Orientace:
gay
Partner:
registrovaný
Ve věku:
od 20 do 35 let
Založen:
10. 04. 2014
Návštěv:
4 726 ×
Přihlášen:
07. 05. 2016 v 13:56
Kraj:
Středočeský kraj
Okres:
Mladá Boleslav
Vzdělání:
maturita
Postava:
normální
Oči:
modré
Základní údaje
Etnikum:
běloch
Alkohol:
příležitostně
Kouření:
hodně
Drogy:
nikdy
Styl
Délka vlasů:
krátké
Barva vlasů:
špinavý blond
Osobnost
Povaha:
introvert
extrovertDochvilnost:
nedochvilný
dochvilnýPořádnost:
nepořádný
pořádnýZženštilost:
nezženštilý
zženštilýTechničnost:
netechnický
technickýPohled na svět:
pesimista
optimistaPožitky:
idealista
materialistaUpovídanost:
tichý
ukecaný
O mně
https://www.youtube.com/watch?…
Mám alergii na lidskou hloupost, brutálně mě likviduje nedostatečná inteligence lidí, kteří si hrají na něco čím nikdy nebudou :)
"Nikdy se nevracej do minulosti, protože to jen zabíjí tvůj drahocenný čas.
Příběhy se neopakují, lidé se nemění. Nikdy nikoho nečekej. Nestůj na
místě. Jdi jen vpřed, neohlížej se. Lidé, kteří jsou ti souzeni, tě
doženou nebo budou kráčet s tebou stejným směrem. Nech lidi odejít:
pokud se vrátí - patří k tobě, pokud ne - nikdy ani nepatřili... "
Snaž se najít svůj vnitřní klid v srdci.
Nehněvej se při každé blbosti,
co kdo řekne špatně.
Snaž se byt klidný za všech okolností.
nedávej hněv najevo k těm které miluješ proti ním !
Hněv a rozčilování je jen hloupost která nikam nevede jen vše zhorší.
Myslíte si, že člověk může promarnit svoji životní příležitost? Čekat na něco, a když to konečně přijde, propásnout to? Někdo si říká, že to snad ani nejde. Ale ono to zřejmě jde. Někoho to pak může mrzet a nejraději by si za to naliskali, protože nepostřehli, že to byla životní šance, na kterou tak dlouho čekali. Jenže jsou i tací, kteří tu šanci měli a věděli o ní, ale z nějakého důvodu, kvůli sobě či někomu jinému, ji nevyužili. Avšak těmhle to nevadí. Hřeje je ten krásný pocit, že to neudělali právě z toho určitého důvodu. A pak si uvědomí, že to byla ta životní šance. Že to nebyla ta zdánlivá, pomyslná šance, ale že tou šancí bylo, jak se rozhodnou. Jestli pochopí, že to není o tom, čekat na příležitost a dělat vše pro ni, ale dělat vše pro své blízké, pro to potěšení z jejich radostných tváří. Dělat vše pro to radost. Tohle jsou ti, kteří využili své životní příležitosti, i když se jí vlastně vzdali. Krása toho je však v tom, že oni jsou šťastní. Díky tomu vědí, kde je jejich místo a na co že to celý život čekali. Těm bychom mohli i závidět.
Horší to ale mají ti, kteří svoji šanci měli, ale nevyužili ji, protože na to prostě neměli. Mysleli si, že bude lepší, když ji nechají být. Jenže jakmile šance utekla, uvědomili si, že to vůbec není lepší. A co teď? Teď, když víte, že ta šance už by také nemusela přijít. Má cenu si pořád vyčítat, že jste ji nevyužili? Asi ne. Ale jak chcete žít s pocitem, že jste propásli to, na co jste celý život čekali? S tím pocitem, že jste byli tak blbí a nevyužili toho? Ano, dá se s tím žít, jenže těžko. A ať byste se snažili, jak byste chtěli, jednou za čas by vám to na mysl vyplavalo, protože v hloubi duše ta lítost nad tím zůstane. Ale stále je tu ještě víra a naděje. Můžete věřit a doufat a ono se to třeba vrátí. Třeba…
https://www.youtube.com/watch?…
Mám alergii na lidskou hloupost, brutálně mě likviduje nedostatečná inteligence lidí, kteří si hrají na něco čím nikdy nebudou :)
"Nikdy se nevracej do minulosti, protože to jen zabíjí tvůj drahocenný čas.
Příběhy se neopakují, lidé se nemění. Nikdy nikoho nečekej. Nestůj na
místě. Jdi jen vpřed, neohlížej se. Lidé, kteří jsou ti souzeni, tě
doženou nebo budou kráčet s tebou stejným směrem. Nech lidi odejít:
pokud se vrátí - patří k tobě, pokud ne - nikdy ani nepatřili... "
Snaž se najít svůj vnitřní klid v srdci.
Nehněvej se při každé blbosti,
co kdo řekne špatně.
Snaž se byt klidný za všech okolností.
nedávej hněv najevo k těm které miluješ proti ním !
Hněv a rozčilování je jen hloupost která nikam nevede jen vše zhorší.
Myslíte si, že člověk může promarnit svoji životní příležitost? Čekat na něco, a když to konečně přijde, propásnout to? Někdo si říká, že to snad ani nejde. Ale ono to zřejmě jde. Někoho to pak může mrzet a nejraději by si za to naliskali, protože nepostřehli, že to byla životní šance, na kterou tak dlouho čekali. Jenže jsou i tací, kteří tu šanci měli a věděli o ní, ale z nějakého důvodu, kvůli sobě či někomu jinému, ji nevyužili. Avšak těmhle to nevadí. Hřeje je ten krásný pocit, že to neudělali právě z toho určitého důvodu. A pak si uvědomí, že to byla ta životní šance. Že to nebyla ta zdánlivá, pomyslná šance, ale že tou šancí bylo, jak se rozhodnou. Jestli pochopí, že to není o tom, čekat na příležitost a dělat vše pro ni, ale dělat vše pro své blízké, pro to potěšení z jejich radostných tváří. Dělat vše pro to radost. Tohle jsou ti, kteří využili své životní příležitosti, i když se jí vlastně vzdali. Krása toho je však v tom, že oni jsou šťastní. Díky tomu vědí, kde je jejich místo a na co že to celý život čekali. Těm bychom mohli i závidět.
Horší to ale mají ti, kteří svoji šanci měli, ale nevyužili ji, protože na to prostě neměli. Mysleli si, že bude lepší, když ji nechají být. Jenže jakmile šance utekla, uvědomili si, že to vůbec není lepší. A co teď? Teď, když víte, že ta šance už by také nemusela přijít. Má cenu si pořád vyčítat, že jste ji nevyužili? Asi ne. Ale jak chcete žít s pocitem, že jste propásli to, na co jste celý život čekali? S tím pocitem, že jste byli tak blbí a nevyužili toho? Ano, dá se s tím žít, jenže těžko. A ať byste se snažili, jak byste chtěli, jednou za čas by vám to na mysl vyplavalo, protože v hloubi duše ta lítost nad tím zůstane. Ale stále je tu ještě víra a naděje. Můžete věřit a doufat a ono se to třeba vrátí. Třeba…
https://www.youtube.com/watch?…
