Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 

PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Zapomněl jsi heslo?
Onload

Zpověď: Byli jsme zamilovaní, ale přišel jeden karambol a zničilo nám to životy

Jmenuji se Tadeáš. S Pepou jsme spolu začali žít někdy kolem mých pětadvaceti. Byl o rok starší, už jsme byli vylítaní. Neměli potřebu utíkat, ale chtěli jsme už s někým žít a mít plnohodnotný vztah. Netrávili jsme společné večery po barech, ale hezky doma v teple u sledování filmů. Když jsme chtěli vidět přátele, zvali jsme je do našeho bytu a užívali si hezký večer doma. Netáhlo nás to mezi lidi, chtěli jsme být spolu a tohle nechat mladším.

Začalo nám to ale chybět. Já byl dříve ten, který nebyl moc zvyklý chodit do barů a na diskotéky, ale Pepa takto žil a začalo se mu stýskat po nočním životě. Pouštěl jsem ho samotného, věřil jsem mu. Nevracel se domů opilý a další den normálně fungoval, poté třeba měsíc nikam nešel a byl zase jen se mnou. Přemluvil mne k tomu, abychom jednou zase vyrazili spolu. Měla se konat velká párty u nás ve městě a chtěl tam hrozně jít. Souhlasil jsem a řekl si, že to pro jednou přežiju.

Hudba byla hrozná a lidé byli taky zvláštní, ale viděl jsem, jak se Pepa baví a těšilo mě, že je spokojený. „Hele, pojď se mnou ven“. Šel jsem samozřejmě, proč by také ne. „Dej si tohle a užiješ si to. Uvidíš, jen si to trošku šňupneš a vypadneme z toho stereotypu“. Nikdy jsem nekouřil, ani nepil alkohol, ale když jsem viděl, jak ostatní jsou bez starostní, chtěl jsem být také. Navíc když mi můj kluk řekl, že se nemám čeho bát, tak jsem si řekl, že to pro jednou to zkusím.

Začalo se to opakovat, líbilo se mi to. Chodili jsme za zábavou ze začátku jednou za měsíc, pak jsme ale začali chodit každý týden. Vždy jsme si něco dali. Užili jsme si večera, pak normálně opět fungovali. Jenže začali jsme společně chtít víc. Byl to jen malinký krůček k tomu stát se závislým a my tomu bohužel nemohli odolat.

Začali jsme brát každý den. Oba jsme přišli o práci a o byt, jelikož jsme neměli na jeho placení. Zajímalo nás jen to, kde vezmeme peníze na další dávku, abychom byli spokojení. Začali jsme krást. Dokonce i vlastní rodině a přátelům. Nešlo z toho ven, nepoznával jsem sám sebe. Býval jsem dobrý student a v práci jsem měl jen ty nejlepší výsledky. Nezajímalo mě nic, jen droga. Když už to trvalo přes rok a všichni věděli, jak na tom jsme, tak nás rodiče doslova donutili k tomu, abychom nastoupili na léčení.

Z léčebny jsme utíkali, abychom mohli brát a být spolu. Chyběl mi každou minutu. Když jsem byl bez něj, nedalo se to vydržet. Když jsem nastoupil pátou léčbu, věděl jsem, že bude úspěšná. Pepa vypadal jako troska, doslova jako chodící mrtvola. Trvalo mi to pět let, než jsem se z toho dostal úplně.

Z léčebny jsem vyšel dřív než on. Čekal jsem na něj, věděl jsem, že to zvládne. Byl to těžký návrat do reality, hledání práce, domova. Podařilo se to oběma. Drželi jsme se dlouho od sebe, ale naše cesty se opět zkřížily a my začali tvořit zase pár. Tentokrát bez drog a věcí kolem. Na drogy si vzpomeneme, to určitě, ale díky nim nám toho dost uteklo a ne vše funguje tak, jak má. Je to už deset let, držíme se a stále jsme spolu.

Titulní foto: © Depositphotos.com/sharpshutter

Autor článku žije realitou, miluje skutečné příběhy a jeho velkým snem je napsání vlastní knihy.
Onload

9 názorů ke článku

07. 10. 2015 v 09:09On-line colombo  (96/192/90)
V jejich letech už člověk velmi dobře ví, co je dobré a co škodí. Takových jsou bohužel tisíce, jednoznačně vnitřně slabší jedinci. U takových moje lítost nemá místo.
Souhlasím - 10   •  Nesouhlasím - 4  Nahlásit
07. 10. 2015 v 11:59Off-line Silva  (18/176/58)
Tohle měl bejt pokus o co? :D
Souhlasím - 6   •  Nesouhlasím - 2  Nahlásit
07. 10. 2015 v 12:41Off-line Tycz  (38/180/72)
I narkoman je pořád člověk.
Je třeba na něj působit, i když to dá strašnou námahu.
Ale pokud se podaří ho z toho vyvléct, je to pak odměna na celý život i pro toho zachránce!

*Vnitřně slabý jedinec se takto narodil. Příroda mu dala do vínku jen to málo, co v hlavě má. To ale nemůže znamenat, že je to nějaký plebs, i když je jeho jednání hrozné. Je třeba na něj působit. Když už zbytečně, tak alespoň proto, aby nemohl ublížovat druhým.
M.T.
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 2  Nahlásit
07. 10. 2015 v 15:28Off-line neverici  (35/165/78)
to je kravina... vytvorit si patologickou závislot v jejich věku...to nebyli moc inteligentní
Souhlasím - 4   •  Nesouhlasím - 2  Nahlásit
07. 10. 2015 v 16:39Off-line Sonicboom  (54/173/-)
Ruďoch Kolombo zas plká...Tady nejsi v partaji, aby ti lidi tleskali i za blbosti..Soudruhu.
07. 10. 2015 v 21:36Off-line johnj  (33/186/82)
colombo sice zase plká, ale pravdivě. Ve víc jak 25 letech začít z nudy fetovat je fakt dost slabé...
08. 10. 2015 v 15:11Off-line neverici  (35/165/78)
mne spíš příde uplně divné že to někdo vyprodukuje jako práci...a ještě tím tráví čas...
09. 10. 2015 v 00:04Off-line MilesAway  (22/175/72)
Na tohle musí být člověk vážně duševní socka.. I osoba s minimální znalostí drog snad musí poznat, když s tím začíná mít problém a pokud si v tu chvíli neřekne "DOST", tak nemá vůbec žádný pud sebezáchovy.. smutné. :-P
09. 10. 2015 v 00:55Off-line MilesAway  (22/175/72)
Nehledě na to, že.. "drogy jsou špatné, ánoo?" :-D
Přihlaš se a okomentuj článek. Ještě nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
Onload
OnloadOnload
Copyright 2011–2017 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Vytvořili: Zdeněk Večeřa a  Michal Kutňák,  design: Lukáš Churý
Onload