Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 
PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Onload

Rok 2017 láme rekordy! Po Tchajwanu a Německu umožní gayům a lesbám uzavřít manželství také Malta

Včera přijal maltský jednokomorový parlament ve třetím čtení návrh zákona, díky němuž si budou moci tamní homosexuálové stvrdit svůj svazek manželstvím

Jediné, co tomuto dříve velmi konzervativnímu ostrovnímu státu chybí v tom, aby se stal v pořadí 15. evropskou zemí, která uzákonila homosexuální sňatky, je podpis prezidentky Marie Louise Coleiro Preca, který je však pouze formalitou.

Na rozdíl od Německa, kde lze stejnopohlavní manželství považovat za jistou satisfakci tamním gay aktivistům, kteří dlouhodobě přesvědčovali spolkovou vládu socialistů a křesťanských demokratů Angely Merkelové, aby je podpořila, a kteří obsahově narovnávali registrované životní partnerství (Eingetragene Lebenspartnerschaft) s manželstvím pomocí rozsudků Spolkového ústavního soudu, se v případě Malty dá mluvit o historickém mezníku.

Přestože se asi každému z nás při zmínce o Maltě vybaví ostrov s unikátní přírodou, zasluněnými plážemi, průzračným mořem, historickými památkami a gay friendly atmosférou, prostě ideální místo pro strávení gay dovolené, nebylo tomu tak vždy.

Malta v minulých letech

V roce 2006 by manželství pro všechny podpořilo pouze 18 % Malťanů, což bylo pouze o 3 % více, než v Bulharsku, kde by je tou dobou schválilo 15 % obyvatel.

Co tedy pomohlo tomu, aby se z takto konzervativně smýšlejícího národa stal jeden z nejvíc gay friendly v Evropě? Jednoznačně osvěta a dobře rozvinutá občanská společnost.

Organizace Malta Gay Rights Movement, založená v roce 2001, zahájila v roce 2008 kampaň za legalizaci homosexuálních partnerství a přijetí dalších zákonů zlepšujících postavení LGBT komunity v zemi. Díky své aktivní práci si získala na svou stranu řadu politických osobností, včetně tehdejšího prezidenta George Abely, jenž dokonce přijal ve svém sídle výbor ILGA-Europe. Pro tisk pak uvedl následující: „Láska je nejdůležitější věcí na světě a nelze ji škatulkovat podle sexuální orientace.“

Registrované partnerství přišlo později

Zatímco u nás a v mnoha dalších zemích už mohli gayové a lesby uzavírat registrované partnerství, na Maltě se je podařilo prosadit až v roce 2014. Na druhou stranu se obsahem práva a povinností nijak nelišilo od manželství, kromě užívání tohoto názvu, a bylo přístupné jak homosexuálům, tak i heterosexuálům. Registrované partnerství mělo být uzákoněno již v roce 2012, nicméně zdržel je pád vlády Lawrence Gonziho. Její nástupce pak uzákonil registrované partnerství, které umožňuje gay a lesbickým párům i společnou adopci, což odpůrci kritizovali navzdory tomu, že si homosexuálové mohli děti adoptovat už jako jednotlivci – podobný přístup známe i od nás. Proti registrovanému partnerství se vymezil taktéž papež František.

Počkali na novou prezidentku

Kvůli sporným částem zákona se jej prezident Abela chystal vetovat, a proto se jeho přijetí v parlamentu raději odložilo na funkční období nové prezidentky Marie Louise Coleiro Preca. Po uzákonění registrovaného partnerství se začala Malta dále angažovat v boji za práva nejen homosexuální, ale i transgender a intersex komunity. Loni v prosinci přijala zákaz konverzní terapie a labouristický premiér Joseph Muscat slíbil, že pokud vyhraje červnové volby, přijme jeho vláda zákon, který umožňuje gayům a lesbám uzavřít manželství.

Po vítězství labouristů potvrdil Muscat podporu stejnopohlavních sňatků a jejich přijetí ještě před letními prázdninami. Příslušný zákon se stal předmětem červnového jednání parlamentu a prošel 12. 6. 2017 poměrem hlasů 67:66 za podpory jak vládnoucí Labouristické strany, tak i opoziční Národní strany.

