Jsem zamilovaný.

Dřív než si to přečtete tak opravdu nejsem zvědavý na kecy typu Že to nemám dělat a že je to trapný atp....

Jak začít, prostě jsem se zamiloval do kluka..
A to jakoby poprvé, jak to vysvětlit.. Nikdy jsem se nezamiloval do kluka tady někde z okolí, kterýho znám osobně atd, nebo s ním chodím do třídy, nebo se prostě nedokážu zamilovat do heterosexuála, protože vím, že by to asi nešlo..
Když už je to heterák tak se mi maximálně líbí, ale on...
Mě je 14, ano, je to málo... ale to mě nějak nezajímá, v dnešní době jsou 50% chytřejší děti než dospělí, nemyslím třeba sebe, ale říkám to, já jen aby tady nelítali zase kecy, že mi je 14 let atp atp. prostě vím, co chci...
Já chodím do 8..
On chodí do 6..
Nevím proč, nevím jak atd. ale prostě se mi strašně líbí...
11.4 jsme odjeli na ŠVP (Škole v Přírodě) do 17 (dneska) a tam jsem ho víc poznal...
První 3 dny, to byla katastrofa, kdykoliv jsem ho viděl, otočil jsem se a dělal, že na něj nekoukám, protože jsem se styděl mu něco říct, bál jsem se atp. přitom na Facebooku spolu komunikujeme jako nejlepší kamarádi..
Pak už se to nějak zlepšilo ten 4 den, začali jsme se zdravit atd.. a až do toho 7 dne jsem ho víc, hodně! Poznal..
Furt jsem ho musel vidět, kdykoliv to šlo, musel jsem mu být na blízku a vidět ho, nevím, nedokážu ho spustit z hlavy, furt mi tam běhá..
Kdykoliv se na mě podíval at u snídaně,oběda,večeři, nevěděl jsem co udělat, jestli zamávat,nebo jen kývnout hlavou, nebo zavolat ahoj...
Kdykoliv ho vidím, začne mi bušit srdce.. a furt mě to k němu přitahuje, bojím se sním mluvit, že třeba něco řeknu špatně atp.. vždycky když se přiblíži nevím, co mluvit:X ...
Je docela malej, má tak 150-155 a já 170, ale tím jak je malinkej je strašně krásnej a roztomilej... líbí se mi jeho úsměv, strašně, i brada, nevím proč, má strašně krásnou bradu a celkově je krásnej... :X

A ted tady jsou 2-3 problémy....
Já vím, že jinýho nechci..
Mě se prostě líbí jenom on.
Nedokážu do hlavy dostat nikoho jinýho, jenom on... :(
A já mu to chci říct, všechno co k němu cítím, ale já nevím, jestli je třeba aspon trošičku na kluky... někdy se na mě podíval, docela často, nebo jsme hráli Líbačku a on měl dát pusu klukovi a prej fakt dal, já sám nevím, ale prej dal...
Bojím se, že kdybych mu to řekl, tak mě třeba bude nenávidět, ale zase nechci čekat jako trubka nadosmrti :X ...
Když jsme včera měli diskotéku, začala hrát smutná písnička a já seděl vedle něho, čuchal tu jeho nádhernou vůni a furt si představoval jak jsme spolu někde na parketu.. jak tam sním tančím ach jo, já vím, moc si to všechno představuju a realizuju, chtěl jsem ho pozvat k tanci, ale věděl jsem, nebo tušil, nebo myslel, že by mě odmítl, že by se možná styděl tam jít, seděl jsem tam jak kakabus, furt ho nenápadně sledovat, furt k němu přibližoval ruku a chtěl jsem mu jít dát na ruku, ale stejně se bojím...