Co když někoho miluji i když se ke mě chová jako k hadru?

Astor1: tohle je (bohužel) poměrně častý...

EDIT: myšleno, že někdy je člověk tak zamilovanej, že toho druhého stejně miluje, i když se k němu ten druhej chová hnusně...

Uz rok normalni nejsi. On taky ne. Stejne veci se odpuzuji. Tak se odpud :-)

Není to normální, ale bohužel se to stává. Dokud jsi do něj zamilovaný, jen těžko se od něho sám trhneš. Buď ti bude muset někdo pomoct, nebo tě pošle on sám do háje. Není to tak snadný, jak se na první pohled může zdát.

Děkuji vám všem za vaše názory. A JSEMNAMLADE nevím jak jsi dospěl k tomu že jsem líný? Když pro něj dělám vše. Přijdu unavený po práci a jdu hned vařit atd... I přes to že on sám je celý den doma. ThomPrag máš pravdu není to tak jednoduché jak se zdá. I přes to jak se chová. Ztratil jsem svou hrdost a zatím jsem nenašel nikoho ani něco co by mi jí pomohlo znovu získat.

Také sem to zažil a trvalo to dlhých 5 rokov. tak som bol zamilovaný, slepý, hluchý a jebnutý, že som sa nechal okrádať jeho kamarátmi, využívať, zneužívať, podvádzať, klamať. On mohol všetko, ja nič. Ale už to vdaka bohu skončilo. Ubližoval mi celých 5 rokov až nakoniec ma odkopol, ale už som bol rád.

Láska někdy i bolí,ale stojí to za to!!Asi ten Tvůj není zaměstnán,čili nudí se a i to se odráží v jednání!Držím Ti palce!

Zažil jsem také takový ten okamžik kdy jsem měl strach. Nechtěl jsem se hádat tak jsem se po jeho urážkách sebral a šel jsem do jiného pokoje. Vše bylo v pohodě než přišel a hodil vzteky o zem WiFi router. Čekal jsem že mě praští i když by to nebylo po prvé. Už párkrát po mě něco jen tak hodil (třeba i nůž nebo grilovací vidličku) nebo mě spálil.

Každý má svůj sen a já též. A přesně jak napsal Tedyber, mám strach z toho co bude dál. Chtěl bych jen trochu lásky a možná časem se i registrovat. Zkrátka žít v klidu s tím kdo mě má rád a to je vše ale začínám chápat nebo si říkat že jsou to vše jen dětské sny a nic víc.

Děkuji Tedyber asi máš pravdu. Nejvíc mě mrzí že všichni ať známí a nebo cizí mi říkají to samé

Mám strach z toho co bude pak. Nevím zda najdu ještě někoho jiného a hlavně ani nevím zda ještě chci

Anonym: rozejdi se s ním co nejdřív. Chápu, že jseš zamilovanej a bude tě to bolet, ale věř mi, že po čase, až to přebolí, si sám budeš říkat, žes to měl udělat dávno. Nevím kolik ti je let, ani jaké jsou tvé preference ohledně potencionálního partnera, ale najít se (snad) dá někdo vždycky. Třeba to nebude hned, alespoň budeš mít čas se zberchat z tohohle... ehm... "vztahu".