Rusko odsoudilo prvního LGBT aktivistu. Ildar Dadin si odpyká 2,5 roku ve vězení
„Jsem Ildar Dadin, už 4 roky aktivně podporuji LGBTI komunitu a ruské hnutí za lidská práva, bohužel jsem ale první aktivista v Rusku, který byl za pokojné shromáždění odsouzen ke 2,5 letům vězení na základě nového zákona o veřejných shromážděních,“ cituje Amnesty International.
Aktivista Ildar Dadin byl 7. prosince 2015 odsouzen k třem letům vězení za „opakované porušování zákona o veřejných shromážděních“ (Článek 212.1 Trestního zákoníku Ruské federace).
Ildar Dadin se stal prvním člověkem odsouzeným na základě tohoto nově představeného článku v trestním zákoníku (červenec 2014). Podle tohoto článku každý, kdo poruší zákon o veřejných shromážděních (který sám o sobě omezuje právo na poklidné shromažďování) a dostane za to správní trest více než dvakrát v rozmezí 180 dní, může být trestně stíhán a odsouzen k odnětí svobody. 31. března 2016 byl Ildarův rozsudek kvůli odvolání snížen na 2,5 roku.
Ildar byl shledán vinným za svůj „zločin“ ve spojení s účastí na čtyřech poklidných akcích v roce 2014, včetně shromáždění na podporu opozičního aktivisty Alekseje a demonstrace na podporu „vězňů z Blatného náměstí“, kteří si odpykávají tresty za poklidné protesty proti prezidentu Putinovi.
15. ledna 2015 aktivisté uspořádali demonstraci na podporu francouzského satirického časopisu Charlie Hebdo, v jehož redakci stříleli v lednu 2015 radikální islamisté. Tam Ildara zatkli a odsoudili k patnácti dnům detence. Poslední den ho odvedli před správní soud, který ho měl soudit za aktivismus z 5. prosince 2014. Jenže soudce se rozhodl správní případ zavřít a předat materiály k trestnímu vyšetřování. Ještě ten den byl trestní případ otevřen a 3. února 2015 uložili Ildarovi domácí vězení. Po odsouzení 7. prosince 2015 ho odvezli do vězení.
„Ildar Dadin je vězeň svědomí, který byl zbaven svobody pouze proto, že poklidně uplatnil své právo na svobodu projevu. Musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěn,“ dodává Amnesty International.
Titulní foto: Ilustrační foto © Depositphotos.com/olly18
7 názorů ke článku
Právo na svobodu projevu není nikde na světě univerzální – ani u nás (viz zákon o popírání holocaustu, zákon o „hanobení“ či příšerný antidiskriminační zákon). Shromažďovací právo má také všude své limity.
V mnoha státech světa (nejen v Rusku) platí, že opakování úmyslného „přestupkového“ jednání je posuzováno jako trestný čin, tudíž logicky následuje vyšší represe. Pan Ildar Dadin není tedy „vězněm svědomí“, ale pouze jeden z mnoha bezvýznamných alternativců, kteří odmítají respektovat zákony státu, ve kterém žijí (motiv jeho jednání se ani omylem netýká LGBT – je výhradně politický ve spojení s Ukrajinou).
Dadin není vězněn za to, že „poklidně uplatnil své právo na svobodu projevu“, ale za to, že opakovaně úmyslně provokoval na úřadech nepovoleném shromáždění. V očích Amnesty International je sice mučedníkem, ale z hlediska platných zákonů zůstává pouhým kriminálníčkem.