Nemožu na něho zapomnět

Tož ňa to nevadí senku, jen se vekecé

Snáť mě aj trošku lúbí, ale aj kdybych tři životy dělál, nebudu mět toli peněz, co on potřebuje. Dal bych mu aj ten nalepší vynohrad, aby byl šťastný.

A na to sa včil napijem 8)

Jak s mojim tatú, když sem mu vloni řekl, že mám rád teho chlapca, málem ňa zabil a pak sme sa ožrali. Plakal sem tři dni.

To je a když za mnú přinde, rači ňa pošle do vynohradu dělat. Za každů hlavů ho vidím, aj při tej práci. Stařenka říkali, že to přebolí. Sú to už dva roky a já su tak smutný, že bych nekdy nejrači nebyl.

Chcu enom jeho, nikeho jiného na světě.

Tak tady je každá rada drahá, hlavně neporchlasté grunt -_-

Kdybych dneska začal tak aj ve druhém životě bych měl furt dosť. Takovů žízeň, abych sa vody napil, sem nikdá neměl!

Hoši, zajděte za Bolkem Polívkou a natočte o tom film! :)

It seems that that question was directed to me, okay!
Nejsem žádný necita. I já jsem v životě velmi silně miloval. Jednu holku a jednoho kluka. A v obou případech to bylo něco, no řekneme, neuskutečnitelného. A i přes to, že nejsem žádný sociofil, tak to pořádně bolelo. Ale člověk se musí zvednout a jít dal, protože my chlapi se řídíme rozumem a né city.
Dokážeš to pochopit, koloseum? ;)

Na to nejde než citovat doktora Uzla: Muži jsou jako víno, zrají s věkem...

Zbytečné se trápíš :) Očividně si tě nezaslouží... Vždy to bolí, ale odezní to, jen se člověk musí snažit přes to přenést...

Pokud je to o penězích a ne o lásce, tak pryč od toho.