Rok 2017 láme rekordy! Po Tchajwanu a Německu umožní gayům a lesbám uzavřít manželství také Malta
Včera přijal maltský jednokomorový parlament ve třetím čtení návrh zákona, díky němuž si budou moci tamní homosexuálové stvrdit svůj svazek manželstvím.
Jediné, co tomuto dříve velmi konzervativnímu ostrovnímu státu chybí v tom, aby se stal v pořadí 15. evropskou zemí, která uzákonila homosexuální sňatky, je podpis prezidentky Marie Louise Coleiro Preca, který je však pouze formalitou.
Na rozdíl od Německa, kde lze stejnopohlavní manželství považovat za jistou satisfakci tamním gay aktivistům, kteří dlouhodobě přesvědčovali spolkovou vládu socialistů a křesťanských demokratů Angely Merkelové, aby je podpořila, a kteří obsahově narovnávali registrované životní partnerství (Eingetragene Lebenspartnerschaft) s manželstvím pomocí rozsudků Spolkového ústavního soudu, se v případě Malty dá mluvit o historickém mezníku.
Přestože se asi každému z nás při zmínce o Maltě vybaví ostrov s unikátní přírodou, zasluněnými plážemi, průzračným mořem, historickými památkami a gay friendly atmosférou, prostě ideální místo pro strávení gay dovolené, nebylo tomu tak vždy.
Malta v minulých letech
V roce 2006 by manželství pro všechny podpořilo pouze 18 % Malťanů, což bylo pouze o 3 % více, než v Bulharsku, kde by je tou dobou schválilo 15 % obyvatel.
Co tedy pomohlo tomu, aby se z takto konzervativně smýšlejícího národa stal jeden z nejvíc gay friendly v Evropě? Jednoznačně osvěta a dobře rozvinutá občanská společnost.
Organizace Malta Gay Rights Movement, založená v roce 2001, zahájila v roce 2008 kampaň za legalizaci homosexuálních partnerství a přijetí dalších zákonů zlepšujících postavení LGBT komunity v zemi. Díky své aktivní práci si získala na svou stranu řadu politických osobností, včetně tehdejšího prezidenta George Abely, jenž dokonce přijal ve svém sídle výbor ILGA-Europe. Pro tisk pak uvedl následující: „Láska je nejdůležitější věcí na světě a nelze ji škatulkovat podle sexuální orientace.“
Registrované partnerství přišlo později
Zatímco u nás a v mnoha dalších zemích už mohli gayové a lesby uzavírat registrované partnerství, na Maltě se je podařilo prosadit až v roce 2014. Na druhou stranu se obsahem práva a povinností nijak nelišilo od manželství, kromě užívání tohoto názvu, a bylo přístupné jak homosexuálům, tak i heterosexuálům. Registrované partnerství mělo být uzákoněno již v roce 2012, nicméně zdržel je pád vlády Lawrence Gonziho. Její nástupce pak uzákonil registrované partnerství, které umožňuje gay a lesbickým párům i společnou adopci, což odpůrci kritizovali navzdory tomu, že si homosexuálové mohli děti adoptovat už jako jednotlivci – podobný přístup známe i od nás. Proti registrovanému partnerství se vymezil taktéž papež František.
Počkali na novou prezidentku
Kvůli sporným částem zákona se jej prezident Abela chystal vetovat, a proto se jeho přijetí v parlamentu raději odložilo na funkční období nové prezidentky Marie Louise Coleiro Preca. Po uzákonění registrovaného partnerství se začala Malta dále angažovat v boji za práva nejen homosexuální, ale i transgender a intersex komunity. Loni v prosinci přijala zákaz konverzní terapie a labouristický premiér Joseph Muscat slíbil, že pokud vyhraje červnové volby, přijme jeho vláda zákon, který umožňuje gayům a lesbám uzavřít manželství.
Po vítězství labouristů potvrdil Muscat podporu stejnopohlavních sňatků a jejich přijetí ještě před letními prázdninami. Příslušný zákon se stal předmětem červnového jednání parlamentu a prošel 12. 6. 2017 poměrem hlasů 67:66 za podpory jak vládnoucí Labouristické strany, tak i opoziční Národní strany.
Zákon odmítl pouze poslanec Edwin Vasallo z náboženských důvodů. Nejvíce proti němu brojila katolická církev. Podle statistiky z dubna 2016 zveřejněné v deníku The Malta Independent podporuje stejnopohlavní manželství 61 % obyvatel.
Když pomyslíme na to, že v r. 2006 by stejnopohlavní manželství podpořilo pouze 18 % Malťanů a v roce 2016 61 %, opravdu je naivní věřit, že by něco takového mohlo za deset let projít nejen u nás, ale i v Polsku a za patnáct let třeba na Ukrajině?
Musíme si uvědomit, že se u nás na rozdíl od Malty nebo od USA, dostatečně nerozvinula občanská společnost, kterou lze považovat za určitý pomyslný katalyzátor vývoje v postavení práv nejen LGBT, ale i jiných skupin.
Titulní foto: © Depositphotos.com/william87