Co je homofobie? Zastavme homofobní chování!

V posledních letech čas od času můžete slyšet slovo homofobie, homofobní chování nebo prostě jen, že je někdo homofob. Co to vlastně znamená a proč se o tom často mluví ve spojení s gay průvody?

Gay průvody jako červená barva na homofoba

Když se gayové, nebo lépe řečeno homosexuálové, chystají vyrazit do ulic a v centru města uspořádat karnevalový průvod, obyčejně se začne ozývat skupinka osob, kterým se to nelíbí.

Část z nich homosexuály odsuzuje kompletně, další část je k homosexuálům možná tolerantní, ale z podobných Prague Pridů mají spíše obavy; nutno dodat, že zbytečné. A zde nám pomalu vzniká homofobie.

Co je homofobie?

Homofobie není jen složenina řeckých slov, označující diskriminaci či odpor k homosexuálům. Je to i zcela iracionální strach z homosexuality jako takové. Dokonce lze říct, že se může jednat o strach z osob s homosexuální orientací.

Kdo je homofob?

Když o někom řekneme, že je homofob, značí to, že je k homosexuálům útočný, nenávidí je, či má z nich strach. Homofobem nazveme člověka, který projevuje takové homofobní chování.

Jsou slyšet názory, že definice homofobie je nepřesná a že by měla být po úpravě klasifikována jako choroba. S tím ale nesouhlasí například švýcarský psychoterapeut Udo Rauchfleisch.

Domnívá se, že homofobie je natolik rozšířená, že jí nelze považovat za chorobu. Další důvod je, že se homofobní lidé homosexuálně zaměřeným osobám v žádném případě nevyhýbají, naopak je vyhledávají se záměrem agrese.

Tyto debaty vedou ke vzniku desítek různých nových „patvarů“ a návrhů. Prozatím ale homofobie nese význam takový, jak jsme si ji vysvětlili o pár odstavců výše. I když v minulosti byly snahy zařadit homofobii na seznam nemocí (jako porucha osobnosti), doposud se na žádném takovém seznamu nenachází.

Starší, než si myslíte

Kdy si myslíte, že se slovo homofobie poprvé objevilo? Jestli tipujete pět či deset let na zpět, velice byste se spletli. I když je v médiích slovo homofob skloňováno ve všech pádech až v posledních letech, je daleko starší.

Slovo „homofobie“, tak jak jej známe dnes, poprvé použil americký psycholog George Weinberg v roce 1972, když jej definoval jako medicínskou fobii – tedy strach z něčeho. Přesná definice tehdejší homofobie zněla:

„Strach z homosexuálů spojený se strachem z nákazy a strachem z oslabení hodnot, za něž se bojovalo – domova a rodiny. Byl to náboženský strach a projevoval se tak, jak je u strachu obvyklé – velkou brutalitou.“

Mezinárodní den boje proti homofobii

Slovo homofobie možná používají více homosexuálové, než samotní heterosexuálové. Důvod je ale prostý – pro homosexuály má daleko větší význam.

Když byla 17. 05. 1990 homosexualita vyňata z Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace, spousta gayů po celém světě oslavovala.

Přiznaní gayové se mohli cítit ještě volněji a svobodněji. A ti, kteří se do té doby neodvážili s pravdou vyjít ven, měli alespoň další důvod k zamyšlení, jestli je dobré sebe samotného zapírat.

Od roku 1990 uběhla dvě desetiletí. V časové ose lidstva je to neuvěřitelně krátká doba. A přesně tak krátkou dobu mají nejen homosexuálové k tomu, aby majoritní společnosti vysvětlili, že jsme naprosto normální jedinci, kterých se není třeba bát.

Evropský parlament proto v roce 2006 prohlásil den 17. 05. za Mezinárodní den boje proti homofobii, čímž dodal spoustě homosexuálů odvahu a sílu k tomu, aby se domáhali svých práv. Ale nejen to.

Evropský parlament tím vyslal signál všem členským zemím EU, aby:

• zajistily ochranu homosexuálních a transsexuálních osob „před homofobními nenávistnými výroky a násilím“
• a aby „důrazně odsoudily homofobní nenávistné výroky nebo vybízení k nenávisti a násilí, a zajistily, aby byla v praxi respektována svoboda projevu“
• a také „zvýšily úsilí v boji proti homofobii prostřednictvím vzdělání – jako jsou kampaně proti homofobii“.

Na chvíli se ještě vraťme k 90. létům minulého století. Už v té době se otevřela otázka ohledně registrovaného partnerství.

Politická vůle se našla až 01. 06. 2006, kdy začalo v Česku platit registrované partnerství. Tedy 16 let po tom, co byla homosexualita nadobro smazána ze seznamu nemocí. A v téže roce, kdy vznikl Mezinárodní den boje proti homofobii.

Útoky na homosexuály

Zastavme se u zločinů z nenávisti, což je označení pro trestný čin, který byl motivován na základě nesnášenlivosti či předsudkům vůči skupině osob, identifikované na základě rasy, víry, pohlaví, národnostní či etnické příslušnosti a také sexuální orientace.

Česká legislativa nerozlišuje zločiny spáchané z nenávisti k osobám s jinou sexuální orientací, neexistují proto žádné statistiky, ze kterých bychom zjistili přesný počet takto motivovaných trestných činů.

Ale jen pro zajímavost statistika z USA za rok 2008. Dle údajů FBI činí homofobní zločiny z nenávisti téměř 22 % z celkového počtu zločinů z nenávisti. Jinými slovy, každý čtvrtý takový zločin je veden kvůli odlišné sexuální orientaci.

Vznik homofobie, aneb je homofob nešťastný gay?

Když už se nám po celé Zemi vytváří homofobie, nabízí se otázka, kde vlastně vznikla. I tímto se zabývají vědci, zatím ale nabídli pouze obecná vysvětlení.

Skupinka amerických vědců se v časopise Journal of Abnormal Psychology zamyslela nad variantou, že u jisté části mužských homofobů můžeme nalézt vlastní potlačenou homosexulitu, se kterou se nedokázali vyrovnat.

Zde se nabízí paralela s příslovím „zloděj křičí, chyťte zloděje“, neboli že největší homofobové jsou gayové, kteří se s tím ještě nedokázali poprat.

Další teorie kořeny homofobie hledá v kultuře společnosti, vycházející z konzervatismu či strach z destabilizace či demoralizace společnosti. I proto lze především u starších osob slyšet věty „kam ten svět spěje“. 

Homofobie a šikana na školách

Homofobní chování lze nalézt už i ve školních lavicích. I když může být nevinná, je nebezpečnější, než se na první pohled zdá.

Rada vlády pro lidská práva proto začátkem roku 2010 připravila publikaci „Homofobie v žákovských kolektivech“ s podtitulem „Homofobní obtěžování a šikana na základních a středních školách – jak se projevuje a jak se proti ní bránit“.

Kdybyste si chtěli publikaci přečíst, naleznete ji zdarma ke stažení na stránkách Ministerstva.

Homofobní chování je odsouzeníhodné

Každá moderní společnost, která ctí lidské hodnoty a je postavena na rozumných zákonech, by měla homofobní chování odsoudit. 

Zdroj: cs.wikipedia.org, Foto: Jan Dvořák, Zdenka Týcová, kittyroara, Flickr, Creative Commons, gpaumier, Flickr, Creative Commons, gpaumier, Flickr, Creative Commons