Renato Salerno: Můj kluk to musí umět jako v pornu!

22letý Renato Salerno (Renato) se narodil v Krkonoších, vystudoval Cestovní ruch ve Dvoře Králové, a už od mala je kolem něj pořádně rušno. Miluje showbyznys, je mu blízký modeling a moderoval pořady jak v rádiu, tak i v televizi.

Prozraď nám něco o svém mediálním působení

V životě jsem chtěl vždy dělat pouze věci, které mě naplňovaly a dokázal jsem k nim využít jen svoje předpoklady a přednosti, to se snažím dělat i doposud. Ti se sloní pamětí si jistě budou pamatovat z loňského roku moje působení na jednom pražském tanečním rádiu, kde jsem moderoval své dva vlastní pořady, jeden pro LGBT komunitu a druhý o showbyznysu, kam jsem si zval i VIP z českého rybníčku. 

V závislosti na tom jsem také docházel do zaniklé televize Pětka, a jako mediální expert komentovat v pořadu Bulvárek zejména zahraniční dění.

Příležitostně dělám práci modela, štěky typu přehlídky, katalogy, malé role ve videoklipech nebo v reklamách. Určitě jste mohli vidět nějaké moje fotky v plavkách nebo spodním prádle, často kvůli tomu musím vysvětlovat, proč se tak „ochotně“ svlékám.

Foto: Matěj Hlavatý

Takže ti svlékání nevadí?

Když se svlékají lidi, kteří si to nemůžou dovolit, tak proč ne já? Zvlášť když vím, že se hlavně tomu mladšímu segmentu gayů líbím, být sexy není hřích, je to věc, se kterou se narodíte, ale rozhodně se to nedá naučit.

Řekni nám něco o svém klipu

Momentálně jsem začal dělat hudbu, kde se snažím zkombinovat všechny své kvality. Zatím nezávisle, bez upsání jakémukoliv vydavatelství. První song, který měl premiéru spolu s mým interview v živém vysílání TV Relax, nese název „You Got Me Running“.

Písnička, kterou nahrála v roce 1989 zpěvačka Sima, se samplem v refrénu od Lennyho Williamse, poté to předělala roku 1991 Sabrina a právě její verzi jsme přemasterovali a nakopli basy.

Kde vidíš svoji budoucnost?

V budoucnu bych se tedy rád věnoval hlavně hudbě, vystupování a moderování v televizi. Na jaře bych se měl stát součástí jednoho projektu veřejnoprávní televize a doufám, že mě tahle příležitost někam posune a dostanu se tím do širšího povědomí lidí.

Čemu se chceš vyhnout?

Kam bych se rozhodně nechtěl ubírat, je někam, kde by moje kreativní a zábavná osobnost trpěla. Pro příklad obezřetnosti, když jste mladí a díky tomu jak vypadáte, vykukujete z davu, tak vám chodí nabídky všelijakého typu, já například hned po maturitě musel půl roku odmítat vytrvalé nabídky na účinkování známé společnosti produkující gay pornofilmy v USA.

Takže co radíš?

Důležité je neupsat se ďáblovi kvůli penězům, myslet dopředu a snažit se jít za tím, co nás baví.

Studuješ?

Po střední škole jsem nastoupil na Karlovu Univerzitu a Fakultu Humanitních Studií, odtamtud jsem utekl na soukromou univerzitu a obor Audiovizuální komunikaci a tvorbu, kde jsem byl nucen, vzhledem k nepříjemným okolnostem v soukromém životě, studium přerušit.

Jestli se k tomu vrátím, tak až příští rok. Rád bych, nikdo při vysokoškolském studiu určitě tolik nevyrušuje jako já, a ti profesoři by to tam s těmi beránky měli příliš snadné. Navíc, nebudu lhát, že se mi po spolužácích a hodinách s uměním, rétorikou a divadlem opravdu stýská.

