Při poskytování našich služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu NaKluky.cz s užitím cookies souhlasíte. Další informace
Zprávy
Aby sis mohl přečíst zprávy, tak se musíš nejprve přihlásit :)
Onload
 
PŘIHLÁŠENÍ

Nemáš ještě svůj účet?

ZAREGISTRUJ SE ZDARMA
Registrace je snadná, rychlá a zdarma!
Onload

Zamilovaný do zadaného

16. 03. 2017 v 01:47Off-line Anonym
Zdravím. :)
Nikdy bych nečekal, že se tohle stane mně. Ale stalo se. :) Mladý, lásky nepoznán jsem jednou úplnou náhodou narazil na jednoho kluka. Prostě normální kluk, se kterým jsem si občas popovídal. Dlouho netrvalo a já zjistil, že je gay. To se mnou nějak nehnulo. Prostě nějaká informace, co o něm vím. V té době jsem si ještě o svojí vlastní orientaci nebyl jist a moje prozření ještě dlouhou chvíli trvalo - byl jsem takový "asexuál". S postupem času se z nás stávali dobří přátelé. Nepovídali jsme si často, párkrát do týdne jsme nějaký to slovo prohodili, někdy jsme si nepsali i měsíc. Během jednoho roku jsem si s ním vybudoval velmi silný přátelský vztah a právě po roce, co jsem ho poznal jsem si s ním začal z neznámého důvodu psát denně. Zpráva za zprávou. Po několika dnech došlo k mému prozření, když jsem si řekl, že jsem gay - během dlouhého přemýšlení. Jelikož jsem s ním už byl velmi dobrý kamarád, tak jsem se mu po pár dnech svěřil. Když už to nebylo žádné tajemství, nedělalo mi problém mu zalichotit a mu naopak nedělalo problém zalichotit mně. Stále jsme si spolu neustále povídali, občas probírali nějaká hlubokomyslnější témata a v těžkých chvílích se podrželi. Už po pár týdnech jsem si všímal, že se ve mně začínají probouzet nějaké city. Věděl jsem, že je zadaný a tak jsem se ty city snažil ignorovat a hledal si přítele. Neustále jsem se s ním však bavil, lichotil, dával dárky. Nebylo rána, kdy bych mu hned po probuzení nepopřál dobré ráno a nebylo noci, kdybych mu nepopřál dobrou noc. Tisíce zpráv denně. Jakmile jsem uslyšel telefon cinknout, okamžitě jsem ho popadl a podíval se, kdo mi napsal. Úsměvu na tváři jsem se nemohl ubránit. Naopak když mi napsal někdo jiný, zklamaně jsem telefon odložil. Jak měsíce plynuly moje city k němu extrémně posílily. Byl jsem rád, že je šťastný a neměl jsem potřebu se o něco snažit - narušovat mu jeho štěstí. Místo toho jsem se snažil najít to svoje štěstí. Ale něco mi v tom neustále bránilo. Mé city k němu. Nedokázal jsem se přes to přenést. Naopak mé city byly ze dne na den silnější. Věděl jsem, že kdyby nikoho neměl, měl bych šanci - jednou to padlo v hovoru. A to mi vůbec nepomáhalo. Vždy jsem o tom večer přemýšlel a ničilo mě to. Že mám city k člověku, ke kterému bych je mít neměl. A ničilo mě, že s ním nemohu být, ale ani bez něj. Po jednom takovém přemýšlení jsem měl druhý den špatnou náladu. Na to samozřejmě můj kamarád přišel a já mu stále tvrdil, že mu nemůžu říct co se děje. On se to ale mermomocí chtěl dozvědět a pomoct mi. A tak se vyptával. Na nic jsem mu přímo neodpovídal, jen jsem tak zkráceně říkal, v jaké jsem situaci. Nakonec to došlo k otázce, u které jsem řekl, že opravdu není vhodné mu to říkat. A v ten moment mi odpověděl, že když mu to tedy říkat nechci, ať to neříkám. Že to stejně ví. To co řekl otevřelo dveře nové konverzaci, která mi doslova vháněla slzy do očí. Překvapilo mě, že zůstal úplně v klidu. Jakoby se nic nestalo. Ale já se tak necítil. Cítil jsem se provinile. Stále se mi snažil pomoci a utěšoval mě, že to přejde a že si někoho najdu. Strašně mě překvapovalo, že mu to vůbec nevadí. Prý, že mě zná a ví to už dlouho. A ten fakt, že mu to nevadí a nic se nezměnilo to ještě zhoršuje. Jak mám k němu ztratit city, když vlastně stále pokračuje to, co předtím. Mé city se naopak čím dál tím víc prohlubují. Snažím se najít si přítele ale tohle mi neustále nasazuje pouta. Opravdu to bolí. Nikdy bych neřekl, že se mi to může stát. Jak se říká - Sejde z očí, sejde z mysli. Ale to by mě úplně zničilo. Nedokážu si představit den bez něj. Ten pocit, že bych ho ztratil jako kamaráda je strašný. A tak se v tom dále utápím a nevím, jak z toho ven.
