Abstinence
09. 10. 2015 v 18:08 Anonym
Ahoj,připadám si že už jsem snad v dnešní době jedinej kterej nepije.Najde se tu taky nekdo takovy kdo nepije?
Já nepiju, teď v létě jsem měl jednu plechovku limonádovýho piva (loučení se svobodou mýho opravdu dobrýho kámoše) a v roce 2009 na svatbě kolegy 3 panáky. Jinak si nedám nic, ani na svoje narozeniny ne :-)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Piju jenom vyjímečně. Tvrdej teda vůbec, občas nějakej slabší drink, likér nebo medovinu (cca do 20%), když je silnější, je mi z toho hned blbě.
Já abstinuju a to tak že velmi, letos jsem měl už téměř celá 2 piva pokaždé při příležitosti oslavy odevzdaného díla : ), bez legrace, vadí mi i pouhý pach zejména piva z někoho, tak jak někomu vadí pach kouře z kuřáka, mně vadí pach alkoholu a zajména piva
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Ja teda taky vubec nepiju.. po kolapsu co jsem mel jsem prestal a ted ikdyz muzu se chlastu ani nedotknu stejne jako cigaret a vsech dalsich drog :-)
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Nemám problém s alkohom ale bez neho. Furt pracujem od nepijem do nepijem.
Souhlasím • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Já vypiju maximálně 2 litry piva za rok, a tak 3 panáky ročně :-D Nepotřebuju to k životu....Neberu drogy, nehulím trávu, ani jsem to nikdy neměl. A přijdu si jak zvláštní úkaz v buzna komunitě :-D
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Já třeba nepiji vůbec nic, od piva, přes víno, brandy, whisky, či nějaké destiláty. Nepiji, nekouřím,.... I když si připadám jak bílá vrána mezi ostatními .....
Jen víno pro zdraví, jinak nevím, co všichni na tom alkoholu vidí, že ho musí do sebe furt lejt. Ale myslím, že to ještě jde, s kuřákama je to mnohem horší, to mám pocit, že hulí snad každej, gayové obzvlášť.
Srdce jásá, mozek usíná, kdo pije, tak i po smrti se usmívá...
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Klučino z kuřáka se ti dělá zle pokud si pamatuju a na návykovou látku ničící rodiny a životy tady skládáš oslavné ódy....
Chlast je nepřítel lidstva a jak říkáš droga která ničí charakter, někdo se musí obětovat a takovou hrůz sprovodit ze světa a tím chránit ostatní.... ale já tu oběť nesu rád, protože vim že to je pro dobro všech
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Tom: kuřák ničí zdraví sobě a všem koho vystavuje účinkům kouře, ale např chlap kterej jezdí denně do práce osobním vozem nemá právo si stěžovat že musel v hospodě čuchat kuřáky, neznám horší smrad než 40 aut stojících na červené, v každém po jednom člověku a vypouštějící smrady do vzduchu, a kuřák nikdy pod vlivem krabičky cigaret nezmlátí ženu a děcka na rozdíl od alkáče
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Dobrý, kvalitní alkoholický nápoj, je jako dobré, kvalitní jídlo. A jako není zdravé se přežírat, není ani prospěšné přílišné pití alkoholu.
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
V klidu bustře, alkohol podávaný v malých dávkách neškodí v jakém koli množství....
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Kdepak zlozvyk... je to LÉK! Sami lékaři doporučují každý den jednu štamprličku kvalitní pálenky na zdraví :p a rozhodně mi nevadí když z někoho cejtim švestky než když mu z huby táhne spáleniště... tož právě jsem přizved pěknou lampu pořádný domácí pálenky na tvý zdraví....
