera pořád zůstane. S tím se musí člověk smířit. Tak to nevzdej :).
Přihlaš se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
 
OnloadOnload
Copyright 2011–2016 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Vytvořili: Zdeněk Večeřa a  Michal Kutňák,  design: Lukáš Churý
Onload