Mladí gayové ve starověkém Řecku museli být pasivní, zralí muži naopak zastávali aktivní sexuální roli

Magazín › Gay › Mladí gayové ve starověkém Řecku museli být pasivní, zralí muži naopak zastávali aktivní sexuální roli 13. 06. 2015 / Autor: Hugo

V jednom z minulých článků jsme psali o spojitosti homosexuality a sparťanských bojovníků. Podívejme se nyní na to, jaký byl postoj k lásce vůči stejnému pohlaví v celém starověkém Řecku. Nejdříve však začněme úplně od prvopočátku.

Již v pravěkých jeskyních byly nalezeny malby, které vyobrazovaly kopulační pohyby mezi muži. Samozřejmě se v této době nedá hovořit o tom, že by dva muži spolu žili v jedné zařízené jeskyni jako životní pár. Lze se domnívat, že se jednalo o ritualizované chování, které mělo magický podtext, a tudíž mělo dopomoci při lovu zvěře.

Ve většině kmenových společenstev, která na planetě Zemi byla, byla homosexualita přijímána pozitivně, ale to z toho důvodu, že se jednalo o akt spojený s náboženstvím či již zmíněnými magickými obřady. Ale kdo ví, třeba už v pravěku nevnímali takové soužití jako něco atypického. Koneckonců žádné písemné doložky z této doby nejsou, takže usuzujeme jen podle obrázků v jeskyních.

Egypťané byli tolerantní

První významnou kulturou, kde nebyla homosexualita brána jen jako ritualizovaný obřad, je Egypt. Samozřejmě i zde měla spojitost také s náboženstvím. Například příběh boha pouště Sutecha. Ten se pokusil znásilnit boha nebe Hora. Egypťané však byli očividně velmi tolerantní kulturou a tak se zde homosexuální chování neodsuzovalo ani netrestalo. Ale zároveň také nebylo bráno jako běžný projev chování. Přistřižení křidýlek, jak se lidově říká, přišlo s Chamurabiho zákoníkem. V něm je uvedeno, že pokud se muž dopustí sexu s jiným mužem, bude uspán a proměněn v eunucha. Jinak řečeno – bude kastrován.

V Řecku měl sexuální vztah učitel se studentem

Tolik tedy prvopočátky „teplého“ chování. A jak to tedy bylo v samotném Řecku? O starověkém Řecku a homosexuálním chování slyšel, nebo četl, kdekdo. Ruku na srdce, nežilo by se nám lépe, kdyby si všechny státy dnešní civilizace vzaly příklad právě odsud? Řecko bylo více než tolerantní k mužům, kteří si rádi užili s jinými muži (stejně tak i k ženám). Odkazy na homosexualitu nacházíme prakticky ve všech nejdůležitějších literárních památkách.

Nejtypičtějším příkladem byl vztah mezi starším mužem a mladším hochem. Když měl třeba učitel sexuální vztah se svým studentem, bylo to společensky naprosto přijatelné. Nepíšeme však o případu pedofilie, nebo nedobrovolném sexu. Věková hranice byla vymezena mezi dvanáctým a osmnáctým rokem života. Pokud by docházelo k sexuálním kontaktům ještě před dvanáctým rokem, byl by starší muž potrestán smrtí.

Učitel zde představoval nejen zprostředkovatele vzdělání, ale i vůdce, prostředníka lásky a moudrosti mezi staršími a mladšími generacemi. Jednalo se o chlapce a jeho sociální ochranu. Kdo z nás si nevzpomene na dobu školních lavic, kdy se nám zalíbil učitel, či profesor? V takové situaci by jistě tuto sociální ochranu ráda přivítala většina z nás. Od žáka se však očekávala poslušnost, vytrvalost a nebojácnost. Pokud by zlobil, byl by tvrdě potrestán. Ale nemáme na mysli tvrdý trest, který by pro některé trestem nebyl. Tento vztah byl označován jako pederastie. Ta byla, stejně jako homosexualita, rozšířena po celém Řecku, i když se k nim jednotlivé městské státy stavěly odlišně. I v řecké mytologii se objevují zmínky o vztahu bohů ke stejnému pohlaví.

Svalnaté tělo jako ideál antické krásy

Sex muže s mužem byl poměrně častý, ale jednalo se spíše o vyjádření obdivu k mladému, svalnatému tělu jako ideálu antické krásy. O takovém ideálu (a nejen o tom antickém) jsme psali v dřívějším článku:

Historie homosexuality: Jaký byl ideál krásného muže?

Přátelství dvou inteligenčně podobných mužů bylo známkou postavení ve společnosti. Takové přátelství přeci nemohla nahradit láska k manželce, která nebyla jakožto žena tak vysoce společensky postavená a většinou ani tak vzdělaná. Navíc ženské tělo neodpovídalo tehdejšímu ideálu krásy. Další háček tkvěl v tom, že žena, která měla vysoké postavení, se s běžným občanem nikdy nesetkala. O domácnost se jí starali otroci, a když už si vyšla ven, tak jedině celá zahalená. Z toho vyplývá fakt, že když už by byla k mání žena z vyšších sociálních vrstev, díky její vycházkové róbě neměla moc příležitosti se seznámit. Nejspíše už tehdy se v Řecku řídili rčením „nekupuj zajíce v pytli.“ K mání tedy zůstávaly ženy s nižší vzdělaností a společností ne moc pochopeny, nebo muži. Ti byli naopak téměř automaticky nadřazeni nad ženami, nejen co se týče vzdělání.

Aktivní a pasivní sexuální role

V Řecku se muži, kteří měli mezi sebou sexuální vztah, také rozlišovali podle aktivní a pasivní role. Mladší z páru byl automaticky pasivní. A ten to měl také těžší i v dalších letech života. Pasivnímu muži byl jeho postoj přiřazován až do osmnácti let. Mezi osmnácti a pětadvaceti se muž v pasivní roli nepodíval do gymnázia. Nebyl pro společnost ještě dost pohlavně vyzrálý. Poněkud zvláštní podmínka pro přijetí na gympl.

Po 25. narozeninách již byl muž brán jako plně pohlavně dozrálý. A jako správný samec si musel otočit sexuální roli z pasivní na aktivní. Společnost pozitivně přijímala aktivního muže, k pasivnímu nahlížela spíše skrze prsty.

I když byly sexuální vztahy mezi muži společensky velmi akceptovány, byla nepsaná pravidla, podle kterých tyto vztahy fungovaly. Musely. Nikoho by ani nenapadlo zkusit jít proti nastavenému systému. Nám se mohou některá pravidla zdát zvláštní, ale když si vezmeme fakt, že tehdejší řecká společnost takovéto vztahy nebrala jako deviaci, nebo nemoc, mohli bychom si vzít velmi dobrý příklad z fungujícího a hlavně tolerantního systému. Mluvíme-li o homosexuálních vztazích.