Miroslav Hlavatý: Jsem rád, že někteří gayové nepodceňují riziko HIV
Při rozhovoru s Miroslavem Hlavatým jsme se zeptali na různé věci z oblasti problematiky HIV/AIDS. Přinášíme vám odpovědi odborníka.
Co to vlastně HIV a následně AIDS je? Můžete nám to v krátkosti popsat?
Opravdu jen několika slovy: HIV infekci způsobuje vir, který napadá v lidském těle imunitní systém. AIDS je posledním stádiem HIV infekce.
Myslíte si, že je osvěta problematiky HIV/AIDS u nás dostatečná?
Většina obyvatel, kteří mají zájem si najít informace o HIV/AIDS, má možnost se k těmto informacím dostat, ale na to se nedá spoléhat. Je proto nutné stále v prevenci pracovat a nepolevovat – opakování je matka moudrosti a čím více se bude o HIV mluvit, tím více lidí pochopí nutnost se k tomuto celosvětovému problému postavit čelem, záleží jen na každém z nás.
Miroslav Hlavatý
Ze statistik ČSAP víme, že se počet nakažených HIV minulý rok o dost navýšil. Mohl byste nám upřesnit tato alarmující čísla?
Na zpracování výstupních dat Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS pracuji již přes deset let. Moji snahou je převádět tyto údaje do „lidsky“ srozumitelných grafů, které potom rozesíláme do škol a našim kolegům a přátelům.
Známe data za rok 2014 a ty nám ukazují, že ČR má od počátku monitorování HIV/AIDS u nás, to je od roku 1985, celkem 2 354 HIV pozitivních lidí, z tohoto počtu je již v poslední fázi HIV infekce, tedy v onemocnění AIDS, 426 lidí a na AIDS již u nás zemřelo 225 lidí. Rok 2014 je černým rokem v historii monitorování HIV/AIDS u nás – zvýšil se počet obětí a narodilo se nám HIV pozitivní dítě.
V rozhovoru pro iDnes jste uvedl, že sice největší počet nakažených se ukazuje u homosexuálů, ale také, že právě tato minorita se nechává nejvíce testovat. Nechtěl byste to trochu rozvést?
Ano, to je pravda. Kdysi, ještě za mého působení v Domě světla jsme v rámci AIDS poradny vedené MUDr. Ivo Procházkou, CSc. provedli každý rok cca 4 000 odběrů k testování na HIV infekci. Z toho počtu bylo zhruba 900 gayů. Jsem velice rád, že někteří gayové nepodceňují riziko HIV a že na testy chodí.
Na druhou stranu je pravda, že existuje většina gayů (omlouvám se, že nepoužívám moderní výraz MSM – muži mající sex s muži), kteří na testu na HIV ještě v životě ani jednou nebyli. Každý člověk, který neví, že je HIV pozitivní, nevědomky šíří HIV mezi své sexuální partnery a partnerky.
Čím více přibývá diagnostikovaných případů, tím více přibývá počet lidí, kteří o své diagnóze nevědí. A pro nás všechny je větší pravděpodobnost, že se s takovým člověkem ve svém sexuálním životě můžeme setkat.
Jaké nejčastější otázky Vám lidé pokládají ohledně HIV/ADIS?
Převažuje otázka, kde se dá po ČR testovat na HIV infekci. Dále jaké je riziko při orálním sexu, análním sexu, příznaky HIV, obavy z nalezené injekční jehly.
Co považujete za největší mýtus o HIV/AIDS?
Šíření HIV podáním ruky, bodnutí komárem, sáhnutím na kliku. Několikrát jsem zažil, že nám lidi na kliku odběrové ambulance nejdříve položili svůj svetr nebo kabát a potom teprve na kliku sáhli. To že měli desítky a stovky nechráněných pohlavních styků, to jim nebezpečné nepřipadalo, ale z kliky v ambulanci šel strach.
Několik organizací zabývajících se prevencí a problematikou HIV/AIDS se vyjádřilo, že dotace a celkově vynaložené finanční prostředky na tuto problematiku se stále více krátí. Jaký je váš pohled na věc?
Ono není vše o penězích, ale bez nich se dělá prevence velice těžko. Po několik let dává MZ ČR na prevenci a boj proti AIDS 3 milióny korun na rok, ty jsou určené pro nevládní organizace a státní sektor. S takovou částkou se velká díra do světa neudělá. S porovnáním finanční náročností na léčbu lidí infikovaných HIV je to kapka v moři. Po mém posledním jednání dne 1. prosince 2014 na MZ ČR došlo k navýšení na rok 2015 na 6 miliónů korun. Jsem moc rád, že jsem pomohl k tomuto kroku.
