Tak trochu naopak
15. 10. 2015 v 12:53
Anonym
Anonym Mám o celkem dost mladšího přítele. Když jsme spolu začínali, měl jsem obavu z toho věkového rozdílu, ale nakonec jsem si řekl 'Proč ne'. On se brzy začne nudit a půjde si vlastní cestou za zábavou a já si alespoň tu chvilku s ním užiju.
Jenže už jsme spolu 3 roky (což pravda není žádná věčnost). Chodím do práce a volno trávím s ním. Což je sice fajn, ale začínám mít pocit, že ten věčný koloběh práce-přítel už mi pomalu leze krkem. S prací jsem spokojený a přítele miluju, ale mám pocit, že se můj život zastavil a okolní svět mi kvapem ujíždí někam pryč. Není to o tom, že by pro mě přítel s věkem ztrácel kouzlo, právě naopak, čím je starší a vyzrálejší, tím zajímavější mi připadá.
Asi bych měl být vděčný za to, co mám, vždyť podle některých tady už ve svém dědouškovském věku (35) nemám nárok ani na vztah ani na sex. Možná jsem ten typ, co se v mládí hnal za pohádkou ideálního vztahu a teď když ho mám, tak mám pocit, že jsem si zapomněl život užívat. A nebo už nastupuje krize středního věku :P
Co vy na to?
Jenže už jsme spolu 3 roky (což pravda není žádná věčnost). Chodím do práce a volno trávím s ním. Což je sice fajn, ale začínám mít pocit, že ten věčný koloběh práce-přítel už mi pomalu leze krkem. S prací jsem spokojený a přítele miluju, ale mám pocit, že se můj život zastavil a okolní svět mi kvapem ujíždí někam pryč. Není to o tom, že by pro mě přítel s věkem ztrácel kouzlo, právě naopak, čím je starší a vyzrálejší, tím zajímavější mi připadá.
Asi bych měl být vděčný za to, co mám, vždyť podle některých tady už ve svém dědouškovském věku (35) nemám nárok ani na vztah ani na sex. Možná jsem ten typ, co se v mládí hnal za pohádkou ideálního vztahu a teď když ho mám, tak mám pocit, že jsem si zapomněl život užívat. A nebo už nastupuje krize středního věku :P
Co vy na to?
Ja nejak nechapu v cem je problem
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Kdo chce víc, nemá nic.
Abys tu pak za půlroku nebrečel jak se všechno posralo a je na hovno. ;)
Abys tu pak za půlroku nebrečel jak se všechno posralo a je na hovno. ;)
Souhlasím - 4 • Nesouhlasím
Nahlásit
Tvl to abych se pomalu bál.... je mi 27 to me to za pár let čeká :-D
Ne to není krize středního věku, to je stereotyp....některým gay párům chybí tak trošku naplnění života...Hetero páry s dětmi jsou tak zaměstnány výchovou a obživou dětí, že na stereotyp není místo...asi jediný rozdíl, co pozoruji mezi hetero a gay vztahem...
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Trochu teda taky nechápu, kde je problém. Přijde mi ale, že to se vztahem a s přítelem nemá co dělat. Zřejmě ses dostal/jste se dostali do nějakého stereotypu života. Pak to chce vymyslet něco nového, něco, co vás bude víc naplňovat, čím se zabavíte. Jak píše filip.2580 - hetero páry mají v tomto období děti. U gayů děti obvykle nejsou, někdo to řeší zvířaty, někdo třeba podporou jiných dětí, rodiny, příbuzných a tak.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
" mám pocit, že se můj život zastavil a okolní svět mi kvapem ujíždí někam pryč." Je to jen pocit, nebo je za tím něco pravdy? To je na tobě..Snad se jen drž kluka, kterého miluješ..myslím, že si nikdo nezaslouží rozchod, jenom kvůli stereotypu..
Souhlasím - 2 • Nesouhlasím
Nahlásit
Promiň. Problém je nejspíš definován v počátku tvého dotazu: ..."ale nakonec jsem si řekl 'Proč ne'. On se brzy začne nudit a půjde si vlastní cestou za zábavou a já si alespoň tu chvilku s ním užiju"...
Takhle vztah nefunguje.
Takhle vztah nefunguje.
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Pokud ho milujes, neni co resit. aneb misacek by se zeptal: das si fofolu?
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Deje se to, nejen tobe. Clovek neco vybuduje, neco uz zazil, neco uz ma za sebou. Prace ho treba bavi, partner naplnuje, vsechno se zda v poradku. Presto clovek nemusi byt spokojeny, muze hledat, jak dal.
Hm. Tezko rict, z toho mala, co jsi napsal, co hloda v tobe. Casto se v obdobi "klidu" a spokojenosti vynori starsi nesplnene cile, starsi zazitky. Prirovnal bych to k poststresove situaci. Ta taky muze prijit az mesice, roky po zatezi.
Soustredil bych se na sebe. V tom, co pises, zminujes praci a p***ele, o sobe nepises. Mozna jsi zil a zijes praci a p***elem a na sebe ti zbyva malo casu. Nevim.
At tak ci tak, dej pozor, aby tva (docasna) ztrata motivace neprinesla zbytecne moc potizi. Proto klidne partnerovi nejak citlive rekni, co se v tobe deje. Nemusis mu rikat vsecko, staci, aby mel ramcovou informaci.
A treba je to dalsi zkouska vas dvou, ve ktere mate spolecne najit dalsi spolecnou cestu.
Hm. Tezko rict, z toho mala, co jsi napsal, co hloda v tobe. Casto se v obdobi "klidu" a spokojenosti vynori starsi nesplnene cile, starsi zazitky. Prirovnal bych to k poststresove situaci. Ta taky muze prijit az mesice, roky po zatezi.
Soustredil bych se na sebe. V tom, co pises, zminujes praci a p***ele, o sobe nepises. Mozna jsi zil a zijes praci a p***elem a na sebe ti zbyva malo casu. Nevim.
At tak ci tak, dej pozor, aby tva (docasna) ztrata motivace neprinesla zbytecne moc potizi. Proto klidne partnerovi nejak citlive rekni, co se v tobe deje. Nemusis mu rikat vsecko, staci, aby mel ramcovou informaci.
A treba je to dalsi zkouska vas dvou, ve ktere mate spolecne najit dalsi spolecnou cestu.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
