Dominik Czepiec: Jsem opravdu gay, nebo to po pubertě přejde?
Na to, že jsem gay, jsem přišel asi ve 14 letech. Čím jsem starší a procházím různými vztahy s kluky, tak nad sebou uvažuji, jestli mě ti kluci ještě berou. U nás na škole je jeden kluk, který je také gay a tak nějak jsme se začali sbližovat. A postupně, co jsme si blíž a blíž, si tak trošku uvědomuji, že už mě ti kluci neberou. Koukám se na holky a do jedné holky jsem se i zamiloval, ale ona to samozřejmě neví.
V této fázi mě jen tak napadlo, jestli to, že jsem na kluky, není jenom věcí puberty. Je mi teprve 17 let, a za tuto dobu jsem hodně experimentoval, ale nikdy s holkou. Tak se sám sebe ptám, jestli o něco nepřicházím – o to, že nebudu mít rodinu, že nebudu nikdy šťastně ženatý apod. Každým dnem se ze mě stává dospělejší muž a začínám myslet na budoucnost.
Přemýšlím o tom, že byla chyba všem říct, že jsem gay. Bylo by lepší si to všechno nechat pro sebe, protože kdybych to nikomu neřekl, možná bych teď randil s nějakou dívkou. Nevím, co se semnou děje.
Ten kluk od nás ze školy chtěl, ať ho políbím. Tak jsem ho políbil. Ze začátku to bylo hezké, protože v tu dobu jsem na tohle všechno vůbec nemyslel, ale pak mi přeskočilo v hlavě a ten hezký pocit byl pryč. Další den jsme šli spolu na barmanský kurz a jen jsem ho obejmul. Žádná pusa. Hned na mě házel vražedné pohledy, celou cestu jsme si povídali, ale až jsme došli na kurz, totálně jsem ho ignoroval.
Když jsme odcházeli, chtěl si semnou promluvit. Věděl jsem o čem. Řekl jsem mu, že mu to napíšu. A chtěl po mně také pusu. Tak jsem se mu omluvil a rychle utekl. Ano, je to ode mě zbabělé, ale když to necítím, tak to nemůžu udělat. A jediné, co jsem mu tu noc ještě řekl, bylo: „Promiň, nemůžu ti dát pusu na veřejnosti, pořád jsem kluk a ty taky, a je to divné, aby se kluk líbal s klukem“.
A takhle pravděpodobně skončilo moje další kamarádství. Přemýšlím stále o tom, že gayem jsem jen kvůli pubertě a že to jednou skončí.
Co si myslíte vy? Napište nám do komentářů pod článek.
Titulní foto: Instagram Dominik Czepiec
11 názorů ke článku
Nejlepší asi bude to neřešit, choď si s kým chceš, klukem, holkou a uvidíš co ti bude vyhovovat. Otázka je, jestli tu holku miluješ jen platonicky, nebo tě přitahuje i sexuálně, stejně tak tvůj kamarád.
Ale co se týče opravdové sexuality, to se ti nejlíp potvrdí tím, zda se ti postaví bimbásek spíše na kluka nebo spíš na holku. Říká se tomu sexuální reaktivita na určité podněty. Stoprocentní gay může mít rád či i milovat dívku, jen při pokusech na sex s ní se mu prostě ne a ne - nepostaví. Jistě, holka z toho bude tak nějak s podivem, bude ti říkat, že se to klukům stává. Jenže je otázkou, zda tobě na ní právě ty její pohlavní orgány nepřipadají nevkusné, nepatřičné či odporné. I to se stává. Pak ze sexuálního hlediska takovým klukům skutečně nezbývá nic jiného, než se pohlavně sbližovat jen s osobami mužského pohlaví. A klidně i kamarádit s pěknými holkami, jen bez sexu.
A dále, Dominiku,
je absolutní pravda, že se v člověku sexualita neustále nějak vyvíjí! Nedivím se tedy, že i v tobě se něco mění nebo jinak vyvíjí. To je totiž úplně normální!!!
-----
Vem si můj případ: Jistě, v pubertě jsme si s klukama občas nějak eroticky zablbnuli, měli jsme tolik energie, že bychom snad "pokosili" všechno, co se hýbalo... :-)) Ale v šestnácti už jsme spíš koukali po holkách. No a mně se v sedmnácti "podařilo" zasít mojí osmnáctileté partnerce početí potomka. A hlavně i proto, že jsem na ni sexuálně reagoval až až, byli jsme spolu milenci, a sex s ní to nebyl první. Až neskutečně krásně se k nám tehdy postavili rodiče její i moji. Byl jsem úředně zdospělen a byla i svatba, i když skromnější, než by si jiní mysleli.
Bohužel po desíti letech mi žena zemřela, což mě ranilo už na celý život.
Obě děti pochopitelně mám, navíc mi babička z manželčiny strany hodně pomáhá! Já už rodiče několik let nemám.
-----
A já nyní zjišťuju, že se mi teď víc a víc líbí spíš kluci!! I když s nima nesexuju, možná zatím...
Už to na mě poznaly i moje děti. Otevřeně jsem jim řekl, že jsem asi na kluky, a oni na to dohromady řekly, ale taťko, my to víme, hlavně ať jsi šťastný!!
-----
Jak to se mnou bude dál, no to ani moc nevím. Moje děti a jejich rozvoj je pro mne teď to nejdůležitější!!