Co dělat po rozchodu

myslím že čokoláda určitě nepomůže :-)) spíš bych řekl že je dobré obklopit se přáteli ,kteří podrží obejmou vyslechnou a i přemýšlení je dobré ale ona chyba je vždy na obou stranách jen na jedné straně víc na druhé méně a vyvarovat se jim

jasně, to ja taky pro kámoše vždycky jsem. Ted když mám čas tak s ním chodím více ven, aspoň tak mu snad pomůžu a se snažím moc nemluvit o mých radostech v mém vztahu, to by bylo asi docela blbé o tom mluvit ne?

to určitě...spíš s ním dělat věci a brát ho kam rád chodí kono vystavy nejak ho zabavit aby měl myšlenky jinde

ale je to docela blbý, je to můj nej kámoš a já teď prožívám pěkný chvíle, a je to blbý že to nemůžete nikomu říct, když se chcete tak moc o to podělit

jj, to chodíma docela často teď na squah, lepší se no, ale taky jeden z těch co nad tím jen tak lehce nepřestanou přemýšlet

ten sport je určo fajn, u toho alespoň na tu chvíli vypneš mozek.... a určitě být s přáteli, kterým můžeš říct vše... bavit se o všem možném, nebo vymyslet nějakou akci, zábavu, výlet.... o čem víš, že mu udělá radost...a nebo jen si někam sednout ven a dát si kafe.... kolikrát je to k nezaplacení...

Je to velmi bolestné i když si člověk neuvědomuje všechny příčiny rozchodu a přátelé ti nepomůžou, někteří ti projeví účast,ale myslí si "nám se to nemůže stát, my jsme si věrní", ale v podstatě prožívají to stejně co ty, akorát ti to neřeknou naplno, aby tě více nezranili...Moje rada je, být mezi lidmi které máš rád i když se nemůžeš se všemi sdílet co právě prožíváš...

presne, hlavne mezi lidi a nebyt sam, hlavne nejake rozptyleni

matthew: taky jsem byl pred nynejsim vztahem dlouho sam a mel podobny problemy, clovekovi to pak schazi a ani uz nedoufa ze nekoho potka, ikdyz se snazi

Se vsemi zde souhlasim,ale jedno zde zmineno nebylo....Nekdy je to dost velky problem. Co kdyz zde pro daneho kluka nikdo neni??? Tzv. pratele nejevi zadny zajem, nepomuzou...Pak to nejsou skutecni pratele...Ale pokud nejsou opravdu zadni, jak to potom resit. Jsou i lide, co neumi nebo z nejakeho duvodu nechteji chodit mezi lidi a hromada prace, sama aktivita nekdy take vubec nemuseji pomahat....Ja jsem po rozchodu jiz opet radu let sam a trapi me to tak moc, ze si clovek mozna ani neumi predstavit...Takze, kdo ma rad lidi a nema s tim problem, sup ven a nesedet u compu:-)

to je pravda, tady je vidět jak jsou přátelé důležití...aspoň jednoho opravdového mít, aby se s tím člověk někomu svěřil, za mámou asi takoví lidi nepůjdou...tak co poradit jim? možná, že to řeší přes net a píšou si s někým o tom, , ale dle mě je nejlepší o tom mluvit v reálu

ano, mas pravdu kocoure!!!!

Já se zavalím prací, prací a zase jenom prací.

ja mam takovy problem stim ze ho mam stale rad ale nedokazu vty svy kebuli nak ne nej zapomenou myslim na nej zrlim na nej ze on ma kluka ja ne co stim mam delat chtel bych zase zit jako predtim kdys jsem ho znal jen jako kamaradi nic vys as us nejdu na rande a nemluvym stale nekde o nem co stim mam delat a bych zapomnel a umnel zase nekoho jinyho milovat

Nemyslet na toho člověka který tě nechal,prostě vůbec na něho nemyslet a chodit jen mezi přáteli kteří tě z toho i můžou dostat a nebo druha varianta je taková že si hned zaflirtuješ s někým podle mího teda

diky lid docela mi to posledni dobou pomaha