Zákon odmítl pouze poslanec Edwin Vasallo z náboženských důvodů. Nejvíce proti němu brojila katolická církev. Podle statistiky z dubna 2016 zveřejněné v deníku The Malta Independent podporuje stejnopohlavní manželství 61 % obyvatel.

Když pomyslíme na to, že v r. 2006 by stejnopohlavní manželství podpořilo pouze 18 % Malťanů a v roce 2016 61 %, opravdu je naivní věřit, že by něco takového mohlo za deset let projít nejen u nás, ale i v Polsku a za patnáct let třeba na Ukrajině?

Musíme si uvědomit, že se u nás na rozdíl od Malty nebo od USA, dostatečně nerozvinula občanská společnost, kterou lze považovat za určitý pomyslný katalyzátor vývoje v postavení práv nejen LGBT, ale i jiných skupin.

Německo schválilo sňatky homosexuálů a adopci dětí. Gratulujeme!

Průzkum 2017: 52 % lidí souhlasí se sňatky gayů a 68 % schvaluje adopce. Jsou to historicky nejvyšší čísla!

Titulní foto: © Depositphotos.com/william87

Autor článku je gay aktivista, jenž se věnuje zkoumání právního a politického postavení LGBT komunity nejen u nás, ale i v celém světě.
Onload

5 názorů ke článku

13. 07. 2017 v 17:05Off-line Colombo  (102/192/90)
Jen by mě zajímalo, jestli cizinu zajímá "gay situace" v Česku jako nás (některé) "gay situace" v cizině.
Souhlasím - 2   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
13. 07. 2017 v 19:48Off-line Fermin  (29/176/63)
Čím více a více zemí se bude přidávat, tím spíš se vystupňuje pravděpodobnost, že budou sňatky i u nás. Až budu mít nějaké informace, dám neprodleně vědět.
Souhlasím - 2   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
13. 07. 2017 v 21:08Off-line Tornajs  (25/181/70)
Malta, to mně docela překvapuje, nečekal bych, že tam budou mít rádi gaye.
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
13. 07. 2017 v 23:50Off-line Fermin  (29/176/63)
Však tomu tak v minulosti nebylo. Oni gaye neměli moc rádi ani Angličani a kde jsou dneska?
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
18. 07. 2017 v 20:15Off-line Mychajlo90  (34/185/70)
Jasně, že Polsko a Ukrajina jsou trochu jinde než ČR (ale to taky třeba i Slovensko - mimochodem podle posledních průzkumů podporuje stejnopohlavní svatby na Slovensku 24 % obyvatel a v Polsku 38 %), nicméně existuje mnoho jiných zemí, které by se daly v téhle souvislosti negativně vypíchnout. Ačkoliv je v Polsku společenský konflikt dost vyhrocený, tak existuje spoustu organizací, které se normálně problematikou LGBT zabývají (včetně těch, které se hlásí ke katolické církvi) a také se už dlouhé roky běžně v různých městech konají pride parade (viz http://www.paradarownosci.eu/en/home-page/. A taky tu je příklad původně poslance a teď starosty města Słupsk (cca 100 tisíc obyvatel) u Baltského moře Roberta Biedronie, který se se svou sexuální orientací nijak netají a žádný negativní vliv na jeho politickou kariéru to nemá (kolik bylo takových v ČR?). Pokud jde o Ukrajinu, tak v Kyjevě už od loňska regulérní pride parade probíhá a to i s podporou a aktivní účastí některých politiků. Nesmělé pokusy se objevují i jinde, hlavně ve Lvově, ale naráží to spíš na organizační problémy. Když před pár lety došlo k podpálení jednoho kyjevského kina na protest proti promítání filmu s LGBT tematikou, tak to místní i celostátní politické scéna dost hlasitě odsoudila a město rychle kino uvedlo do původního stavu (dovedete si něco takového představit v Rusku?).
Přihlas se a okomentuj článek. Ještě nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
OnloadOnload
Copyright 2011–2024 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Onload