Průzkum: Komu gayové vadí nejvíce? Méně vzdělaným lidem, kteří mají špatnou životní situaci a důchodcům
V červnovém výzkumu se tazatelé zajímali, jak se čeští občané staví k některým právům homosexuálních mužů a žen. Bezmála tři čtvrtiny dospělé populace (74 %) uznávají v českém právním řádu kodifikované právo homosexuálů uzavřít registrované partnerství.
Proti tomu, aby bylo homosexuálním mužům a ženám umožněno registrované partnerství uzavírat, se v našem výzkumu postavila přibližně pětina dotázaných (21 %).
Sňatek by gayům povolila polovina dotázaných
V názoru na právo osob stejného pohlaví uzavřít sňatek je česká veřejnost méně jednoznačná, i když i zde, byť mírně, převážil souhlas nad nesouhlasem, když souhlas s ním vyjádřilo 51 % oslovených, nesouhlas 43 %.
Adopce dětí partnera
Převahu souhlasných odpovědí jsme zaznamenali také v případě adopce dětí partnera/partnerky, s nimiž daný člověk žije a na jejichž výchově se podílí. Takové právo by homosexuálním mužům a ženám přiznaly více než tři pětiny české veřejnosti (62 %), proti se postavila necelá třetina dotázaných (29 %).
Adopce z dětských domovů
Také v případě adopcí dětí z institucionální péče, tedy z tzv. dětských domovů, mírně převážilo souhlasné stanovisko, když odpověď rozhodně či spíše ano zvolilo 48 % dotázaných, rozhodně či spíše ne pak 43 %.
Mladí lidé a vysokoškoláci jsou tolerantnější
Podpora všech sledovaných práv homosexuálů je obecně častější mezi lidmi ve věkové kategorii 15 až 29 let a 30 až 44 let, respondenty hodnotícími svoji životní úroveň jako dobrou a u většiny práv také mezi lidi s vysokoškolským stupněm vzdělání. Lidé, kteří všechna sledovaná práva podporují, rovněž častěji uváděli, že mají mezi homosexuálními muži nebo ženami přátele a že by přiznání k homosexuální orientaci podle jejich názoru nezpůsobilo člověku v místě jejich bydliště potíže.
Proti jsou starší lidé se špatnou životní situací
Mezi odpůrce všech sledovaných práv se častěji zařadili dotázaní hodnotící svou životní úroveň jako špatnou, lidé hlásící se k levicové politické orientaci, respondenti starší 60 let, důchodci, dotázaní se středním vzděláním bez maturity nebo vyučení a lidé deklarující římskokatolické náboženské vyznání.
Odpůrci všech sledovaných práv rovněž častěji uváděli, že mezi homosexuálními muži a ženami nemají žádné přátele, ani známé a že přiznání k homosexuální orientaci by podle jejich názoru člověku v místě bydliště způsobilo potíže.
Tolerance ve společnosti postupně roste
Z tabulky je zřejmé, že názor na registrované partnerství je od roku 2008 velmi stabilní a od roku 2009 totéž platí o názoru na uzavření sňatku, který sice mírně kolísá, ale pohybuje se na přibližně stejné úrovni a tábory jeho přívrženců i odpůrců zůstávají poměrně vyrovnané.
V letech 2005 až 2013 jsme se opakovaně ve výzkumech ptali na souhlas s právem homosexuálních žen a mužů adoptovat děti, v letech 2014, 2015 a 2016 jsme zvlášť zkoumali postoje k adopcím dětí partnera či partnerky a zvlášť k adopcím dětí z „ústavu“, tzv. dětských domovů, pozitivněji přitom občané vnímají adopci dětí partnera či partnerky, kterou aktuálně podporují tři pětiny českých občanů.
V případě obou druhů adopcí jsme od minulého šetření zaznamenali pokles nesouhlasných odpovědí, a to o 4 procentní body v případě adopce dětí partnera či partnerky a o 6 procentních bodů v případě adopce dětí z institucionální péče
Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, pokládalo otázky ve dnech 3.–20. června 2016 lidem starším 15 let. Počet dotázaných: 1 005. Počet tazatelů: 209.
