
Gay imám se v Melbourne chystá otevřít LGBT+ friendly mešitu
Gay imám Nur Warsame, původem ze Somálska, se chystá v „Australském zahradním městě“ Melbourne otevřít LGBT+ friendly mešitu pro všechny muslimy a muslimky bez ohledu na jejich sexuální orientaci nebo genderovou identitu.
Má se jednat o vstřícné gesto vůči LGBT+ lidem, kteří jsou odmítáni ze strany své rodiny a okolí, ale zároveň nezanevřeli na svou víru, a chtějí zůstat ve spojení s Alláhem.
Mešita nebude pouze místem modlitebním, nýbrž i azylovým. LGBT+ muslimové a muslimky v ní budou moci najít útočiště v případě, že je vlastní rodina po coming outu zavrhne, nebo dokomce v krajních případech i pronásleduje.
Podle průzkumů většina australských muslimů neakceptuje LGBT+ komunitu.
Warsame je jedním z otevřeně homosexuálních imámů, kteří se snaží o liberalizaci a reformu islámu. Na otázky ohledně svého coming outu odpověděl tak, že je v islámu velmi obtížné najít soulad mezi spiritualismem a sexualitou.
Musíte chránit dobré jméno své rodiny a komunity, z níž pocházíte. Důvod, proč je coming out v muslimském světě náročný, je ten že jeho následky můžou být velmi drastické. V případě převahy konzervativní interpretace islámu vám může za přihlášení se k homosexualitě dokonce hrozit i smrt,“ vysvětluje Warsame.
Homosexualita je ve většině částí muslimského světa trestným činem, v některých zemích za ní lze uložit i trest smrti (Saúdská Arábie, Írán). Určité snahy o liberalizaci v tomto směru jsou patrné v Libanonu a v Turecku. Turecko se však za Erdoganovy vlády vydává spíše opačným směrem.
Titulní foto: © Depositphotos.com/Gajus-Images

7 názorů ke článku

A prej je islám náboženstvím míru a lásky





Pro začátek by bylo asi dobré zmínit, že já jsem něco mezi ateistou a věřícím (nevěřím, že náš život ovládá Bůh, Allah atd., věřím však, že něco nad námi je, něco jako hlubší smysl toho všeho) :)
Veškerá náboženství mají určitá poselství a mají vytvářet určitou kázeň v soužití lidí. Problém ale nastává v momentě, kdy se do "čela" dostává člověk, který má tendenci manipulovat lidmi. Potom už nastávají ty situace, kdy náboženství naopak začíná trhat celou kulturu.
Např.: Bůh řekl: "Milujte se a množte se" původně to sice řekl Adamovi a Evě ano, ale homosexualita už je "trestána" napříč generacemi nějakou tu dobu. Proč? Protože v tu dobu nikoho nezajímalo a nenapadlo se podívat do přírody, zda "Boží zázrak" neobsahuje taky tento prvek, jednodušší bylo okamžitě to hodit na krk Satanovi, že on je za to zodpovědný.
Vezmeme-li to ještě jinak. Z Vatikánu přišel příkaz pohany nutit mečem k víře. Proč? Protože, to řekl Bůh, bylo to tak napsáno v Bibli? Ne. Bůh naopak "dal" do Desatera: Nezabiješ.
Další příklad: Odpustky, zaplatit za to, že ti bude odpuštěno? Ne, to je naopak rouhání, ale lidé už byli tak oblblí těmi mocichtivými pány, že si to ani neuvědomovali.
Co tím chci říct? Ať už jakákoliv víra to je, je to pouhý nástroj a je jen na tom představiteli jak ho použije. Bohužel ale jsou lidé nepoučitelní a stále vkládají důvěru raději někomu nebo v něco, než v sebe sama. (teď to zní strašně egoisticky ale hledejte v tom právě ten hlubší význam, čtěte mezi řádky)
Hodnoty jako přátelství, láska, sebek***ika upadají. Nahrazují je lhostejnost, mocichtivost, lež.
A všemu tomu bohužel napomáhá systém, který máme. Když to vidí mladí ve vedení, proč bych to taky nezkusil něco si ukrást, jim to přece prochází.
Díky za přečtení menší slohovky :D

Za prvé: Když u oltáře obětuji býka jako zápalnou oběť, vím, že je to libá vůně pro Hospodina (Leviticus 1,9). Problémem jsou moji sousedé. Tvrdí, že je to nelibá vůně pro ně. Mám je odrovnat?
Za druhé: Rád bych prodal svou dceru do otroctví, jak to dovoluje Druhá kniha Mojžíšova (Exodus 21,7). Jakou přiměřenou cenu bych dnes podle Vašeho názoru měl za ni chtít?
Za třetí: Vím, že se nesmím dotknout žádné ženy, je-li ve stavu menstruační nečistoty (Leviticus 15, 19-24 ). Problém je v tom, jak se to o ni dovědět. Zkoušel jsem se ptát, ale většina žen reaguje na dotaz podrážděně.
Za čtvrté: Leviticus 24,44 ustanovuje, že mohu vlastnit otroky, muže i ženy, získám-li si je ze sousedních národů. Jeden přítel má za to, že se to vztahuje na Mexičany, ale na Kanaďany ne. Proč nesmím vlastnit Kanaďany?
Za páté: Mám souseda, který o sobotách vždycky pracuje. Exodus 35,2 jasně stanoví, že musí zemřít. Znamená to pro mě morální závazek, abych ho vlastnoručně usmrtil?
Za šesté: Jeden můj přítel si myslí, že i když pojídání všeho, co nemá ploutve a šupiny, jako mušlí a humrů (Leviticus 11,10) je prezentováno jako hodné opovržení, je to ohavnost menší než homosexualita. Mně se to ale tak nejeví. Můžete mi to nějak víc objasnit?
Za sedmé: Leviticus 21,20 praví, že se nesmím přiblížit k hospodinovu oltáři, jsou-li mé oči stiženy nějakou nemocí. Přiznávám, že nosím brýle na čtení. Musí můj zrak být dokonalý, anebo se na tohle dá použít nějaká obezlička?
Za osmé: Většina mých mužských přátel si dává stříhat vlasy i přistřihovat vousy, přestože to Leviticus 19,27 jednoznačně zakazuje. Jakou smrtí mají sejit?
Za deváté: Podle Leviticu 11,6-8 vím, že dotknu-li se kůže mrtvého vepře, budu nečistý. Smím doufám hrát kopanou míčem z vepřovice, když si navléknu rukavice?
Za desáté: Strýc má statek. Proviňuje se proti Leviticu protože osívá totéž pole dvojím druhem semene. Navíc nosí jeho žena šaty utkané z dvojího druhu vláken (bavlna + polyester). On nadto často zlořečí rouhá se. Je opravdu zapotřebí té námahy se svoláním celé vesnice, abychom je ukamenovali (viz Leviticus 24, 10-16 )? Nestačí, když je formou drobného rodinného obřadu upálíme, jako se to dělá s těmi, kdo se vyspí s tchyní (Leviticus 20,14)?



