
Marek Šoška: 7 zásadních rozdílů mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím
V poslední době se stále častěji setkávám s dotazy na rozdíl mezi manželstvím a registrovaným partnerstvím. Většina tázajících, stejně jako většina společnosti, nemá o existujících rozdílech ponětí, a to přestože jsou poměrně zásadní. Rozhodl jsem se na ně tedy touto cestou poukázat.
1. Bez svědků
Prvotní rozdíl je znát při uzavírání sňatku. Zatímco u manželství zákon definuje, že sňatečný obřad je veřejný a slavnostní, u registrovaného partnerství tomu tak není. Ačkoliv tento rozdíl může běžnému občanu připadat banální, tak stát dává jasně najevo, který svazek je státu přednější. Rozdíl je také v přítomnosti svědků, kteří jsou třeba jen při uzavření manželství.
2. Není možné přijmout příjmení po partnerovi
Liší se také osoby, před kterými se sňatek uzavírá. Manželství se uzavírá před orgánem veřejné moci za přítomnosti matrikáře, u registrovaného partnerství je přítomen pouze matrikář, zároveň při vzniku registrovaného partnerství není možné přijmout příjmení po partnerovi. Pokud partneři v nově vzniklém svazku chtějí mít společné příjmení, nebo jej převzít, musejí navštívit matriční úřad a změnit příjmení nezávisle na již existujícím svazku, jedná se tedy o další zbytečně hozený klacek pod nohy stejnopohlavním párům.
Zároveň zákon neumožňuje, aby homosexuální páry oddávala církev, byť v České republice církev zatím tento typ svazku nepovoluje. Tyto a mnohé další rozdíly, které vzdáleně vypadají jako malichernosti, vytvářejí pocit méněcennosti pro osoby chtějící žít v takovém svazku.
3. Nevzniká společné jmění
Existuje však spousta zásadních rozdílů. Uzavřením registrovaného partnerství nevzniká společné jmění. Věci nabyté po uzavření manželství jsou buď v individuálním vlastnictví jednoho z partnerů, nebo podílovém spoluvlastnictví.
4. Nevzniká společný nájem bytu
Automaticky nevzniká ani společný nájem bytu, partneři musí uzavřít dohodu s pronajímatelem. Ovšem partner má právo užívat byt partnera i přes jeho nesouhlas. Pokud dojde k úmrtí jednoho z partnerů, dojde k přechodu nájmu na pozůstalého partnera.
5. Chybí vdovský důchod
Registrované páry také nemají nárok na vdovský důchod po smrti partnera. Pokud připustíme, že důvodem je nemožnost zplodit dítě, proč jej tedy dostávají ovdovělí z bezdětných párů?
6. Kámen úrazu: adopce
Nejvíce diskutovaným rozdílem mezi oběma svazky je adopce dětí. Do roku 2016 osoby po uzavření registrovaného partnerství nemohly individuálně adoptovat dítě.
Ústavní soud 28. června 2016 zrušil § 13 odst. 2 Zákon č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, který zní „Trvající partnerství brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte.“
Označil tento paragraf za diskriminační. Od toho okamžiku tedy je umožněna individuální adopce osobám, které jsou v registrovaném partnerství. Ústavní soud také zrušil rozhodnutí Nejvyššího soudu, který zapovídal možnost mít rodičovská práva jednomu z partnerů k dítěti odnošeného náhradní matkou mimo území České republiky. Matrika poté dítěti zapsala do rodného listu jako biologické rodiče dva otce.
V současné době je tlačen největší nápor LGBT organizací na právo adoptovat dítě partnera. Zákon o registrovaném partnerství totiž ukládá závazky vůči dítěti partnera, avšak partner nedostává žádná práva. Zákon přímo říká „Pokud jeden z partnerů pečuje o dítě a oba partneři žijí ve společné domácnosti, podílí se na výchově dítěte i druhý partner; povinnosti týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte se vztahují i na tohoto partnera.“
7. Problém nastává při úmrtí partnera
Problém nastává při úmrtí partnera. Například pokud jeden z partnerů pečuje o své dítě, které nemá dalšího rodiče a sám zemře, nehledě na fakt, že dítě je zvyklé na druhého z partnerů a že jej mohl po dlouhá léta vychovávat, nemá k dítěti žádný právní nárok. Dítě tedy bude předáno do ústavní péče.
Veřejnost na straně přisvojení
Současné rozložení zákonodárců je pro oblast LGBT pozitivní. Osmdesát dva poslanců a poslankyň veřejně deklarovalo souhlas se zrovnoprávněním manželství a registrovaného partnerství a zároveň také podporu adopce pro homosexuální páry. Pozitivně vnímám i hlasy veřejnosti, které podle průzkumů veřejného mínění většinově souhlasí.
Pokud už si stát osobuje posvěcovat soukromé vztahy mezi dospělými lidmi, pak by podle mého názoru neměl diskriminovat žádnou skupinu obyvatel na základě sexuální orientace a zároveň by neměl upírat takové skupině práva. Domnívám se, že zrovnoprávnění manželství pro homosexuální i heterosexuální páry na stejnou úroveň nemůže žádným způsobem nikoho negativně ovlivnit.
Poukázal jsem na rozdíly mezi oběma svazky a je zjevné, že si nejsou rovny. Kromě právního hlediska, kdy registrovaným párům stát dává méně práv, se jedná také o hledisko sociální. Zrovnoprávněním svazků by stát vyslal jasný signál, že mu záleží na všech občanech bez rozdílu, zároveň by takový stav pomohl mnoha mladým lidem, kteří se svojí sexuální orientací vyrovnávají.
Doufám, že současná Poslanecká sněmovna dostojí svému slovu a pokusí se zbavit předsudků a odbourat dané rozdíly, ať už symbolické, nebo praktické.
Titulní foto: © Depositphotos.com/photodl


