K čemu tohle je?

Je mi 29 a mýmu klukovi 24. Mám hodně peněz, jsem regionálním ředitelem velké poradenské firmy. Moje práce už není o tom chodit za klienty a makléřit, teď výhradně jednám s bankami, pojišťovnami, investičními společnosti atd. o lepších podmínkách pro nás a taky vedu svoje spolupracovníky a tým, abych jim předal zkušenosti a naučil je to natolik dobře, aby až bude 29 jim, mohli to dělat minimálně stejně dobře jako já. Asi každému tím pádem došlo, že moje pracovní doba není fixní, můžu si ji udělat, jak chci a tím pádem, jak mi to vyhovuje. Stejný případ je i můj přítel - je osobním trenérem ve fitness studiu v centru Prahy. Movití klienti a tak podobně, takže jeho taxa je hodně vysoká (mimo jiné zahraničním studiem, dlouholetou praxí v USA, spoustou nadstandardních certifikátů atd., opravdu hodně se snaží, což je jedna z věcí, která mi na něm hodně imponuje). Sám nemá peněz rozhodně málo vzhledem k tomu, že pracuje v zásadě hodně málo, ale se mnou se to pořád nedá srovnávat, buďme upřímní. Svůj program si taky může udělat, jak chce - řekne termín a klient dorazí v ten termín. Toť popis situace. Co je můj problém - já prostě vím, že kdyby mě miloval/měl opravdu rád, nazvěte si to jak chcete, tak bychom spolu byli více. Příklad situace - vstáváme v 9, já jedu na 11 do kanceláře a ve dvě se vrátím. Vím to takhle třeba 14 dní předem. Říkám mu, že to takhle mám a že by bylo fajn odpoledne jít si třeba zaběhat, na golf nebo jen tak ležet u bazénu (doma). Ne, že by nechtěl, ale hrozně často se stane, že to nějak zapomene nebo se moc nesnaží o ten společný čas. Typicky to dopadá tak, že dopoledne má celé volné, takže když potřebuju jet, akorát mě zdržuje, a v momentě, kdy se kolem druhý vrátím domů, se mineme ve výjezdu z garáže a já jsem doma do deseti sám. Už jsem i čuměl na Ordinaci v růžové zahradě párkrát (rodinku Schwarzových byste měli vidět, super).
Teď se dostávám ke své obavě - co když mě chce pro prachy? Mám moderní luxusní dům, často ho beru na dovolené, dal jsem mu i auto a má u mě prakticky všechno, co člověk může chtít... Samozřejmě na letadlo bych neměl, ale buďme realističtí. Jak jsem psal, sám si nevydělá málo, ale bavoráka by si nekoupil, na Hanspaulce by nebydlel a tak podobně. Ale třeba ho jenom zbytečně očerňuju a je prostě zapomnětlivý... Když jsme spolu, všechno klape skvěle - porozumění, empatie, milostný život, doplňování se. Nikde není problém, jen toho společného času kdyby bylo více... Protože potenciál tam je velký a jediné, co tomu brání, je jeho proaktivita :-(