Filmové historické drama „Krajina ve stínu“: Lidé v jedné malé vesnici čelí nacismu i komunismu

Historické drama režiséra Bohdana Slámy, držitele několika Českých lvů. „Krajina ve stínu“ je kronikou lidí a jedné malé vesnice v pohraničí vláčené dějinami třicátých, čtyřicátých a padesátých let minulého století. Hrdinové filmu čelí nacismu i komunismu, každý z nich se s jejich přísliby a hrůzami vyrovnává jinak.

V popředí příběhu pak stojí osud jedné rodiny, na kterou předválečná doba, válka i události po válce dopadají vždy plnou silou. Život ve vsi probíhal vždy v pospolitosti, v těžkých pohraničních podmínkách bylo pro všechny důležité zasadit, sklidit, přežít zimu a vychovat děti.

Pak ale přichází doba, kdy je nutné si vybrat, kdo je Rakušan, Němec a kdo je Čech. Najednou je potřeba zvolit, kdo z celoživotních sousedů je spojenec a kdo je vlastně nepřítel. Do každodenního života lidí zasáhla historie a s ní také bezpráví, lidské slabosti a násilí. Ze sousedů se v takovém okamžiku mohou stát i vrazi.

Historické drama Krajina ve stínu vychází z konkrétní situace a je inspirováno osudy lidí v českém pohraničí na jihu Čech. Podle režiséra Bohdana Slámy je jeho příběh aktuální a nadčasový a jako takový má šanci oslovit diváky bez znalosti historického kontextu snímku. „Je v něm řada situací a skutečností, které mají co říct i dnešnímu divákovi. Nebezpečí, že člověk přestane ctít hodnoty jako je morálka a etika a začne uvažovat o světě ideologicky, se týká i doby, ve které žijeme dneska,“ říká Sláma.

V jednom místě filmu Krajina ve stínu lidé malují stěny hospody a používají váleček se svastikou jako nacistickým symbolem. Scenárista Ivan Arsenjev zjistil, že takové válečky tehdy skutečně existovaly a proto je do filmu zařadil. Na předpremiéře v Suchdole nad Lužnicí, kde se příběh odehrává, ho ale čekal šok. „Jeden pán ze vsi nám říkal, že to bylo přesné. Že když před pár lety chtěli místní hospodu vymalovat a škrabali staré nátěry, přesně tenhle vzor objevili. To Ivan vůbec nevěděl,“ vypráví producent Martin Růžička. „To byl velmi silný moment. Ve filmu jde o situaci a historický detail zasazený na jedno místo a čas, v celém kontextu filmu je ale srozumitelný i dnes a kdekoliv,“ říká Růžička.

Foto: Bontonfilm

Foto: Bontonfilm

Film Krajina ve stínu se odehrává na ploše mnoha let, u jeho zrodu stál takzvaný Tušťský masakr, při kterém bylo krátce po válce v rámci divokého odsunu Němců popraveno 14 lidí. Svévolně a bez řádného soudu.

Na konci května 1945 vyvedli ze sklepení skupinu 14 uvězněných lidí. Sousedů, kteří patřili k místnímu kraji Vitorazska více, než k jakékoliv národnosti. Nenamířili však s nimi k hranicím jako zhruba půl milionů dalších lidí v rámci odsunu, ale k jámě na mrchovišti. Jáma nebyla dost hluboká, kluci, co ji kopali, utekli, když zjistili, že není pro zvířata. Dohrabat si ji museli sami. Pak byli brutálně popraveni. Ve společném hrobě pak leželi téměř 50 let. 

Obec Tušť je součástí kraje Vitorazsko na jihu Čech. Jeho obyvatelé žili odnepaměti v Rakousku, po roce 1918 byli ovšem přičleněni k Československu. „Obyvatelé Vitorazska doplatili na to, že o půdu, na které žili, soupeřily dva státy s velmi odlišnými režimy. Ačkoliv od konce XIII. století žili v Rakousku, jejich obce byly v roce 1920 přičleněny k Československu. Když se na podzim 1938 objevila možnost vrátit se zpět domů, bylo už po anšlusu, takže šlo o „návrat“ do nacistického Německa. Kdo si je zvolil, ten trpěl nejpozději po roce 1945, když se situace opět obrátila,“ přibližuje tragédii lidí v kraji historik Pavel Kosatík.

Část obyvatel, kteří byli historicky Rakušané, se v předvečer války přihlásili k německé národnosti. Pro někoho šlo prostě o návrat, někdo si v těžkých časech sliboval větší příděly. Často se stalo, že tento krok učinila jen část jedné rodiny, které pak zůstaly smíšené.

Foto: Bontonfilm

Foto: Bontonfilm

Důležitým faktem zůstává, že podle spisů českobudějovické stanice gestapa se v obci nevyskytl jediný udavač či agent.

Okamžitě po válce však tato skutečnost nehraje žádnou roli. Partyzánský oddíl plukovníka Vladimíra Hobzy se s pomocí místního komunisty Václava Maxy a Františka Říhy mladšího zahájí okamžitou pomstu. Začnou vyhánět lidi z jejich domovů, někoho zavřou. Mučením a bitím donutí část lidí přiznat se ke zradě republiky, narychlo svolaný lidový soud se však přesto zdráhá vynést nad svými spoluobčany tresty smrti. Podle svědků začne Václav Maxa vyhrožovat, že „kdo se záměrem občany popravit nesouhlasí, půjde s nimi“.

V noci pak vyvedou 14 zbitých lidí, celoživotních sousedů, ze sklepa místní školy. Vedou je na mrchoviště za vesnici, kde je bez lítosti popraví. Kdo není po střele z pistole mrtvý, toho dobijí lopatami. František Říha mladší údajně křičí na Olgu Vlčkovou, že je to díky tomu, že se hádala se svým otcem.

Premiéra filmu Krajina ve stínu dorazila do českých kin 10. 09. 2020.

Titulní foto: Bontonfilm