Po studiu mám v plánu rozhodně budování svojí kariéry, tak abych získal stoprocentní finanční nezávislost, a žádná nečekaná situace mě nezaskočila.

Foto: Klára Kotzová

Čeho bys chtěl v životě dosáhnout?

V životě bych určitě rád vydal jedno úspěšné hudební album, za kterým by stála velká produkce, kvalitní videoklipy a hlavně moje silná touha bavit lidi a předávání pozitivní energie.

Do třiceti let bych chtěl mít rozhodně také svůj vlastní televizní pořad, ideální start by pro mě byl v retro hitparádě prokládané reportážemi a skončit bych chtěl u pravidelné „late night talk show“.

Kdo je tvůj vzor a inspirace?

Mým vzorem co se týče hudby je určitě Madonna, neskutečný dříč a člověk, který toho dokázal opravdu maximum, pak je to italská zpěvačka Sabrina. Její hit „Boys Boys Boys“ je moje hymna, která hraje kamkoliv má noha vstoupí. Její sex-appeal se neztratil ani po čtyřicítce.

Považuji ji i za největší gay ikonu, byla prostě první, dodnes bojuje za práva gayů a naši rovnost a všem ostatním gay ikonám vydláždila cestu.

Moderátorským vzorem pro mě je a vždycky bude Tereza Pergnerová, která si dokázala získat lidi tím, že nešla na trh jenom se sebou, ale i se svým srdcem a osobností, kterou si lidi zamilovali. Já také rozhodně sázím na otevřenost a upřímnost, lidi nejsou hloupí a poznají, když na ně něco hrajete.

Jak relaxuješ a jakým způsobem dobíjíš energii?

Nejlepší relax je pro mě určitě zmiňovaná rychlá jízda v pořádném autě a taky stoprocentně sex, který ale musí být z lásky a s nábojem totální vášně.

Mojí velkou vášní je řízení auta, takže ze všeho nejradši naložím auto kamarády ze střední, volume dáme na maximum a jedem na výlet. Když jezdím sám, tak velmi rychle, ale zase opatrně, nové auto se dá koupit, ale nový tělo a život už ne.

Moc rád ve volném čase sleduju filmy, ať už doma nebo v kině, snažím se pumpovat svaly ve fitnessu a udržet si takovou postavu, jakou mám a samozřejmě když účet nabízí větší využití, tak rád cestuju hlavně po Evropě!

Příští rok v dubnu plánuju výlet za kulturou do Osla, měl by tam být obrovský koncert hvězd z 80. let, všichni umělci, které miluju a jsou pro mě zároveň velkou inspirací, třeba kapela Bananarama, Samantha Fox anebo Rick Astley.

Kdy sis poprvé uvědomil, že jsi na kluky?

Podle mě jsem z těch uvědomělých kluků, kteří se s tím narodili a pak kolem toho 16. roku experimentujete i s holkami, abyste se utvrdili v tom, že to jsou právě kluci, kteří vás dokážou uspokojit, a se kterými chcete žít.

Nikdy jsem se nikomu nemusel přiznávat vyjma svojí rodiny, nikdy jsem se nemusel chovat tak, že jsem musel něco skrývat, nebo něco předstírat. Rodiče to na vás samozřejmě poznají, přiznání proběhlo o jedněch letních prázdninách, šlo to hladce, postupně jsem to řekl i dalším, jejich reakce byla přívětivá, jelikož jsou to inteligentní lidé a já vím, proč je mám rád.

S mámou jsme si sedli na gauč, já ji chytil za ruce a řekl jsem jí to do očí, tátovi jsem nalil whisky a přiznání proběhlo u sklenky, jsem jejich syn, kterého milují, takže to vzali pozitivně.

Rodina mě má ráda, někteří jsou zvědaví, s kým chodím, některé stále zajímá, jestli jsem si to nerozmyslel, ale ptají se spíše s humorem. Berou mě jako člena rodiny, který ví, co chce, mají respekt za to, že jsem se dokázal otevřít a přiznat se.