30 názorů ke článku



ad 1) Mystifikace. Jak slavnostně pojmete jakýkoli obřad, je výhradně vaše věc. Mohu vás ujistit, že jsem byl účastníkem svatby, kde ženich i nevěsta byli v džínách. A svědků si můžete přivést kolik chcete - jen vás k tomu nikdo nenutí.
ad 2) Lživý nadpis. Přijmout příjmení po partnerovi samozřejmě možné je - jen si to musíte vyřídit na matričním úřadu. Ale tam musíte zajít i v případě klasické svatby, protože změna příjmení jednoho z manželů není automatická. A argument, že zákon výslovně neumožňuje provádět církvím registraci je naprosto irelevantní; vy snad znáte nějakou církev v ČR, která by žádala výjimku a do podobného „obřadu“ se přímo hrnula?
ad 3) Demagogie. Jednou z příčin, proč vznikají rodiny (domácnosti) bez uzavření manželství, je právě to, že tím okamžikem vzniká společné jmění, o což ani jeden z manželů nemá zájem, neboť v případě eventuálního rozchodu se tím vzájemné vypořádání nesmírně komplikuje.
ad 4) Naprosto nepodstatné. Nájem vzniká dohodou a je jen věcí partnerů, jakou uzavřou.
ad 5) Vdovský důchod zákon bohužel opravdu neřeší, neboť v době přijímání zákona by znamenal jeho automatické zamítnutí.
ad 6) Osvojování dětí je věcí diskuse a rozhodně nelze předpokládat, že případná změna zákona změní i metodiku rozhodování o osvojování. Dovoluji si připomenout, že podmínkou přijetí zákona č. 115/2006 Sb. bylo právě vyloučení tohoto bodu. To nebyl „šprajc“ Klause či KDU-ČSL, jak se mylně uvádí, ale kolektivní požadavek zákonodárců, hlasujících pro zákon. Poznámku o rozhodnutí Ústavního soudu ČR snad autor nemyslel vážně, neboť se jednalo o rozhodování pouze v jednom (velice atypickém) konkrétním případě bez univerzální platnosti.
ad 7) Naprosto neseriózní. Autor předjímá rozhodnutí soudu v málo pravděpodobném hypotetickém případě, který ještě nikdy nenastal.
Závěrem bych si dovolil upozornit autora, že „deklarovaný“ souhlas některých poslanců rozhodně neříká nic o jejich případném hlasování ve sněmovně a lze se obávat, že jakýkoli větší zásah do oné stopatnáctky bude při podobné argumentaci i nadále neprůchozí.













Asi jsem konzervativní, ale název "rodina" či "manželství" pro jednopohlavní domácnost mi také nějak z huby dobrovolně nevypadne. A navždy se budu domnívat, že se v tomto případě jedná o trochu jiný typ vztahu a už pro rozlišení by bylo vhodné používat i trochu jiný název.












Podívej se na další – Gay manželství a registrované partnerství:
Podívej se na další – Adopce dětí homosexuály:
Podívej se na další – Tipy:
Mohlo by tě zajímat:
Nejnovější články:

