Přišel čas na manželství pro všechny u nás a v Rakousku?
V nadcházejících týdnech nás čekají dvě klíčové volby, které možná výrazným způsobem ovlivní dění v Evropě, a to i na poli zpřístupnění institutu manželství gay a lesbickým párům. K prvním z nich dojde 15. 10. 2017 u našich jižních sousedů a ke druhým 20. - 21. 10. 2017 u nás.
Po nedávné legalizaci sňatků pro páry stejného pohlaví v Německu, které se tak stalo první zemí střední Evropy, vyvstává otázka, která země se zařadí jako druhá. Hodně našlápnuto k tomu má Rakousko, kde na rozdíl od nás už dlouho běží iniciativa „Ehe Gleich“.
U nás běží iniciativa podobného typu „Jsme fér“ teprve krátkou chvíli, ale už se podařilo nasbírat víc než 7 000 podpisů pod petici za manželství pro všechny. Lze tedy téměř s jistotou konstatovat, že jsme momentálně jedna z mála postkomunistických zemí, která k němu má alespoň nějakým způsobem našlápnuto na rozdíl od jiných, které dosud neumožnily homosexuálním párům ani uzavírat registrované partnerství (Polsko nebo Slovensko).
Rakousko – zem plná paradoxů
Česká republika se v roce 2006 stala první postkomunistickou zemí, která umožnila homosexuálním párům uzavírat registrované partnerství.
Jako takoví jsme předběhli hodně zemí bývalého Západního bloku, mezi nimiž figurovalo i Rakousko. Tam je registrované partnerství legální až od 1. ledna 2010.
Podobně jako u nás bylo i zde registrované partnerství kompromisem mezi SPÖ, Zelení – Zelená alternativa a ÖVP, která podobně jako donedávna německá CDU/CSU blokuje veškeré snahy o legalizaci stejnopohlavního manželství. Rakouská obdoba registrovaného partnerství garantuje párům žijícím v něm rovná práva a povinnosti v pracovněprávních vztazích, imigraci, penzích, daních a občanském právu. Mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím je 72 rozdílů, na které poukazuje Rechtskomitee Lambda – rakouská LGBT organizace.
Zmiňovaná iniciativa Ehe Gleich se v tomto volebním období usilovně snažila o legalizaci stejnopohlavního manželství, leč dosáhla pouze dvou zrovnoprávnění – možnosti registrace vztahu na obecních úřadech a regulaci rodinného jména (Familienname) namísto regulace příjmení (Nachname).
Dále se za pomocí Štrasburku a Ústavního soudu podařilo prosadit jak možnost přiosvojení dítěte v registrovaném partnerství (2013), tak i společnou adopci dětí (2016). Rakouské soudy jsou v tomto o něco revolučnější než české, leč i naše soudy v mnohém hodně přispěly – loňské zrušení zákazu adopcí registrovanými partnery a letošní potvrzení gay rodičovství z Kalifornie.
Tak jako se u nás nepodařilo prosadit možnost přisvojení dětí v rámci registrovaného partnerství, ani v Rakousku se na rozdíl od Německa nepodařilo prosadit stejnopohlavní manželství.
Vše závisí na volbách
To, jakým způsobem se posune ČR a Rakousko, teď závisí na výsledku nadcházejících voleb. Rakousko je v porovnání s Německem a ateistickou ČR přeci jenom trochu více homofobní. Zatímco se v letošním roce vyslovilo pro homosexuální sňatky 83 % Němců, v Rakousku jich bylo pouze 59 % a v ČR 52 %.
Zatímco u nás je téma stejnopohlavního manželství čerstvé a česká společnost se s ním bude muset ještě víc poprat a také si uvědomit, že registrované partnerství není totéž co manželství, tak pro rakouské LGBT aktivisty bude velkou výzvou boj s vlivem Římskokatolické církve a stoupajícími preferencemi krajně pravicové FPÖ.
U nás máme pouze dvě strany, které vyjádřily podporu LGBT právům ve svém programu – Piráti a Zelení. Podrobnější informace o tom, jak se jednotlivé strany a kandidáti staví k otázce manželství pro všechny a přiosvojení, najdete zde.
Titulní foto: © Depositphotos.com/pressmaster