Ales.historik  (40/177/72)

Co by měl člověk napsat o sobě do kolonky, kterou stejně skoro nikdo nečte... Nejnavštěvovanější profily jsou těch kluků a mužů, kteří se mohou pochlubit svými svaly či intimními partiemi, jako kdyby sex byl hlavním mottem života.
Přesto se pokusím napsat pár řádků pro tu menšinu...
Jsem celkem normální kluk, nevynikám svaly, nejsem fotomodel, ale snad ani ošklivec, takový průměr, kterého v davu přehlédneš, nejsem ani výstřední typ, jež budí pozornost oblečením, úpravou vlasů apod...
Povahově jsem spíše introvert, k mým dobrým vlastnostem patří slušnost, empatie, úcta k určitým mravním hodnotám, vzdělanost, dochvilnost, ochota řešit problémy a naučit se pracovat na sobě, aby člověk dosáhl vyšší kvality života k sobě i druhým...
K mým negativním vlastnostem patří nerozhodnost, malá adaptabilita na změny pracovního či soukromého rázu.
Jsem spíše konzervativní typ, prakticky celý život jsem prožil na vesnici a vštěpoval si hodnoty, které se dnes částečně opomíjí. Nejsem věřící v klasickém slova smyslu, nicméně cítím, že musí existovat cosi vyššího než jsme my, lidé. Není přece náhoda, že tu jsme... Mám-li se někam zaškatulkovat, tak jsem panteista-kdo neví, co to je, nechť si to vyhledá na netu-myslím, že všechna náboženství jsou jen různé cesty k jednomu cíli... A nemám rád úzkoprsou zaujatost pro jedno náboženství, které svoji viru povyšuje nad ostatní.
Kolonka Praha-jako bydliště-je jen kvůli mé práci, v hlavním městě pracuji, ale nebydlím, a ani bych bydlet nechtěl, obývám jeden panelákový byt v Pardubicích, i když ani toto město mě neuchvátilo, nad všechna města miluji rodnou Chrudim.
Koníčků mám poměrně mnoho, i když ne na všechno zbývá dostatek času. Na první místě je to příroda ve všech svých podobách, od listu stromu po lesní komplex, od drobných brouků po velké savce. Příroda je tím nejkrásnějším dějištěm života, který můžeme vidět a trochu i poznat, je k tomu však zapotřebí trochu vnímání. A vlastně nejen nejkrásnějším, ale i nejrozmanitějším, podiem divadla života, kde se neustále odehrávají akty lásky, smrti, boje o přežití a holou existenci. Nikde jinde nenajdete tolik podnětů a krásy k zamyšlení, než v přírodě. Ani lidské umění, hudba, výtvarné, nemůže nahradit fascinující běh přírody.
Dále mám rád historii, kterou jsem i vystudoval, zejména české dějiny raného novověku, docela pohodové období bez válek, náboženských rozporů, epidemií moru a hladomoru, kdy i poddaní žili v přijatelnějších podmínkách než dříve. S tím souvisí i další koníčky-umění, památky, cestování po hradech, tvrzích a jiných pamětihodnostech, také sbírám starožitnosti (zatím toho tedy moc nemám, je to finančně nákladné, ale nějaké porcelánové, skleněné a hodinové věcičky z biedermeieru mám).
Rád poslouchám hudbu, zejména klasickou, barokní obzvláště, osobně si myslím, že hudba by měla povznášet lidského ducha-někteří snad prominou-ale moderní hudba jako je rap, co jitří lidské emoce. Kromě klasiky si rád poslechnu i populární hudbu, naši i cizí, nepopírám, že se mi líbí i lidová hudba, jistě lepší než ta moderna-příznivci moderní hudby opravdu prominou, svůj názor nikomu nevnucuji, jen vyjadřuji své cítění, a opravdu si myslím, že techno či rap člověku nic nedá, spíš naopak-možná Ti to vezme sluch, který budeš ve stáří potřebovat.
Zapomněl bych na knihy, to bych nerad. Rád čtu historické romány /doporučuji např. Vandenberga-Král z Luxoru, životopis archeologa Cartera, objevitele Tutanchamonovy hrobky, opravdu úžasný příběh o obrovské síle člověka nalézt to, v co věří, zároveň však pomíjivá touha po štěstí a slávě/, dále detektivky, nejrůznější obdornou literaturu i beletrii, poezii, nemusím sci-fi a fantasy, tahle irealita mi nějak nepadla do noty.
Kdo to přečetl až sem, má u mě jedno virtuální plusko na svém profilu... Přeji všem mnoho zdraví a vnitřní spokojenosti.