Titulní foto: © Depositphotos.com/halfpoint, zdroj: Sociologický ústav AV ČR
8 názorů ke článku
Výzkumu, který určitě nebyl zadarmo (tazatele a zpracovatele musel „někdo“ zaplatit v řádu minimálně statisíců Kč), ale jehož výstupy nejsou použitelné „ani zadarmo“.
Nelze totiž přehlédnout strašidelnou neúspěšnost těchto organizací např. při „zjišťování“ volebních preferencí, které bývají očividnou snahou o ovlivňování veřejného mínění. Je tedy namístě se zeptat, kdo byl zadavatelem, kdo vše financoval a jaký byl cíl. Dovolím si poukázat na několik závad, díky kterým lze výsledky bez problémů zpochybnit.
1. Stádo 209 tazatelů na 1005 respondentů obnáší cca 5 respondentů na osobu. Takové množství „spolupracovníků“ nelze v žádném případě ukočírovat tak, aby nemohlo docházet k ovlivňování tázaných. Tedy šlo by, ale pouze v případě maximálně trichotomických otázek (ano – nejsem si jist – ne). Jakmile zařadíme možnosti „možná“, „asi“, „spíše“, tak záleží jen na tazateli, kam svoji oběť natlačí. A je po objektivitě.
2. Není (ani náznakem) zmíněna metodika výběru respondentů. Vzhledem ke 209 tazatelům se vcelku oprávněně můžeme domnívat, že žádná neexistovala. Pokud snad ano, tak její dodržení stejně není ověřitelné a nelze vyloučit, že v zájmu rychlého přivýdělku byla řada dotazníků vyplněna bez nutnosti fyzické existence jakéhokoli respondenta.
3. Analýza údajně odhalila některé rozdíly vzhledem k sociodemografickým charakteristikám populace (věk, postavení atd.). Ale na to netřeba provádět žádnou analýzu – jev je dostatečně popsán v odborné literatuře.
4. S tím souvisí i „překvapivé“ zjištění, že obyvatelé Prahy mají poněkud jiné názory. To se ale tvůrci výzkumu také mohli (a měli) včas dočíst v literatuře. Tam by se také třeba dozvěděli, že výsledky je nutné strukturovat, aby se z nich dalo „něco“ vyčíst.
5. Vyvozovat „cosi“ z rozdílů v dosaženém vzdělání je poměrně humorné. Stačí si uvědomit, že ve starší populaci je s VŠ vzděláním cca do 5% a u mladších přes 30%. Totéž se týká i „levicovosti“ smýšlení, která určitě nebyla v dotazníku definována a tudíž je nesmyslné se ji pokoušet sumarizovat.
5. Použít ve výstupu argument „… podle svých slov …“ je za hranicí naprostého amatérismu. Zde už snad chybí jen popis toho, jak se zpovídaný tvářil!
6. U většiny výstupů chybí doslovné znění položených otázek. Takto vzniká zbytečně podezření, že nebyly zpracovávány odpovědi respondentů, ale pouze to, co z nich zadavatel vyvozoval (u výzkumů některých agentur se jedná o velice častý jev).
Před týdnem jsme si na tomto místě mohli přečíst cosi o „prokazatelně nevědecké metodologii výzkumu“. Závěr nechť si proto každý vyvodí sám – napsat jej by bylo žalovatelné.
Sečteno, podtrženo, první odstavec tvého komentáře tě plně usvědčuje z toho, že ses ani nenamáhal dočíst článek do konce. ;)
CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., provádí také terénní šetření a průzkumy ve spolupráci s ... a výzkumy pro externí instituce či subjekty ... V posledních letech provedlo šetření například pro ...
Zcela určitě víš, že činnosti pro "cizí" zadavatele se nesmí provádět z rozpočtových peněz na provoz a výzkum. Tudíž tento výzkum NEMUSEL být hrazen z peněz na provoz ústavu, jeho výsledky MOHLY být předmětem cizí zakázky a logicky tedy vzniká podezření, že zde jakýsi zadavatel bude zadrápnutý.
CVVM dlouhodobě patří k těm nejméně přesným a nejvíce kontroverzním agenturám pro výzkum veřejného mínění u nás (zvláště v průzkumech volebních preferencí) a jejich metodika je silně diskutabilní i značně neprůhledná. Nevidím proto jediný důvod, proč zrovna tento průzkum by měl vybočovat z řady jejich "omylů".