Aaaacko  (27/167/-)

Znáš moje story? Ne neznáš, tak mi přestaň konečně nadávat ;)..
Napíšu ti sem moje story, smích povolen ;) Ale beztak to nikdo nebude číst.. )

-Jsem takové chtěné nechtěné dítě.. Moje máma s fotrem nechtěli dítě ale chtěli holčičku... Narodil jsem se ale já.. Nejsme a nebyli jsme nikdy bohatí.
Můj fotr byl ožrala a odnás z baráku, spíše z ulice možná z vesnice nikdo neměl rád, bil mojí mámu i když mě čekala.. Když mi bylo nějak 4 měsíce mohol jsem kvůli němu
přijít o nohy, kdyby mě máma nevzala, zasednul by mi je.. Když mi bylo 6 měsíců, naši se rozvedli, já ani nevím jaký to je, ale brácha jo.. :/ Když jsem chodil do školky
neměl jsem moc kamarádů, ale nikdo mi nenadával, nepomlouval.. Vlastně to všechno začalo asi ve třetí třídě, naráželi na moje..všechno.. Máma ztratila práci a nemohla si najít další, byli jsme opravdu na mizině, půjčka tady půjčka támhle... Dodnes se mamka z toho dostává.. Dřív jsme my malí děti
nevěděli co to "socka" je.. Takže mi takhle nenadávali, máma hodně kouřila, tak furt "smrdíš, jdi pryč!".. Od malička se hodně peru, ale v páté třídě jsem přestal a oni mě
začali šikanovat i fyzicky.. Bydleli jsme dříve v garzonce, pak ve čtvrté třídě jsme se přestěhovali do vedlejší vesnice, do bejvalé jednoty, na konci školního roku v páté třídě jsem chtěl zapadout tak jsem začal kouřit, bavili se se mnou...

Pravý kamarády byli (i pořád jsou) treba Filípek,Nikol,Laura,Rene
Řeknu to takle, moje rodina (já, máma, ségra, brácha) jsme chudí,ale to neznamená, že nejsem dobrý kámoš nebo tak.. Jo občas, spíše furt mámě z vejplaty sotva zbyde na zaplacení Sipa (nebo jak se ta p**ovina jmenuje) na jídlo atd..

Nemám značkové oblečení, víš proč? Protože můj fotr se na naší rodinu ulně vysral, vděl jsem ho poprvé v devíti letech, nasliboval mi toho hory-doly -.- Že s ním pojedu do Francie, že budu mít svého koně, že mi koupí kytaru a tohle a tamto.. Neměl jsem rozum a věřil mu, zbyly mi oči pro pláč.. Píšu tohle, mám mokrou klávesnici, já totiž vzpomínám, nikdy jsem se neměl tak špatně jako teď, vždy jsem byl svý, ale a bolest mě prostě změnila, vím, že jsou tu lidi, kteří mají težší život než mám já, o proti nim je tohle s prominutím hovno.. -.- Ale na mě je toho moc.. Řeším ty hejty, pomluvy, nadávky, a padám DOWN.. Nikdo to v životě nemá lehký, ale aspoŇ každej slavý vánoce) Možná, že zrovna ty budeš brečet kvůli tomu , že jsi nedostal " i phone 5 " .. Vidíš já budu brečet kvůli tomu, že nemám co dát mámě, ségře ani bráchovi.. Natož abych dostal něco já) Pro mě je největší dárek to, že bude naše rodina pohromadě♥..

Jak se cítím v teď v mojí třídě? Blbě.. Nesnáším to tam, nejradši bych se podřezal, ale kvůli lidem co znám díky FB to neudělám!
Já ve škole sedím v rohu nebo u topení a koukám jak se všichni spolu baví, víš co, takové to jako když ti příjde, že tu bejt nemusíš.. Že většina tvejch kámošů se s tebou baví jen když chce nebo za nima dolezeš ty.. Já se ve třídě dá se říct nebavim s nikym, všechny holky mě tam nesnášeji, "štítí se mě" -.- .. Kluci? Jen pár, ale jak říkám, jen když se nemaji s kým bavit, jsem tu pro ně já.. Spolehaj na mě, ale já nejsem ten co řekne "Sereš na mě a když potřebuješ dolezeš.." Já jsem ten co drží hubu... Dusím v sobě názory na ostatní, protože vím, že by mi rozbyli hubu.. -.- Když po třídě koluje třeba nějaká enciklopedie, na mojí lavici se ani nedostane..

Já jsem ten špatnej vždy.. Já jsem tá buzna, ten co vám kazí kolektiv, že jo? Já to vím, už dva roky na škole a už 3x jsem měl začínající anorexii,..! Vy se mi smějete, ale já nedám najevo už , že mi to vadí, že mě to bolí, že mě to urazí... Já bubu mlčet! Ale doma? Doma brečim pořád.. .-.-
Já chci být normální mít kamarádů jako každej, né mít 1000 +/- přátel na FB.. ! Každej je dokonalý až na mě.. -.-
Dneska jsem si kreslil, nevím proč ale z ničeho nic jsem si začal kreslit "F**k life... RONDOŠ --> R.I.P... "končím" .. Nevím proč, ale mám strašnou chuť to udělat, na nic se neptat a prostě umřít, nechci se takle trápit dál, každej mi říká at s tím něco udělám, ale co?! Co?!. ..
Nebýt jeho, řekl bych ať ten konec světa je, ale jenom pro mě.. Ať on, ty, vy žijete..! Já chci taky žít, taky.. Ale..Necháteme mě? Normálně žít? Asi ne..
__
Není to můj celej příběh, však určitě znáš v okolí nějakýho kluka , co se snaží hrát na to, že mu nic neni a ty se mu směješ, že jo..