16. 03. 2017 v 12:03Off-line colombo  (100/192/90)
Anonyme, že by tě to zničilo ...? A nepomyslels na to, že bys mohl svojí "nenechavostí" zničit jejich vztah ? Zapomeň na něj, prostě on už si vybral a ty hledej jinde.
Souhlasím - 4   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
16. 03. 2017 v 12:41Off-line Anonym
Nenechavostí? Nedělám nic, čím bych jejich vztah narušoval. Snažím se být jenom dobrým kamarádem. Nevidím v něm někoho, koho bych mohl mít, ale kamaráda. Hledám jinde. Problém je s city, které k němu mám.
16. 03. 2017 v 12:44Off-line johnj  (37/186/82)
"Nedokážu si představit den bez něj."
V tom je právě ta základní chyba. Nepředstavuj si to, prostě to udělej. A když se ti to ten jeden první den povede, hned pokračuj i následující den a další a tak dále. Po čase zjistíš, že bez něho můžeš žít úplně běžně. A v ten okamžik bude nejlepší čas poohlédnout se po někom nezadaném. :)
Hodně štěstí!
Souhlasím - 3   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
16. 03. 2017 v 13:33Off-line manon123  (21/-/-)
Anonyme, tak něco podobného se stalo mě, znám to, je to těžké , rady jako poohlédnout se za někým jiným nebo zapomenout na něj se sice lehce říkají ale skutečnost je úplně jiná. Kdyžtak napiš.
16. 03. 2017 v 14:22Off-line Aymer  (28/-/79)
Sračka !
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 6  Nahlásit
16. 03. 2017 v 15:25Off-line Anonym
//Aymer// Děkuji za názor. :)
16. 03. 2017 v 17:00On-line onlip  (58/180/80)
Miky: Zažil jsem to a zažívám dosud. Podobně jako ty jsem klukovi řekl, o co jde, a že nebudu útočit. Je dobré, že píšeš o dobrém kamarádovi, já bych řekl i přítel - právě přátelství z takových vztahů vzniklo. První kluk takový nesouměrný vztah trávil tři roky (nebo to byla má odbolecí doba), druhý to pochopil hned a nebyl problém. Jen jsme se ani s jedním nedotkli - kromě podání ruky.
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
17. 03. 2017 v 01:27Off-line DaneCzech  (19/182/76)
Právě jsem v podobné situaci a přijde mi skoro až strašidelný, kolik toho s tebou mám společnýho. Kdyžtak mi, Miky, napiš, rád bych se o tom trochu víc pobavil.
Jinak...asi budeš muset počkat, dát tomu čas. I když to možná zní nemožně a teď tomu nevěříš, přejde tě to. Opravdu. Do té doby přeju hodně štěstí a pevný nervy. Drž se. :)
Souhlasím - 1   •  Nesouhlasím - 1  Nahlásit
17. 03. 2017 v 20:46Off-line AintThatTheTruth  (26/-/-)
Take s tim v soucasne dobe bojuji. Nejsem na tom sice tak spatne, spis se snazim nezamilovat se do nekoho, koho nemuzu mit.

Jine vychodisko nez "sejde z oci sejde z mysli" nevidim.
18. 03. 2017 v 04:39Off-line Richard33  (42/185/89)
Zadaný a ty, co nemaj vyřešenej minulej vztah poslat s prominutím do pr..le.

Je to jako být v místnosti, která nemá zavřený dveře do minulosti (od něj) a ty už otevíráš dveře do budoucnosti (zamiloval jsem se). Vznikne průvan a někdy pěkně silnej....
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.
Onload
Načítám...
Onload
 
OnloadOnload
Copyright 2011–2021 NaKluky.cz, všechna práva vyhrazena, ISSN 1805-0506
Onload