Busster: Určitě víš, že alkohol v menší míře neškodí, může dokonce i tělu prospívat, to je medicínsky dokázané. Nikdy jsem ale nikde nečetl ani neslyšel, že by (jak píšeš) herák nebo jiná tvrdá droga byť v malém množství, prospívala. Takže prosím nemíchat hrušky s jablky. :)
Colombo, něco z wiki:
LSD bylo poprvé syntetizováno Dr. Albertem Hofmannem v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji již v roce 1938, psychoaktivní účinky však objevil náhodou až v roce 1943.[2]
Do šedesátých let byly prováděny po celém světě rozsáhlé výzkumy jejích psychiatrických účinků, např. Timothy Learym na Harvard University. Bylo úspěšně používáno mj. jako psychoterapeutická pomůcka, v léčení depresí, schizofrenie, drogové závislosti a alkoholismu a dětského autismu.[3] LSD si brzy oblíbili umělci k posílení své kreativity. Od toho byl už jen malý krok k získání si popula***y mezi veřejností (zejména mezi příslušníky hnutí Hippies) a v důsledku jejího podávání bez odborného dohledu došlo k sérii nešťastných úmrtí a nehod. To vedlo v roce 1967 k prakticky celosvětovému zákazu LSD i ostatních psychedelik.[zdroj?] V komunistickém Československu, kde prováděl výzkum např. Stanislav Grof, bylo zakázáno jako v jedné z posledních zemí.[4] Dodnes se však LSD v části klubové komunity na rave scéně užívá a v absolutních číslech je počet uživatelů značný (4,6 % amerických studentů ve 12. třídě někdy vyzkoušelo LSD1 2004).[1]
LSD bylo poprvé syntetizováno Dr. Albertem Hofmannem v laboratořích švýcarské farmaceutické firmy Sandoz v Basileji již v roce 1938, psychoaktivní účinky však objevil náhodou až v roce 1943.[2]
Do šedesátých let byly prováděny po celém světě rozsáhlé výzkumy jejích psychiatrických účinků, např. Timothy Learym na Harvard University. Bylo úspěšně používáno mj. jako psychoterapeutická pomůcka, v léčení depresí, schizofrenie, drogové závislosti a alkoholismu a dětského autismu.[3] LSD si brzy oblíbili umělci k posílení své kreativity. Od toho byl už jen malý krok k získání si popula***y mezi veřejností (zejména mezi příslušníky hnutí Hippies) a v důsledku jejího podávání bez odborného dohledu došlo k sérii nešťastných úmrtí a nehod. To vedlo v roce 1967 k prakticky celosvětovému zákazu LSD i ostatních psychedelik.[zdroj?] V komunistickém Československu, kde prováděl výzkum např. Stanislav Grof, bylo zakázáno jako v jedné z posledních zemí.[4] Dodnes se však LSD v části klubové komunity na rave scéně užívá a v absolutních číslech je počet uživatelů značný (4,6 % amerických studentů ve 12. třídě někdy vyzkoušelo LSD1 2004).[1]
No já vím že se stalo módou pohlížet na wiki přes prsty (zejména když se to hodí), tak jinak (díky jakémusi pofidernímu filtru opět nefunguje odkaz, takže jsem tu okopíroval celý text, smůla....):
Vědci se znovu začali zajímat o využití LSD v medicíně, navazují tak i na unikátní českou studii Národního ústavu duševního zdraví.
Praha - Po desetiletích útlumu výzkumu působení a léčebného využití se LSD a další psychedelické látky opět vracejí do centra pozornosti.
Studie zabývající se novými možnostmi jejich využití v léčbě vydávají laboratoře, univerzity i psychiatrické kliniky.
Nové projekty částečně navazují na zkušenosti ze „zlaté éry LSD“ v šedesátých letech, především však využívají moderních metodik a postupů.
Důležitou studii na toto téma vydali jako jedni z prvních na světě vědečtí pracovníci z Národního ústavu duševního zdraví. Zabývají se v ní účinky LSD na psychiku člověka a pokládají si otázku, zda je vhodné jeho použití pro výzkumné účely v klinické medicíně.
Náhled do života duševně nemocných
Vědecká práce se opírá o autoexperiment s touto drogou. Zúčastnilo se jej dvaadvacet odborníků z oblasti duševního zdraví, z toho pět žen a sedmnáct mužů. Nejčastější motivací pro účast v testování byla zvědavost a zájem o využití LSD v terapeutické praxi.