Co tě přimělo jít s „pravdou ven“?

Moje sebejistota a upřímnost. Ve chvíli, kdy se se svými rodiči nemůžete bavit o všem na rovinu, stavíte mezi sebe zeď, to jsem nechtěl dopustit a chtěl jsem mít pořád čistý štít, z toho důvodu došlo naprosto spontánně na coming-out.

Jak berou tvoji homosexualitu kamarádi?

Berou to jako naprosto normální věc, však láska je láska. Když „choděj kluci s klukama, holky s holkama“.

Častokrát díky tomu, že se bavím hlavně s heterosexuálními lidmi, čelím otázkám na tělo, kteří se oni kolikrát bojí i pokládat, ale já je naprosto odzbrojuji svými odpověďmi. Několikrát už jsem měl sedánek, kde jsem jim udělal sexuální osvětu a výchovu, jak to chodí mezi kluky.

Poprvé jsem takhle detailně vyprávěl na střední svým třídním blondýnám na obědu v hotelu Central, kam jsme pravidelně chodili. Protáhlo se nám to o půl hodinky do účetnictví, jak jsme se u toho rozvášnili, ale to nevadí, učitelka tehdy stejně chodila vždy na posledních deset minut z hodiny.

Když jsi to poprvé řekl, cos cítil?

Když se poprvé přiznáte, hlavně rodičům, cítíte obrovskou úlevu, zvláště, když to tak kladně přijmou. Utvrdíte se v tom, že máte opravdu silnou podporu a zmizí ve vás jakékoliv náznaky nejistoty.

Měl jsi nějaké problémy po coming outu?

Rozhodně nic vážného, akorát moji prarodiče mi radili ostříhat si vlasy, neprovokovat tolik okolí, mysleli to dobře, ale moje rebelství do země nikdo nikdy nezadupe, a když ta snaha u někoho je, stejně neuspěje, mě nejde předělat, mám svojí hlavu a vždycky jsem měl.

Paradoxně lidé, kteří nesouhlasili s homosexualitou, mě brali jako výjimku, kterou milují. Kdo může říct, že přestože je gay, byl král na střední škole, král maturitního plesu, bavil se se všemi ve třídě do jednoho, s nikým neměl problém a dokonce se kamarádil i s dvěma učitelkami z našeho profesorského sboru? Jako z amerického filmu pro teenagery? U mě to byla realita.

Máš tajemství?

Moje velké tajemství je ale také v tom, že se sám neberu příliš vážně.

Foto: Kateřina Csoka, Renato a Dominika Myslivcová

Co bys poradil klukům, kteří jsou ve stejné situaci, jako jsi byl ty?

Pokud v sobě cítí, že mají v rodině podporu a tolerantní lidi, rozhodně by měli přiznat barvu, pokud jsou smíření sami se sebou. Ten pocit, kdy se přiznáte a víte, že vás rodina nezavrhla a stále miluje, je nepopsatelný, a členové vaší rodiny jako lidi v hodnotách hodně stoupnou.

V čem tě tvoje orientace omezuje?

Mě konkrétně v ničem, je možné se domnívat, že mě orientace omezuje kariérně, ale to nejde, jako kluci se nemůžeme srovnávat s modelkami, kterým začíná startovací plocha v 18 letech, v televizi je přijmou s otevřenou náručí, ale po třicítce putují stejně tak jako pořady do archivu.

Kluci jsou ale na tom většinou jinak…

My dospíváme pomaleji. I osobnostně, nejproduktivnější a nejatraktivnější pro média začínají být muži po 25. roku svého života a kariérně, jak můžeme vidět, jsou pánové v Česku na vrcholu právě po třicítce nebo i po 40. roku svého života. Tohle je důležité si uvědomit.