Věřím, že tyto peníze zvýší počet organizací, které se budou na prevenci a boji proti AIDS podílet. Pamatuji časy, kdy existovalo Fórum nevládních neziskových organizací pracujících v této problematice a tehdy bylo organizací okolo 25. Dnes jich MZ ČR podporuje jen pár, dají se spočítat na prstech jedné ruky.
Sledujete pokroky ve výzkumu HIV? Zaujalo Vás něco v poslední době?
Pracuji v problematice AIDS od roku 1997 a každý den sleduji novinky v této oblasti. V roce 1997 se říkalo, že do 5 let má svět vakcínu a lék, těch 5 let se otočilo již několikrát a stále svět nezná vakcínu, která by zabránila vstupu HIV do našeho těla a svět nemá finální lék, který by odstranil anebo nadobro zabránil množení viru v těle.
Jsem rád, že na celém světě jsou lidé, jako byl náš pan profesor Holý, kterému vděčíme za nové léky, které snižují rozvoj aktivit HIV. Stále věřím, že jednou zahřmí z čistého nebe a naše sny se vyplní. Těším se z každého nového léku, který pomůže v boji s HIV. Tyto nové léky jsou nutné pro případ, že dosavadní léčba, díky rezistenci viru, přestává být účinná.
Co si myslíte o „rychlotestech“ na HIV, které jsou u nás volně k prodeji, jsou výsledky z nich relevantní?
Tady jsem základním odpůrcem těchto testů. V ČR není v prodeji žádný test, který by patřil do rukou žadateli o test. Každý test je určený k zpracování zdravotnímu pracovníkovi. Chápu psychický stav, každého, kdo se rozhodne pro test na HIV infekci, nejhorší je dlouhé čekání na výsledek. Sám jsem si mohl na sobě ověřit, co to udělá s psychikou, když čekáte na výsledek testu.
Dle mých zkušeností je jediným spolehlivým testem klasický krevní test zpracovaný v akreditovaných laboratořích, který je proveden v době potřebné pro spolehlivý výsledek, to jsou ony 2-3 měsíce od posledního rizika. Já bych nikdy nepodstoupil test, který mi nedá spolehlivý výsledek, na který se mohu, za dodržení všech podmínek pro provedení onoho testu, spolehnout.
Před pár dny jsem hovořil s kolegyní, která v problematice AIDS pracuje také řadu let. Ptala se mě, jakým způsobem jsme v Evropském týdnu testování HIV 2014 testovali. Má odpověď byla, klasickým odběrem plné krve z loketní jamky a testem v akreditované laboratoři. Ona vyprávěla, že kdysi, když ještě její organizace měla dostatek finančních prostředků, tak ve svém okolí testovaly také tak. Výsledkem bylo diagnostikování nových infekcí HIV, syfilis, chlamydií a hepatitid. Nyní tam řadu let provádí jiná organizace rychlotestování a záchyty žádné nejsou. Já bych cestu rychlotestování „ve své“ AIDS poradně nikdy nezvolil.