“Studie pracovala s respondenty, kteří podstoupili alespoň jeden autoexperiment s LSD v letech 1952-74. Testování muselo být dobrovolné, provedené v klinických podmínkách a pod dohledem lékaře,“ popsal Petr Winkler, jeden z autorů článku. Podle něj jde o první publikovanou systematickou studii o LSD v bývalém východním bloku.
Účastníkům experimentu bylo položeno třicet otázek s cílem zjistit možné negativní důsledky, vliv na dlouhodobé testování z vlastního pohledu a názor na využívání LSD pro autognostické a didaktické účely v klinických podmínkách. Výsledky ukázaly, že u dvaceti lidí byl efekt pozitivní, zejména pak pro sebeuvědomění a lepší náhled do života duševně nemocných pacientů.
Psychiatrická léčebna v Dobřanech u Plzně funguje od roku 1874.Ve více jak čtyřiceti pavilónech tu hledá pomoc 1200 duševně nemocných. Stará se o ně stejný počet zaměstnanců.Hlavní sestra Hana Benediktová si nestěžuje na nedostatek personálu. Ve státním zařízení jsou lepší platové podmínky než v plzeňských krajských nemocnicích.Park je veřejnosti přístupný. Uprostřed parku můžete hledat duchovní útěchu v kapli.
Zklidnění k smrti. Léčebna v Dobřanech
prohlédnout galerii
“Přínos zkušenosti s LSD spatřuji hlavně v tom, že člověk si uvědomí, kolik toho skýtá naše psýché. Víme nebo si pamatujeme jen malou část celku: a přitom existuje tolik emocí, zkušeností a vzpomínek, které nejsou v běžném stavu vnímání přístupné. Přál bych tuto zkušenost ostatním, ale je třeba říct, že tento zážitek je jen pro zdravé jedince. Pokud by člověk měl nějakou psychickou poruchu, zkušenost by mohla dopadnout velmi špatně,“ uvedl jeden z respondentů výzkumu.
Na dodržování přísných a specifických podmínek použití LSD v praxi a výzkumu upozornili také další účastníci experimentu.
Mimořádně nebezpečná látka, která léčí
Halucinogenní LSD se dostalo na seznam mimořádně nebezpečných látek na konci šedesátých let z důvodu rozšíření jejího užívání. Toto politické rozhodnutí však přerušilo klinický výzkum halucinogenu na čtyři desetiletí a dále pokračoval pouze na zvířatech. S počátkem nového tisíciletí se humánní výzkum psychedelik vrací.
Podle lékaře Jiřího Horáčka z Národního ústavu duševního zdraví se současné bádání soustředí na tři oblasti.
Prvním výzkumným okruhem je používání halucinogenů pro studium funkčních vztahů mezi jednotlivými oblastmi mozku. Druhá oblast se dotýká výzkumu schizofrenie a příbuzných patologických stavů.
“LSD a další psychedelika jsou schopna navodit stavy, které schizofrenii připomínají, a jsou ji tedy schopna modelovat,“ řekl Horáček. Dodal, že porozumění mechanismu účinku LSD navíc umožňuje nacházet nové cíle pro farmakologickou léčbu schizofrenie.
Třetí oblastí výzkumného zájmu je možnost léčebného využití této drogy. “V posledních několika letech byly například potvrzeny a zopakovány starší nálezy, že LSD může prohloubit a zlepšit psychoterapii úzkostných a neurotických stavů. Hovoří se o LSD v asistované psychoterapii. Halucinogeny jsou také zkoušeny u trestanců recidivistů. Ukazuje se, že by LSD a další psychedelika mohla zlepšovat proces nápravy a snižovat riziko antisociálního jednání,“ popsal lékař.
Výzkumníci se však zaměřují také na možnosti využití halucinogenů pro léčbu depresivních poruch. Z dosavadních zjištění vyplývá, že halucinogeny by mohly fungovat podobně jako ketamin, látka, která napomáhá rychlejšímu ústupu depresí.