Foto: Oliwye Soukupová

Dal bys klukovi pusu na tramvajové zastávce plné lidí?

Když by to byl kluk, kterého bych miloval, tak bych mu pusu určitě dal, já z ničeho strach nemám, nemyslím si, že by pusa dvou kluků byla nějaký zločin a jen ať se kluci na veřejnosti líbají víc, homosexualita je u některých lidí pořád velký problém a je potřeba z toho udělat naprosto normální věc.

Máš více kamarádů mezi gayi nebo heterosexuály?

Nevím, čím to je, ale když se kamarádím s gayi, cítím tam nějakou propast. Nedokážu se těm lidem tolik otevřít. Se spoustou z nich neumím ani najít společnou řeč, jsem prostě jiný než většina. Samozřejmě se mezi gayi našli i tací „kamarádi“, kteří mě chtěli do postele, což není nic pro mě. Mezi gayi napočítám skutečné kamarády na jedné ruce.

Jak vnímáš českou gay scénu?

V československé gay scéně tečou malý prachy, potřebovalo by to tu zvednout úroveň.

Jací kluci se ti líbí?

Rozhodně se mi nelíbí takoví, jako si většina myslí. Nepotřebuji kluka s Lamborghini, ani s limuzínou a nemusí mít postavu jako rugby hráč. Mně se líbí normální vysportovaní boys, které jejich rodina slušně vychovala, rozhodně musíme mít společné zájmy, měl by být vtipný a v sexu to musí umět jako v pornu.

Co je ta nejvíc gay věc, kterou jsi udělal?

Určitě letní striptýz do plavek před mými heterosexuálními kamarády, kteří mě k tomu vyburcovali, a bylo to nejvíc gay z toho důvodu, že ten song, na který jsem se jim svlíkal, byl G.T.O. od Sinitty.

Jakou nejvíc gay věc jsi kdy dostal?

Žádnou takovou věc si nevybavuju, spíš jsem si pár gay věcí koupil – například trička s nemravně velkými výstřihy, kdy máte celý kozy až na bradavky venku.

Jakou nejvíc gay věc by sis přál?

Vyznání lásky od kluka na veřejnosti, ať vím, že to myslí vážně a nekecá.

Jak vnímáš internetové seznamování?

Velmi kladně, díky internetu vás může oslovit člověk, který k tomu osobně nemá odvahu, nebo si může myslet, že byste o něho neměli absolutní zájem, což nemusí být pravda. Jestli to začne jiskřit, to už závisí na osobním setkání.

Souhlasíš s registrovaným partnerstvím/sňatky?

Osobně jsem maximálně nakloněn plnohodnotnému sňatku pro gaye, když už je člověk naplno zamilovaný, tak si přeje určitě krásnou svatbu s rodinou, přáteli a ne nějakou registraci.

Foto: Matěj Hlavatý

A adopcí dětí?

A co se týká dětí, jsem pro adopci u těch párů, kteří doloží reference jak osobní, tak finanční, že budou vhodnými rodiči. Já sám si na děti rozhodně netroufnu do té doby, dokud jim nebudu moci poskytnout vše, co potřebují ke kvalitnímu startu do života.

Zaujal tě Prague Pride?

Prague Pride mě zaujal tím, jaký vzbuzuje zájem médií a jaké diskuze vyvolává u naší české veřejnosti. Vnímám jej pozitivně, jen si nemyslím, že to mělo být bráno na sto procent jako maškarní průvod, někteří lidé si to kvůli tomu mohou vykládat špatně. Nakonec ale překvapivě zjistíme, že žijeme v docela slušně tolerantní zemi.

Kdybys teď mohl změnit tři věci, které by to byly?

Zařídit zdraví a nesmrtelnost sobě a lidem, který mám nejradši. Rád bych natolik pevnou vůli, že bych už nikdy nevypil ani trošku alkoholu. Hodila by se mi samozřejmě i naprostá finanční nezávislost.