Titulní foto: © Depositphotos.com/Wavebreakmedia
4 názory ke článku
Musím se ohradit i za pana Hlavatého, kterého osobně a již dlouhá léta znám díky společné spolupráci a proto si mohu dovolit tvrdit, že u nás je jen málo lidí mimo zdravotnický systém, kteří by se problematice prevence HIV/AIDS věnovali tak dlouhodobě, cíleně a s takovým zápalem. Obviňovat jej z nějakého lobbingu je prostě úplně mimo. Je směšné si myslet, že by kdokoliv, kdo se problematice HIV/AIDS věnuje, to dělal proto, aby nějaká neziskovka získala další dotace a měla tak důvod k existenci... (Jen tak mimochodem: pan Hlavatý nevystupuje za ČSAP už několik let, ale to je jen detail - tu společnost léta vedl, ale časy se mění, nyní pracuje pro jinou neziskovku ve stejné oblasti - Red Ribbon a ta podle vás neexistující kolegyně bude s největší pravděpodobností zcela reálně existující zástupce jiné neziskovky - R-R)
Z Vašich komentářů je patrné, že problematice v podstatě nerozumíte a naopak právě Vaše komentáře působí jako lobbing ve prospěch těch vámi uváděných testů. Jak můžete argumentovat vlastnostmi těch testů tím, že odkážete na stránku, jejímž cílem je tyhle testy propagovat. A kde jsou na těch stránkách ti doktoři, kteří "s nimi nemají problém". Vidím tam jen MUDr. Uzla, který, při vší úctě k němu, bude propagovat cokoli, když mu za to zaplatí, ale neznamená to, že takové testy opravdu podporuje. Faktem ale je, že - jak říká i pan Hlavatý - u nás nejsou schváleny žádné HIV testy k domácímu použití a pokud o nich mluvíte jako o domácích rychlotestech, pak se hluboce mýlíte. Nejsou totiž určeny k domácímu testování, jsou určeny k použití ve zdravotnických zařízeních jako určitý prvotní, řekněme "rychlý" test. Podobné testy k tzv. sebetestování jsou u nás dokonce zakázány - viz např http://www.hiv-testovani.cz/…i-testy.html. Nemluvě tedy o jejich ceně, když proti tomu postavím anonymní testování dostupné v každém kraji zdarma, často právě i díky těm neziskovkám, kterým připisujete ten lobbing. Troufám si tvrdit, že pokud se najde lékárna, kde někomu jen tak anonymně prodají podobný test, je to na žalobu, protože tam dle mého názoru došlo k porušení zákona.
I kdybych připustil, že někdo obětuje ty peníze, koupí si je a použije, určení diagnozy HIV není přeci jen o tom testu. Test má smysl až po určité době od rizika, jeho pozitivní výsledek se vždy ověřuje dalším, širším testem, po stanovení diagnozy musí následovat odborné poradenství jak z pohledu lékaře, tak psychologické a v neposlední řadě, každý, u koho je zjištěna HIV pozitivita, musí být zákonně řádně poučen (např. o tom, že vědomým šířením nemoci se dopouští trestného činu a vědomé je, pokud ví, že je nakažen) a toto poučení stvrzuje podpisem. Pokud bychom připustili, že si lidé budou dělat testy doma sami, tohle všechno se nedá zajistit. Píšete, že tyhle testy jsou absolutně anonymní. To ano, ale v tomto případě až moc. Bylo by jen na tom konkrétním člověku, jestli si to nechá pro sebe nebo si nechá udělat další, řádný krevní test. K čemu pak takový test? Abych věděl, že možná jsem ale taky možná nejsem právě dneska pozitivní? A co s těmi, kteří takovému testu uvěří a aniž by si to někde ověřovali, psychicky to neunesou?
Osobně doufám, že Vámi oblíbené testy se masově používat nezačnou - ne snad že by se jim nedalo věřit, to možná i ano, ale proto, jakou paseku může jejich nekontrolované používání způsobit v prevenci, v psychice a v životech těch, kdo by uvěřili, že takový test je lepší, než státem podporované preventivní testování, ať už je dělá KHS, nemocnice nebo neziskovky.
Česká společnost AIDS pomoc rozhodně nelobuje za zákaz používání rychlotestů a ani si nevyhrazuje či nesnaží se vyhradit si právo na exkluzivitu v oblasti testování na HIV v ČR, naopak. Již mnoho let je na webu ČSAP k dispozici seznam dalších míst, kde se dá v ČR na HIV testovat. Pracovníci AIDS poradny Domu světla - jak na lince, tak na internetu či při osobní návštěvě, zmiňují také jako jedno z možných míst testování obvodního (praktického, rodinného...) lékaře nebo jiné ordinace, např. venerologii apod. Zájemci o test se ale, zejména u praktických lékařů, ne vždy setkají s pochopením. Aby bylo testování na HIV dostupné co nejširšímu okruhu zájemců, otevřela ČSAP další testovací místo v Ostravě (kde na rozdíl od Prahy má tedy ČSAP již dvě testovací místa) a ve spolupráci z dalšími státními institucemi se jistě brzy podaří poskytovat testy na HIV i v dalších městech a regionech ČR. Seznam aktuálních (všech, nejen ČSAP) testovacích míst je k dispozici na www.hiv-testovani.cz, kde je seznam pravidelně aktualizován.
Sama ČSAP využívá rychlotesty při terénním testování, např. během prosincového týdne testování vypravila sanitku, ve které zdravotníci proškoleni přímo výrobcem testů prováděli testování právě pomocí zmiňovaných rychlotestů.
