Už pět let je ve Francii legální manželství gayů a leseb. Kdo všechno stál v jeho pozadí?
Přesně před pěti lety schválilo Národní shromáždění zákon, který umožňuje francouzským gayům a lesbám uzavřít manželství. Do té doby se museli spokojit pouze s občanským paktem solidarity, který jim ale nezajišťoval rovná práva a povinnosti, jako měli manželé. Na rozdíl od českého registrovaného partnerství navíc neměl ani tak úplně charakter svatby – uzavíral se před notářem.
Téma manželské rovnosti, která by svým způsobem měla být neoddělitelnou součástí Páté republiky, neboť Francie je založená na hodnotách svobody, rovnosti a bratrství (liberté, égalité, fraternité), bylo probíráno už na začátku 21. století. Už v prezidentských volbách 2007 ho například podporovala kandidátka na francouzskou prezidentku Ségolene Royalová, kterou však ve 2. kole porazil Nicolas Sarkozy z konzervativní UMP odmítající manželství gayů a leseb.
Ve volbách 2012 byl však Nicolas Sarkozy poražen socialistickým kandidátem Francoisem Hollandem, který sliboval, že v případě svého zvolení legalizuje sňatky gayů a leseb, včetně společné adopce dětí. Příslušný zákon měl být přijat, co nejrychleji. Zpracováním a předložením zákona byla pověřená ministryně spravedlnosti Christiane Taubira, původem z Francouzské Guyany.
Kdo je Christiane Taubira?
Christiane Taubira se narodila 2. února 1952 ve Francouzské Guyaně. Do aktivní politiky se zapojila v 90. letech, když v roce 1993 obhájila mandát poslankyně Národního shromáždění. V roce 1994 byla zvolená europoslankyní a v červnu 1997 vstoupila do Socialistické strany.
V roce 2002 kandidovala Taubira na francouzskou prezidentku, ale neuspěla. Získala pouhých 2,32 % hlasů. Za celou svojí politickou kariéru se profilovala jako aktivistka za lidská práva.
Po jmenování ministryní spravedlnosti ve vládě Jeana-Marca Ayraulta zpracovala Taubira zmiňovaný zákon o manželství gayů a leseb, který si díky tomu vysloužil přezdívku „Zákon Taubira“.
Za své angažmá v prosazování sňatků gayů a leseb byla Taubira často terčem rasistických urážek ze strany aktivistů Manifestu za všechny (La Manif Pour Tous), kteří ji vyčítali zejména tu část zákona, která měla umožnit adopci dětí gay a lesbickými páry, a která zavedla pojmy, jako jsou „rodič 1“ a „rodič 2“.
Nutno podotknout, že už za tehdejší právní úpravy si gayové a lesby mohli osvojit dítě, jako jednotlivci, a že zákon Taubira měl dětem vyrůstajícím v gay a lesbických rodinách pouze zajistit stejnou právní jistotu, jakou mají děti v tradičních rodinách. Rodič 1 a rodič 2 v rodném listě francouzských dětí tedy pouze umožňuje, aby oba rodiče stejného pohlaví měli k dítěti rodičovský právní vztah.
V lednu 2016 rezignovala Taubira na post ministryně spravedlnosti kvůli neshodám s Hollandem v boji s terorismem.
Manželství uzavřelo za pět své existence 40 tisíc gay a lesbických párů!
Podle statistiky zveřejněné 23. dubna 2018, kdy slavili LGBT+ Francouzi a Francouzsky páté výročí schválení zákona Taubira Národním shromážděním, využilo možnosti uzavřít manželství celkem 40 tisíc gay a lesbických párů žijících ve Francii.
Na rozdíl od Nizozemska a Velké Británie, jejichž postkoloniální gubernia mají autonomii ve věci legalizace manželství gay a lesbických párů, platí francouzský zákon Taubira i ve francouzských zámořských departmentech.
|
|
Titulní foto:
2 názory ke článku
Podívej se na další – Gay manželství a registrované partnerství:
Podívej se na další – Francie:
Podívej se na další – Adopce dětí homosexuály:
Mohlo by tě zajímat:
Nejnovější články:
