Bojím se vztahu
27. 09. 2017 v 10:58 Anonym
Ahoj všichni,
obracím se k Vám se zpovědí. Jsem student, je mi 24 let. Dlouho jsem si svoji orientaci nepřipouštěl, vlastně ani teď moc nevím, jak s ní nakládat. Byl jsem vychováván v modelu, kdy jsem si zvykl, že kluk je pro mě hlavně kamarád. Vnímám to tak i dnes. Když jsem s někým venku, beru ho jako kámoše. Snad nikdy jsem žádnou schůzku nepovažoval za rande. Mám problém s tím, že málo komu důvěřuji a chci chodit jen s někým, s kým si opravdu sedneme a bude tam důvěra. Chci někoho vyrovnaného, koho budu moci s klidným svědomím představit doma (nejsem dosud vyoutovaný).
Dlouhou dobu jsem žil v tom, že nejsem příliš hezký, ani přitažlivý, ale asi to byla jen mylná přestava. V poslední době mi dost lidí (a kluků) řeklo, že mi to fakt sluší, až mi to připadalo podezřelé. :-D Na jednu stranu se bojím vázat se a chodit s klukem (nikdy jsem neměl vztah, vždy jsem se lekl a cuknul), jsem celkem uzavřený a samotářský, ale na druhou nechci promrhat svoje šance, dokud jsem mladý a prý hezký. :-) Zkrátka, možná to je dané výchovou, ale mít vztah obecně mi nepřipadá moc přirozené. Asi to je zvláštní. Je mi dobře, když jsem sám, ale pak mám chvilky, kdy bych rád měl někoho, komu na mně záleží. Chci se tedy zeptat, zda je také někdo z Vás takto na vážkách se svými životními preferencemi, popř. jak to řešíte, děkuji. :-)
obracím se k Vám se zpovědí. Jsem student, je mi 24 let. Dlouho jsem si svoji orientaci nepřipouštěl, vlastně ani teď moc nevím, jak s ní nakládat. Byl jsem vychováván v modelu, kdy jsem si zvykl, že kluk je pro mě hlavně kamarád. Vnímám to tak i dnes. Když jsem s někým venku, beru ho jako kámoše. Snad nikdy jsem žádnou schůzku nepovažoval za rande. Mám problém s tím, že málo komu důvěřuji a chci chodit jen s někým, s kým si opravdu sedneme a bude tam důvěra. Chci někoho vyrovnaného, koho budu moci s klidným svědomím představit doma (nejsem dosud vyoutovaný).
Dlouhou dobu jsem žil v tom, že nejsem příliš hezký, ani přitažlivý, ale asi to byla jen mylná přestava. V poslední době mi dost lidí (a kluků) řeklo, že mi to fakt sluší, až mi to připadalo podezřelé. :-D Na jednu stranu se bojím vázat se a chodit s klukem (nikdy jsem neměl vztah, vždy jsem se lekl a cuknul), jsem celkem uzavřený a samotářský, ale na druhou nechci promrhat svoje šance, dokud jsem mladý a prý hezký. :-) Zkrátka, možná to je dané výchovou, ale mít vztah obecně mi nepřipadá moc přirozené. Asi to je zvláštní. Je mi dobře, když jsem sám, ale pak mám chvilky, kdy bych rád měl někoho, komu na mně záleží. Chci se tedy zeptat, zda je také někdo z Vás takto na vážkách se svými životními preferencemi, popř. jak to řešíte, děkuji. :-)
Mám to tak nějak stejně.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím - 1
Nahlásit
Nikdo nechce být sám. Už jenom tím, že jsi tu, jdeš štěstí trošku naproti.
Souhlasím - 1 • Nesouhlasím
Nahlásit
Hele věř tomu nebo ne, ale některým lidem ta introvertnost a nesmělost může přijít přitažlivá :) Jako třeba mně :)
Souhlasím - 3 • Nesouhlasím
Nahlásit
Stará, prodáme to dříví, nebo si koupíme kamna?
Promiň, ale tvůj přístup je stejný. Jsi na nejlepší cestě zbytek života naříkat, že jsi „něco“ prošvihl. Jednoho krásného dne (už brzy) o tebe totiž přestane být zájem. A hledat nějakou „tutovku“ se zárukou (ta samozřejmě nikdy neexistuje) je nejlepší cesta, jak zůstat navždy sám.
Promiň, ale tvůj přístup je stejný. Jsi na nejlepší cestě zbytek života naříkat, že jsi „něco“ prošvihl. Jednoho krásného dne (už brzy) o tebe totiž přestane být zájem. A hledat nějakou „tutovku“ se zárukou (ta samozřejmě nikdy neexistuje) je nejlepší cesta, jak zůstat navždy sám.
Do niceho se nenut. Nac mit vztah, kdyz si nejsi jisty? Neni to nahodou tak trochu sazka do loterie? Treba by bylo lepsi mit kamarada, ke kterymu se bude moct sem tam p***ulit, sve*** se mu, obejmout se, proste partaka. Chapu, ze najit takovyho cloveka neni jednoduchy, vsak taky neni kam spechat (krasnej budes i za rok, i za pet). Nekdy je lepsi moc netlacit na pilu a nechat veci plynout. Fakt, ver mi.
Taky to mám tak jako ty. Chvílema sem rád že jsem sám a mám klid jen pro sebe, a na druhou stranu už nechci být sám. Kdyby sis chtěl aspoň popovídat, tak se klidně ozvy.
Přihlas se a napiš svůj názor. Nemáš svůj účet? Zaregistruj se.