Spolehlivost nebo nespolehlivost současných rychlotestů opravdu nespočívá v nich samotných, ale v jejich "obsluze". Jde také o to, aby se test provedl ve správnou dobu - tedy ne dříve než za 3 měsíce od rizika (WHO) a aby se výsledek správně přečetl. Pro někoho je to možná jasná věc, ale mnoho lidí si zakoupí test v lékárně, přiložený návod si přečte letmo nebo vůbec a naprosto nerespektuje tzv. okénko, nebo další faktory, které mohou test ovlivnit. Ne zřídka se tedy stává, že si test zakoupí a provedou již několik dní po riziku. Vaše příměry k samovyšetření různých forem rakoviny jsou často liché, neboť a) se často jedná o vyšetření intimních částí těla, b) nejedná se o infekční onemocnění, které se úmyslně či nevědomě může šířit dál.
Jednoduše lze říci, že spolehlivý rychlotest je vhodný tam, kde laboratorní testování krve odebrané ze žíly není možné nebo je pravděpodobné, že by si klient nevyzvedl výsledek, tedy např. při testování v terénu. V ostatních případech ale postrádá smysl.
Vadí Vám, že pan Hlavatý (a já) odmítá použití rychlotestů k sebetestování. Argumentů může být řada a na každý argument se dá vymyslet jakýkoliv protiargumet, rozumný, méně rozumný či víceméně demagogický. Základním faktem ale zůstává, že použití těchto testů k sebetestování je u nás zakázáno a proto by se neměly prodávat v lékárnách. To není nějaký zlý úmysl nebo výmysl můj nebo pana Hlavatého. Stačí si přečíst vyjádření ministerstva zdravotnictví k této věci na odkazu, který jsem uvedl ve svém prvním komentu, ale to jste zřejmě nečetl (a hlavně si všimněte, proč se to nesmí, je to totiž obecný argument a nemá to nic společného právě s těmito testy).
Tyhle testy nejsou k takovému testování určeny už výrobcem, jsou totiž určeny k použití odborným a náležitě poučeným zdravotnickým personálem. Proč se třeba, podle Vaší logiky, neprodávají podobné testy třeba na žloutenku nebo jinou nemoc, u které se testuje krev?
Používáte argument, že ty testy zaručují úplnou anonymitu testovaného a současně pořád zdůrazňujete, že test Vám může udělat každý obvoďák. To si tedy trochu odporuje. Myslím, že většina lidí by s tímhle právě ke svému obvoďákovi nešla, a i kdyby ano, tak to určitě nebude anonymně. A častokrát nechtějí chodit ani do nemocnic, kde anonymita testu obvykle taky zachována nebývá. Takže naopak díky za to, že existují ty neziskovky, to Vámi nenáviděné ČSAP a další, které ty testy dělají, dělají je správně, anonymně a obvykle ještě zdarma. A jejich podíl na celkovém množství testů není malý. A snad si nemyslíte, že jsou za to testování nějak placení? Že by snad dostávali za každý test nějaký paušál a za odchyt nového případu prémie? Jinak si totiž nedovedu vysvětlit, co Vám na nich vadí.
Kdyby existovala nějaká síla těch neziskovek, aby dokázaly něco zásadního "prolobbovat", jak jim vyčítáte, bylo by to jen dobře a já bych jim jen držel palce.
A nakonec: Pan Hlavatý není ČSAP a ČSAP není pan Hlavatý. Znám ho od jeho počátků v ČSAP (ale tam už není) a cením si ho právě pro tu jeho urputnost, se kterou už přes 15 let bojuje se státem a lidskou omezeností a malostí o to, aby se tohle téma bralo víc vážně a "neřešilo se" jen v květnu a v prosinci. Není naštěstí už dávno jen jeden z mála, ale patří k těm "služebně" nejstarším u nás a jeho zkušenosti s celou problematikou jsou naprosto nesporné.
K ostatním Vašim argumentům a námitkám se ani vyjadřovat nebudu, za to ani nestojí. Myslím, že více už nemá smysl to řešit, rychlotesty jsou opravdu téměř bezvýznamný problém. V problematice HIV jsou jiné, důležitější problémy, které by se měly řešit. Takže další koment ode mě tu už nečekejte.
Ať se daří Vám i příteli a hlavně, ať se nikdy nedostanete do situace, kdy by se Vám hodila pomoc od nějaké "HIVneziskovky".