LSD pro umírající
Psychedelické látky by však podle Horáčka mohly být využity také k úlevě pacientů v posledním stadiu nevyléčitelných onkologických onemocnění. “Halucinogeny mohou přinést výraznou úlevu, smíření se s blízkostí smrti a zlepšení kvality života těchto nemocných,“ poznamenal.
Psychedelické účinky LSD byly objeveny v roce 1943, když se jím jeho objevitel Albert Hofmann v laboratoři náhodou intoxikoval. Jako první psychiatr jej na sobě vyzkoušel Švýcar Werner Stoll.
S psychoaktivními látkami experimentoval na českém území už Jan Evangelista Purkyně, který popsal účinky rulíku zlomocného, muškátového oříšku a dalších látek.
V Česku se výzkumu LSD věnovali mnozí psychologové a psychiatři, například Stanislav Grof a Jiří Roubíček. Oba vnímali zkušenost s touto drogou jako prakticky nenahraditelnou, protože podle nich umožňuje z první ruky prožít to, co lékaři pozorují u svých pacientů.
http://zpravy.aktualne.cz/…02590604f2e/
Vědci se znovu začali zajímat o využití LSD v medicíně, navazují tak i na unikátní českou studii Národního ústavu duševního zdraví.
Praha - Po desetiletích útlumu výzkumu působení a léčebného využití se LSD a další psychedelické látky opět vracejí do centra pozornosti.
Studie zabývající se novými možnostmi jejich využití v léčbě vydávají laboratoře, univerzity i psychiatrické kliniky.
Nové projekty částečně navazují na zkušenosti ze „zlaté éry LSD“ v šedesátých letech, především však využívají moderních metodik a postupů.
Důležitou studii na toto téma vydali jako jedni z prvních na světě vědečtí pracovníci z Národního ústavu duševního zdraví. Zabývají se v ní účinky LSD na psychiku člověka a pokládají si otázku, zda je vhodné jeho použití pro výzkumné účely v klinické medicíně.
Náhled do života duševně nemocných
Vědecká práce se opírá o autoexperiment s touto drogou. Zúčastnilo se jej dvaadvacet odborníků z oblasti duševního zdraví, z toho pět žen a sedmnáct mužů. Nejčastější motivací pro účast v testování byla zvědavost a zájem o využití LSD v terapeutické praxi.
“Studie pracovala s respondenty, kteří podstoupili alespoň jeden autoexperiment s LSD v letech 1952-74. Testování muselo být dobrovolné, provedené v klinických podmínkách a pod dohledem lékaře,“ popsal Petr Winkler, jeden z autorů článku. Podle něj jde o první publikovanou systematickou studii o LSD v bývalém východním bloku.
Účastníkům experimentu bylo položeno třicet otázek s cílem zjistit možné negativní důsledky, vliv na dlouhodobé testování z vlastního pohledu a názor na využívání LSD pro autognostické a didaktické účely v klinických podmínkách. Výsledky ukázaly, že u dvaceti lidí byl efekt pozitivní, zejména pak pro sebeuvědomění a lepší náhled do života duševně nemocných pacientů.
Psychiatrická léčebna v Dobřanech u Plzně funguje od roku 1874.Ve více jak čtyřiceti pavilónech tu hledá pomoc 1200 duševně nemocných. Stará se o ně stejný počet zaměstnanců.Hlavní sestra Hana Benediktová si nestěžuje na nedostatek personálu. Ve státním zařízení jsou lepší platové podmínky než v plzeňských krajských nemocnicích.Park je veřejnosti přístupný. Uprostřed parku můžete hledat duchovní útěchu v kapli.
Zklidnění k smrti. Léčebna v Dobřanech
prohlédnout galerii
“Přínos zkušenosti s LSD spatřuji hlavně v tom, že člověk si uvědomí, kolik toho skýtá naše psýché. Víme nebo si pamatujeme jen malou část celku: a přitom existuje tolik emocí, zkušeností a vzpomínek, které nejsou v běžném stavu vnímání přístupné. Přál bych tuto zkušenost ostatním, ale je třeba říct, že tento zážitek je jen pro zdravé jedince. Pokud by člověk měl nějakou psychickou poruchu, zkušenost by mohla dopadnout velmi špatně,“ uvedl jeden z respondentů výzkumu.
Na dodržování přísných a specifických podmínek použití LSD v praxi a výzkumu upozornili také další účastníci experimentu.
Mimořádně nebezpečná látka, která léčí
Halucinogenní LSD se dostalo na seznam mimořádně nebezpečných látek na konci šedesátých let z důvodu rozšíření jejího užívání. Toto politické rozhodnutí však přerušilo klinický výzkum halucinogenu na čtyři desetiletí a dále pokračoval pouze na zvířatech. S počátkem nového tisíciletí se humánní výzkum psychedelik vrací.
Podle lékaře Jiřího Horáčka z Národního ústavu duševního zdraví se současné bádání soustředí na tři oblasti.
Prvním výzkumným okruhem je používání halucinogenů pro studium funkčních vztahů mezi jednotlivými oblastmi mozku. Druhá oblast se dotýká výzkumu schizofrenie a příbuzných patologických stavů.
“LSD a další psychedelika jsou schopna navodit stavy, které schizofrenii připomínají, a jsou ji tedy schopna modelovat,“ řekl Horáček. Dodal, že porozumění mechanismu účinku LSD navíc umožňuje nacházet nové cíle pro farmakologickou léčbu schizofrenie.
Třetí oblastí výzkumného zájmu je možnost léčebného využití této drogy. “V posledních několika letech byly například potvrzeny a zopakovány starší nálezy, že LSD může prohloubit a zlepšit psychoterapii úzkostných a neurotických stavů. Hovoří se o LSD v asistované psychoterapii. Halucinogeny jsou také zkoušeny u trestanců recidivistů. Ukazuje se, že by LSD a další psychedelika mohla zlepšovat proces nápravy a snižovat riziko antisociálního jednání,“ popsal lékař.
Výzkumníci se však zaměřují také na možnosti využití halucinogenů pro léčbu depresivních poruch. Z dosavadních zjištění vyplývá, že halucinogeny by mohly fungovat podobně jako ketamin, látka, která napomáhá rychlejšímu ústupu depresí.
LSD pro umírající
Psychedelické látky by však podle Horáčka mohly být využity také k úlevě pacientů v posledním stadiu nevyléčitelných onkologických onemocnění. “Halucinogeny mohou přinést výraznou úlevu, smíření se s blízkostí smrti a zlepšení kvality života těchto nemocných,“ poznamenal.
Psychedelické účinky LSD byly objeveny v roce 1943, když se jím jeho objevitel Albert Hofmann v laboratoři náhodou intoxikoval. Jako první psychiatr jej na sobě vyzkoušel Švýcar Werner Stoll.
S psychoaktivními látkami experimentoval na českém území už Jan Evangelista Purkyně, který popsal účinky rulíku zlomocného, muškátového oříšku a dalších látek.
V Česku se výzkumu LSD věnovali mnozí psychologové a psychiatři, například Stanislav Grof a Jiří Roubíček. Oba vnímali zkušenost s touto drogou jako prakticky nenahraditelnou, protože podle nich umožňuje z první ruky prožít to, co lékaři pozorují u svých pacientů.
http://zpravy.aktualne.cz/…02590604f2e/
Na druhou stranu toto:
Mnohem větší problémy a ztráty než drogy způsobuje v Česku nadměrné pití alkoholu. Zatímco na předávkování návykovými látkami ročně zemře kolem 30 až 50 lidí, na předávkování etanolem kolem 320. Dalších 36 osob loni zabil jedovatý metanol. Podle studie měl alkohol podíl na čtvrtině úmrtí mužů mezi 35 a 44 lety a na 17 procentech úmrtí stejně starých žen. Na léčbu nemocí, za nimiž byl alkohol, putovalo předloni ze zdravotního pojištění 1,11 miliardy korun. Léčení obtíží kvůli jiným drogám si vyžádalo 453 milionů.
Minimálně pět sklenic alkoholu si denně či téměř denně podle zjištění odborníků dá 166.000 dospělých. Problémy s pitím má zhruba každý dvanáctý. Se závislostí by se tak mohlo potýkat kolem 590.000 lidí, podle nejvyšších odhadů ještě o 100.000 víc.
http://zpravy.tiscali.cz/…huany-220122
Mnohem větší problémy a ztráty než drogy způsobuje v Česku nadměrné pití alkoholu. Zatímco na předávkování návykovými látkami ročně zemře kolem 30 až 50 lidí, na předávkování etanolem kolem 320. Dalších 36 osob loni zabil jedovatý metanol. Podle studie měl alkohol podíl na čtvrtině úmrtí mužů mezi 35 a 44 lety a na 17 procentech úmrtí stejně starých žen. Na léčbu nemocí, za nimiž byl alkohol, putovalo předloni ze zdravotního pojištění 1,11 miliardy korun. Léčení obtíží kvůli jiným drogám si vyžádalo 453 milionů.
Minimálně pět sklenic alkoholu si denně či téměř denně podle zjištění odborníků dá 166.000 dospělých. Problémy s pitím má zhruba každý dvanáctý. Se závislostí by se tak mohlo potýkat kolem 590.000 lidí, podle nejvyšších odhadů ještě o 100.000 víc.
http://zpravy.tiscali.cz/…huany-220122
Jenže je bohužel pravda, že když člověk nepije, tak je vyloučen ze společnosti. Proto už taky každá patnáctka chlastá jak duha, přestože to většině vůbec nechutná, a to proto, aby byla in a mohla si tak udržovat se svými spolužáky, též pijany, kamarádské vztahy. Stejně tak je alkohol pro mnohé jediný způsob, jak navázat intimní vztahy, protože jak známo, když se člověk naleje, má odvahu a nestydí se. :-P
Luk: je to tak Luku, přesně jak říkáš... stejné je to s cigaretama a trávou... ale chlap v padesáti letech je něco jinýho než 15kla a měl by vedět, že alkohol je stejný svinstvo jako jakákoliv jiná návyková látka, a tak jako si najde na alkoholu spoustu polehčujících okolností omlouvajících jeho konzumaci, tak stejně tak se dá najít pozitivum na drogách, o nic jinýho než toto ukázat mi nešlo
Pánové, jak koukám tak zase mnoho povyku pro nic. Já si dneska v klidu vypiju svoje dvě pivečka (láhvové) denně a do čaje a kávy si dám rumíček (tak dvě štamprle denně), v*****ím si denně svých cca 25 cigaret (hand made) a je mi na světě dobře. 3x denně si zajdu na hodinovou procházku s pejskem, nakrmím a vyčistím rybičky a želvičky no a pak si sednu k PC abych načerpal nové vědomosti ze zdejší poradny a ubalil si cigarety na příští den, tak 2-3x do týdne si zajdu u nás do hospody na čepovaný Radegast a pokec s kamarády.
Žiju celkem vyrovnaný a spokojený život důchodce. Pivko mi dělá dobře na trávení a rum dodá čaji nebo kávě lepší chuť.
Žiju celkem vyrovnaný a spokojený život důchodce. Pivko mi dělá dobře na trávení a rum dodá čaji nebo kávě lepší chuť.
Taky jsem abstinent a nekuřák. Přátelé v okolí to ví, tolerují, nedělají si ze mě srandu. Vždy když mají co nalít ze slušnosti mi nabídnou, co kdybych náhodou chtěl. Neodsuzuji je za to. Oni mne taky nechávají žít. :-)
Woow tolik abstinentů a nekuřáku, odpůrců drog. Mám z vás radost chlapci :)
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.